Období vzdoru

zobrazeno 366×

Vložil(a): Estrela113, 26. 1. 2015 20.27

Jak zvládáte období vzdoru u vaších dětí? Poslední dobou mi opravdu ujíždění nervy. A protože do slyším v duetu, tak se opravdu bojím chvíle, kdy mi rupnou nervy. Jak se s tím vypořádáváte vy?

Sdílejte:   | 
0

Nenašli jste diskuzi, kterou jste hledali? Přidejte ji

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Fuga, 21. 11. 2016, 8.56

období vzdoru je těžky kalibr, já praktikovala to, že jsem ho nechala vyvztekat. Ale dělejte to na veřejnosti, když dokáže řvát 20 minut, že?

Minnie, 7. 4. 2016, 10.48

Já jsem u dcery období vzdoru neznala, do tří let byla zlatá, hodná, kamarádky se vztekajícími se dětmi mi ji záviděy. Zato teď si to vybírá odmlouvá, dělá naschvály, ječí, vzteká se... Naštěstí ne denně, ale je to hrůza,kolikrát si říkám kde je ta moje hodná holčička...

Zuzka Čtvrtečková, 17. 11. 2015, 12.58

Doufám, že už to máme za sebou. Byly chvíle, kdy to bylo opravdu těžké a jelikož jsme převážně spolu, tak jsem to odnášela nejvíc. Na tatínka si tak moc nedovoloval a na babičku to zkusil jen jednou. Máme za sebou klasickou scénu z obchodu, vztek, zkoušel nejíst, naschvály...

veru.veru, 27. 1. 2015, 12.34

První období vzdoru mám u obou dětí úspěšně za sebou, mě to nechávalo chladnou, prostě jsem za nimi zavřela dveře do pokojíku a oni si tam obouchaly hlavu o zeď nebo něco podobného a již uklidněné přišly. Kamarádka dodnes vzpomíná, jak se moje dcera rozhodla, že zůstane uprostřed náměstí a dál už neudělá ani krok, sedla si na zem a ječela, tak jsem jí tam nechala, když už jsem skoro byla v nedohlednu, dcera nevydržela a doběhla mě. Další historka - dcera chtěla jít ven s panenkou. 100x jsem jí řekla, že ano, ale já tu panenku nosit nebudu. Samozřejmě po 10 minutách chtěla, abych jí nesla, scéna jako z filmu, tak jsem milou panenku zahodila do křoví a šli jsme. Opět dcera nevydržela a pak už panenku ven nikdy nechtěla. Prostě metody trochu drsnější, ale fungující. Co ale nezvládám je druhé období vzdoru u mého 17ti letého synka, tak to je teprve peklo.

Katka, 27. 1. 2015, 8.24

Brát to tak, že vzdor je přirozená část vývoje dítěte. Není to nic, co nám chce dělat dítě naschvál. Vzniká v situaci, kdy je dítě samo bezradné a neumí se s emocemi vypořádat jinak. Netrestat, nekřičet, vyjádřit pocity, které dítě zřejmě cítí a pochopit je. Hlavně se nenechat vyprovokovat okolím k razantní reakci, jen abych si nepřipadala jako neschopná matka. Takže za mě trpělivost

Estrela113, 27. 1. 2015, 12.21

Děkuji za reakci, ano, vzdor opravdu beru jako přirozenou věc ve vývojí dětí, chápu, že si uvědomují to, že jsou to bytosti jako ostatní a že si chtějí upevnit své místo zde na světe. Trest a křik jsou věci, které v tomto případě rozhodně nezabírají, jen tu trpělivost nemám takže já se z toho chodím vyběhat, vycvičit nebo se nacpu čokoládou ... to ale také není řešení

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight