Separační úzkost

Věřím, že to přejde, ale kdy? Už jsem unavená, ale chápu, že potřebuje mámu

To Vám asi bohužel nikdo neřekne:(. U nás to bylo u Terezky tak na 3 měsíce, ale síly mi došly mnohem dřív - prostě jsem musela dát pravidla, že se aspoň najím a dojdu si vyčůrat, zároveň ale dokola vysvětlovala a vysvětlovala, že hned přijdu, až se najím, zase pochovám atd....Říkala jsem si, že to nemůže chápat, ale chápala to velmi dobře, do 3 dnů se to naučila a když bych náhodou nesplnila, co jsme řekla (třeba déle seděla po jídle apod., začala se dožadovat slíbeného:) )

Taky se snažím dokola opakovat to samé, co vy. Občas mám pocit, že mi i rozumí. Tak uvidíme, kdy to přejde.

Fakt je to o čase.. Podle odb. literatury může nastupovat sep. úzkost (jak který autor), ale mezi 6m až 2 rokem. Má několik fází, bla bla bla.. To jsou teoretické kecy, ale prakticky to je tak, že by po pár měsících měla přejít, když dítě zjistí, že ve Vás jistota bude pořád i ve chvíli, kdy se o kousek vzdálí a zase se vrátí. U nás byla na 3 měsíce us tarší, u mladší to bylo kratší, ale bude to dítě od dítěte jiné

velmi dobrý poznatek některé děti můžou být přecitlivělé tím, že se necítí dobře kvůli tlakům v pusince, ona to totiž nemusí být nutně bolet, každé dítě má jiný práh bolesti...

To mu rostou pořád nějaké. Možné to je, ale nevím.

Už jím teda s ním, ale stejně to mám studené

jej to já občas taky nejlepší jsou večeře typu chleba s něčím...to nezchladne

Já večeřím většinou něco jako chleba, jogurt,....

On je mi pořád v patách a tak dělám vše jen s ním. Mazlíme se co to jen jde. Vše jde stranou. Chci, aby věděl, že ho máme rádi.

Já vím, ale někdo mi řekne, že je mamánek. Jenže co mám dělat, když jsme s ním pořád já. Nevadí mi ho pomazlit. To já ráda, ale občas mi vadí babičky, které mají nějaké poznámky.

To je mýtus, že chováním dítě rozmazlíte. Je to přesně naopak. Až získá jistotu mnohem dříve se v životě osamostatní. Mamanek bude po třicítce, to ještě nemá. Babičky neposlouchejte, nekojily a vrazily dítě v roce do jeslí.

Děkuji za názor. Já mám stejný, ale nebaví mě pořád dokola to s nimi řešit.

Přesně také jsem slýchávala proč ho nosím a spím s ním a hned ho beru když pláče a prý jsem ho rozmazlila

Neřešte, jedním uchem tam, druhým ven