Jak přežít šestinedělí

zobrazeno 274×

Vložil(a): petrao, 11. 6. 2016 11.44

ahoj holky, máte nějaké rady jak zvládnout šestinedělí a jak aktivně zapojit partnera?

Sdílejte:   | 
0

Nenašli jste diskuzi, kterou jste hledali? Přidejte ji

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Lusesita25, 11. 10. 2016, 6.55

Ja ho nemusela ani premlouvat nebo nutit aby mi pomahal s prckem. Byl akcni uz od zacatku peknr sam.

vivianr, 30. 8. 2016, 15.19

Mě uteklo jako nic, aniž bych se nějak snažila ho přežít.

skřítek, 14. 6. 2016, 22.39

Na šestinedělí vzpomínám ráda. Miminko hodně a dlouho spí, všechno je nové a vás to nabíjí. Hodiny a hodiny ho pozorujete. To nejúžasnější stvoření na světě. Zvládla jsem to bez jakékoliv pomoci. Jediné co mi pilo krev byly neustálé návštěvy. Začalo to už v porodnici, kde mi v jednu chvíli stálo v místnosti i osm lidí najednou a doma to pokračovalo. Slušnost mi tenkrát nedovolila je vyhnat, dneska už bych se s tím nepárala. Zalezte si s miminkem do postele, užívejte si vzájemnou blízkost, buďte tu jen pro sebe... A všechno a všechny ostatní pošlete do háje. Máte na to nárok a můžete to svést třeba na hormony...

petrao, 15. 6. 2016, 11.50

Děkuji, to zní povzbudivě

Kamibur, 3. 11. 2016, 13.28

Mě zachránila před návštevami v šestinedělí chřipková epidemie. Dětská dr návštěvy zatrhla úplně. Takže jsem si je pak zvala podle sebe a bylo to fajn😀 Jinak bylo šestinedělí docela fajn, jen na konci mě rozhodilo, že jsem nebyla ještě úplně ok. Všude říkají, přežij šestinedělí, ale u mne to byly spíš dva měsíce, než se vše zajelo😀

LucyLuy, 14. 6. 2016, 13.17

Začátek byl pro mě těžký. Hormony rozhozeny,skoro pořád jsem brečel (pocit štěstí,smutku,radosti,strachu prostě všechno dohromady).Že začátku boj s kojenim,ale ustala jsem to a kojím už 6 měsíců Partner hodně pomohl,vařil,uklízel do toho ještě do práce (prvních pár dní byl doma) a já se starala jen o malého. Hlavně když pořád plakal tak zahnat myšlenky že něco děláte špatně,pořídila jsem si šátek na nošení a malej tam je spokojenej,pěkně spinka a pomáhá to na koliky a nastěhovala jsem si ho do postele,aby nebyl sám a pořád mě citil.Vyslechla jsem si že bude rozmazleny,ale je to blbost.Dostává jen plno lásky a ne aby někde ležel sám a plakal,pak by rezignoval.Uzivejte si kojení a mazleni. Roste před ocima a rychle to uteče.

petrao, 14. 6. 2016, 14.12

děkuji moc, mějte se hezky

BonnieParker, 13. 6. 2016, 13.28

No, pro usnadnění života všem kolem byl skvělý nápad si navařit jídla do mrazáku jen rozmrazovat (prostě tři týdny dopředu jsem vařila pro víc lidí a vše mrazila ), pak občas uvařil partner. A domluvila jsem se s partnerem, že pár týdnů budou domácí práce na něm. No, stejně to bylo hard core, ale věděla jsem, že se akorát s miminkem musíme sžít a bude to čím dál lepší - to mě drželo nad vodou do té doby, než se to opravdu začalo lepšit

petrao, 13. 6. 2016, 15.10

přesně tak, už jsem začala nakupovat a vařit do zásoby

Blankasiro, 13. 6. 2016, 11.11

hlavně odpočívat a sbírat síly když vás miminko nepotřebuje. Pozitivně myslet a nepanikařit, zvládly to ostatní, zvládnete to i vy !!

petrao, 13. 6. 2016, 15.11

děkuji

Blankasiro, 13. 6. 2016, 15.25

hodně štěstí

Leňulka, 13. 6. 2016, 11.00

Jéé já měla tolik práce, že jsem ani neměla čas myslet na to, že mám ještě šestinedělí přijeli jsme z porodky a hned jsem se vrhla do normálního procesu, manžel šel do práce. Jj někdy měla malá horší den, že jsem vařila až když byl manžel doma a věnoval se dceři atd.

Katka, 13. 6. 2016, 12.21

Tak pokud jste to zvládla, tak proč né. Já nevydržela ani stát, natož chodit a přes den jsem spala. Manžel byl doma s námi první týden.

Leňulka, 13. 6. 2016, 20.29

Tak já jsem si dost odpočinula v porodnici, malá je nedonošená takže jsem tam byly spolu 8dní a to už jsem byla ok když jsme šli domů

Zuzka Čtvrtečková, 12. 6. 2016, 21.49

Zapojit ho už od začátku. Já to tak neudělala a pak jsem byla akorát nešťastná a připadala jsem si na vše sama. U druhého dítěte mi pak přišlo, že je šestinedělí dlouhé

Estrela113, 12. 6. 2016, 13.28

Odpočívat, nestresovat, věnovat se jen sobě a miminku. Pokud se rodina aktivně nezapoji, tak rozdat úkoly ... Po prvním porodu jsem pomoc nepotřebovala, všechno bylo dobrý. Druhy porod byl strašný, nemohla jsem 7 týdnu sedět a chodit - manžel povolal matku, tchýni , o práci se podělili. Pak jsem si nechala obědy vozit a Tesco vozilo nákup až domu.

petrao, 12. 6. 2016, 14.22

s tím tescem to mám taky v plánu, až dojdou zásoby. Stejně tak s rozvážkou jídla

Katka, 12. 6. 2016, 15.56

Tak to já jsem byla po prvním porodu zcela nemožná a jen bych spala. Bez rodiny bych umřela hladem ;o)

petrao, 13. 6. 2016, 11.21

naštěstí máme na ulici 2 restaurace tak snad hladem neumřu

dasza, 12. 6. 2016, 9.11

No delala sem vse.a chlap pomahal jen kdyz chtel(on ty mimina moc nemusi.a nevi co s tim.zblast ty nase rvaly 24h denne...

Blankasiro, 13. 6. 2016, 11.12

v tomhle nám pomohly špunty do uší, když měl manžel "ticho" hned se mu pomáhalo lépe

petrao, 13. 6. 2016, 11.20

špunty máme taky nachystané, aby byl manžel schopný vstát do práce po "rušné" noci

Katka, 13. 6. 2016, 12.20

Chlapi špunty nepotřebují, oni ten dětský křik v noci, často ani neslyší, natož aby je to probudilo. Jsou citlivější na jiná zvuková pásma. Za to já slyším dítě vzdychnout, otočit se apod. přes dvoje dveře a vzbudí mě to

dasza, 13. 6. 2016, 12.33

Spunty nespunty..on spi jak zabitej.takze to sem neresila..ale nikdy bych ho nenutila do toho aby pomahal ldyz nechtel..prisel na to sam..proste mam decko tak sem se starala.varila.uklizela..kdyz nebylo uvareny a uklizeny.nevadi..chleba doma byl vzdy;)

petrao, 13. 6. 2016, 15.09

Jsem stejného názoru, jako on má svojí práci, tak starání se o dítě je teď moje práce...já mu taky nemůžu jít pomoct když je unavený

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight