uz to muzu vypustit
Vložil(a): dasza, 3. 3. 2016 18.18
doma o tom mluvíme už pár let. já byla vždy pro si vzít po svých dětech, někoho cizího.. Pak jsem se vzhlídla v přechodném pěstounství. Chlap byl proti, prej nezvládneme vrátit třeba po roce miminko. JAsně, lehký to asi nebude ale tady nejde o naše potřeby a smutek, tady jde o štěství dítěte... dáme mu vše, a pak prostě půjde dál, můžeme s celou rodinou být v kontaktu... když se nám narodila druhá dcera, chlap začal uvažovat že mi to splní a zkusíme to... přeci jen je to práce, tak prostě budu pracovat doma a budu s dětmi, jak našima tak "cizíma" .. máme za sebou pár psycho testů, pár sezení s odborníky a je doost možný že když definitivně řeknem jsme připraveni, že nám dají miminko. Může to trvat rok, může to být rdo pár měsíců.nejbližsí Okolí nereaguje moc kladně-ale nám je okolí celkem putna.. my to dělat chceme. Dcerka je eště malá(21m) a shodli jsme se, že nechceme mít miminko doma ted hned, ale kdoví co bude za půl roku.. Se starším se už o tom dá mluvit má 5let, a strašně miminka chce doma, teší se(jasne, nevi co ho ceka a prvni loučení bude težky pro všechny,ale budeme se snažit aby to bylo pro všechny co nejpříjemnější.. Babičky se na to moc netvaří, ale jelikož se vídáme málo a nehlídaji, vimě že až nějaké miminko uvidí, vezmou jej jako součást naší rodiny, a bude to v pohodě. prosíme kdo odsud ví kdo jsem, odkud jsem atd( jakože některé nicky sme se určitě poznali) prosím o diskrétnost, a nerozšiřování o našem umyslu, nemusí to vedět všichni. vše je v začátcích, a nechci aby pak na mě ukazovali že jsem říkala, jak dostaneme miminko, a furt nic.... Prostě do toho chceme jít, jen ještě nevíme kdy, a jak dlouho to bude trvat...taky nejsme u konce všech sezení, workshopu, učení se atd atd....
Máte i Vy zajímavý příběh, o který se chcete podělit? Napište ho.
Diskuze k této stránce (21 příspěvků)
Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.
Žofinka, 16. 5. 2018, 6.39
nakonec to asi nevyšlo, že
Mygara, 1. 3. 2017, 11.39
tak co, a jak to dopadlo?
Fuga, 30. 1. 2017, 13.24
já vás obdivuji, toto bych nedokázala, hlavně to předání dítka nazpět. ale je úžasné, že se někdo takový najde, kdo má tu odvahu a sílu se starat
Kamila Pecharová, 14. 10. 2016, 23.58
Článek čtu až nyní a moc vám fandím! Jak to vše dopadlo, jestli se mohu zeptat? já se o tuto formu rodičovství zajímala ještě před prvním porodem. S rostoucími dětmi si ale uvědomuji a upřímně se přiznávám, neměla bych na to.. Máte můj obdiv!
Zuzka Čtvrtečková, 11. 3. 2016, 22.04
Držím palce! Musí to být těžké pak přepnout a uvědomit si, že miminko není napořád, ale je to jen přechodně. Napadá mě k tomu spoustu otázek, tak si budu muset o téhle formě pěstounství něco přečíst
Kristy Sim, 7. 3. 2016, 22.15
To je moc hezká myšlenka. Já se o nic takového teda upřímně nikdy nezajímala, ani nevím, že nějaké takové možnosti jsou... Ať vám to vyjde, jak si přejete.
Fandím Vám, také uvažujeme o pěstounství na přechodnou dobu avšak počkáme až děti budou starší, přeci jen je náročné mít doma dvě malé děti a miminko. Rovněž mě trochu děsí jak děti budou pak zvládat odchodit miminka a posléze příchod dalších miminek. Dětská dušička je hrozně křehká a znám i příběhy pěstounů kteří při předávání děťátka adoptivním rodičům to nesou těžce.