Chování dětí

to je super znám spíš děti stydlivé, těch znám nejvíc

Ano, to záleží na mnoha faktorech. Někdo má v krvi být vůdčí typ, někdo ne

Já osobně jsem samotářka syn asi po mě nebude, vyhledává pozornost, zatím jen mou

ty joo. Tak hlavně,že se malé nic nestalo... Je fajn,že ta mamka zasáhla,zachovala bych se stejně. Právě o tom mluvím,že jsou ty matky,kterým je to jedno,jak se jejich dítě chová k ostatním.To se mi nelíbí.

Taky nechávám dcerku,ať si sama hraje a když jí někdo krivdi,tak má holt smůlu,musí si zvykat,že ne vše je růžové. Určitě nechci,aby byla precitlivela. Když ale jdeme do části,kde jsou klouzacky a mostky tak vysoko,že tam rozhodně nedostanu,tak jí hlidam. Aby jí někdo shodil ze dvou metrů opravdu nechci. Bohužel tu takové děti máme,naštěstí už je docela znám. Máme tu dětský domov a někteří děti jsou divocejsi a hodně oprskly a s ničím se neparou. Btw.nemám nic proti decakum,jen popisuju,jak to tu máme...

Tak to mám taky v plánu nechci nějakého strašpytla, ale do určitých mezí. Třeeba když se někde odře, malý bebínko" tak ho nechci extrémně utěšovat, ale říct, že je to dobrý, pofoukám a je to počkám až se syn usměje a budu vědet, že je už vše v pořádku

Jj,to je určitě potřeba,vidím v tom velké rozdíly. Dcerka se nedávno srazila s jedním chlapeckem celama. Ona jen knikla a v pohodě,on silenej řev,nalepenej na mamince a chtěl domu.

Ano, nejlepší je fakt dělat, že to tak moc nebolí, než aby pak dítě brečelo při každé mini bolístce. Samozřejmě nemyslím velký krvavý rány

Tak to se na mě nezlobte,ale s tímhle nesouhlasim. Děcek si absolutně nevšímáme? To teda nechápu. Určitě bych nenechala roční dítě si hrát samotné.Nevim,každá to máme jinak.Mě když se něco nelíbí,tak se to snažím vyřešit.A když nějaký fracek nechce pustit někam moje dítě a ještě řiká,že to je jeho domeček,tak tudy cesta nevede. hřiště je pro všechny děti,všechny děti mají na něj stejný nárok. Takový děti upřímně nesnášim.Nesnášim takový chování. Tohle udělat muj syn,tak by dostal asi na zadek.To se prostě nedělá.Mému synovi nebude nikdo ubližovat Neříkám,kdyby byl starší,to by si musel takové věci řešit už sám,ale jsou mu jen 3 roky a navíc je takový,že je rád,když je mezi dětmi,tak na ně nechce být zlý. Takhle aspon já vychovávám své dítě.

Dasza má děti velmi samostané, to není, že by se o ně nestarala Také doma řeším až krev, protože kdybych měla soudit každé škrábnutí a kousnutí, tak nedělám nic jiného.

Přesně, taky doma řeším až "jde o život" moje děti jsou zvyklé,že si vše mají vyřešit mezi sebou, kdyby měly s každou blbinou chodit za mnou tak bych se z toho už dávno zbláznila a nedělala nic jiného

To my o nich vime..slyset je jde...a po ocku sledujem..ale neresime....

Ono je potřeba,aby se děti samy uměly ozvat atd.a nespolehaly jen na maminku. Samozřejmě je něco jiného roční dítě,to se neozve,nebo pokud je to nějaká drsnarna. Jinak ti děcka musej komunikovat a otrkat se,v životě to pak budou mít stejné.

Asi to bude tím,že mám jen jedno dítko Tak jsem možná přehnaně přecitlivělá na něj Ale jak říkám,nesnesu,aby mu někdo ubližoval. Byl z toho chudák smutnej,že ho tam ten kluk nechce v tom v tom domečku Jinak,když třeba spadne,nebo zakopne,taky ho nelituju,aby se rozbrečel přehnaně.Prostě mu řeknu,co se ti stalo? On začne bulet,já mu to pofoukám,pohladim a řeknu,že už je to dobrý a je v pohodě. Taky nemám ráda takový ty ufnukaný děti,který řvou kvůli každý maličkosti