Emoční inteligence a děti

zobrazeno 953×

Vloženo: 23. 11. 2017 9.20

Ať už si to uvědomujeme nebo ne, emoce řídí náš život více, než si připouštíme. Jak ustát každodenní emoční smršť a zvyšovat emoční inteligenci našich dětí? Pojďme jim pomoci je přirozeně zvládat a umět se v nich orientovat.

Sdílejte:   | 
0

Nenašli jste diskuzi, kterou jste hledali? Přidejte ji

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

nejstarší syn,čte svým bráškům

Lucie Zalcerová, 6. 1. 2018, 23.56

Prinosne cteni, dekuji za tip na Emusaky - velmi zaujalo.

mamkaSona, 13. 12. 2017, 0.31

Moc hezky napsané, zajímavý a přínosný článek, děkuji autorovi.

Iveta Vojáčková, 8. 12. 2017, 13.39

mam uz 4 vnuky a i kdyz bydlime vsechny 3 rodiny spolecne a mam tak moznost videt kazdy den sve 4 vnuky tak jsou uplne rozdilni a kazdy ma a proziva sve emoce naprosto rozdilne kazdy ma svou hrracku se kterou si povidame,kazdy ma jinou naladu a jine emoce at uz pri cteni pohadek,hrach nebo treba jen povidani.tim chci jen rict-kazde dite je osobnost a i kdyz vyrustaji spolecne kazdy je uplne jiny

Zuzule, 8. 12. 2017, 0.12

Deti jsou velice citlive na emoce a i když nemluvi, rozhodne je vnimaji a také davaji ty sve najevo jak jen umi. Snazim se byt proto velice vnimava, abych pochytila co nejvic co se deje, co si preje a pod, a se starsim ditkem samozrejme, ze o emocích mluvime. Chce to citlivy a chapavy pristup, empatie nam hodne pomaha, je to mnohem lepsi myslim pro oba když vi, ze se muze sverit.

Natalie, 7. 12. 2017, 19.56

K emocem u dětí je potřeba přistupovat velmi opatrně. Určitě je dobré využívání nějaké oblíbené hračky, plyšáka a s dítětem si o emoci popovídat. Často se snažím svého syna obejmout, přistupovat velmi citlivě s otázkami a snažím se s ním situaci probrat. Pokud se chová nevhodně, vysvětluji mu na příkladu, jaké následky má jeho chování a jak může ublížit ostatním a co je lepší v dané situaci udělat.

Andílek, 7. 12. 2017, 14.46

Synovi je 15 měsíců, takže zatím spolu o tom nemluvíme, ale pomalu se mu snažím popisovat své emoce, i to jak se chová on, myslím, že to vnímá..

Kris, 7. 12. 2017, 14.13

Děkuji za inspirativní článek Zatím u nás o emocích s dcerkou moc nemluvíme, jelikož je jí teprve 23m a sama moc nedokáže slovy vyjádřit, co by chtěla říct, ale i tak se snažím s ní o emocích mluvit - třeba ze své strany ( jsem na tebe pyšná/ mám velikou radost, jak se ti dnes povedlo... ). Myslím, že dcerka na to krásně reaguje a zvlášť teď, v období kolem Mikuláše hodně emoce prožívá. Už si dokáže vzpomenout, že plakala, když viděla čerta a i "mimo téma", kdy třeba žádného nevidí nebo se o tom nebavíme, zavede "řeč" na to, že plakala. V takovou chvíli se snažím její emoci uznat a vysvětlit, že se nemá proč bát, když je hodná, a čert je v podstatě též hodný Zatím nám to celkem funguje, tak uvidíme, až bude větší

broucililinek, 7. 12. 2017, 11.01

Snažím se s dcerami o jejich emocích mluvit, když jsou smutné, stýská se jim, nebo když se bojí, snažíme se najít důvod proč a mluvit o tom. A určitě i když jsou šťastné a z něčeho nadšené, tak si povídáme proč a co se jim líbilo. Malému synovi je teprve půl roku, takže ten mi emoce vybrečí, i když bych byla nejraději, aby mi mohl říci co ho trápí.

LucieS

LucieS, 7. 12. 2017, 8.58

Dceři bude rok, tak je ještě malá, ale až bude větší, tak s ní určitě chci mluvit o emocích.

© 2013 - 2024 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight Solutions

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů