Spaní u rodičů v posteli

zobrazeno 1077×

Vložil(a): Jana N., 25. 10. 2014 22.22

Když byl syn jako miminko, nikdy s námi v posteli nespal. Když mu bylo dva a čtvrt roku začal spát ve velké posteli a hned druhý den zjistil, že se může začít stěhovat k nám. Někdy je to uprostřed noci, někdy až k ránu. Pravda asi z pohodlnosti, ne vždy ho vrátíme k němu do pokoje. Radši ho přesuneme v polospánku mezi nás a spíme dál. Ale nyní jsem v osmém měsíci a to věčný okopávání nic moc. Máte nějakou radu, jak ho to odnaučit? Jaké máte zkušenosti vy?

Sdílejte:   | 
1

Nenašli jste diskuzi, kterou jste hledali? Přidejte ji

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Fuga, 17. 11. 2016, 15.19

mám podobné zkušenosti, někdy jsme ani nezjistili, že skočil šipku mezi nás. Ale zabralo nám, že si vždy jeden lehl s ním do jeho postele a uspal ho. A ve 3 letech jsme mu řekli už jen dobrou noc po pohádce

nikolava, 7. 11. 2016, 14.02

Malý má svou postýlku, s nami spal pouze když byl nemocný

Minnie, 7. 4. 2016, 20.54

Obě dcery s námi spí v posteli od příchodu z porodnice. Já byla jistější že je mám pod dohledem a i noční kojení bylo pohodlnější. Není nad to se v polospánku ptočit, dát prso a spát dál . Zezačátku jsem samozřejmě dávala odříhávat, ale zhruba ve 4 měsících už neříhaly a naopka je to zvednutí vždy zas vzbudilo tak jsem pak už nedávala. Staršó dcera s námi spala do 3,5 let. Pak jsem už měla větší bříško (druhé těhotenství) a bála jsem se aby mě nekopla, tak šla do své postele, ale v jedné místnosti s námi a bez problémů. Máme malý byt takže spíme všichni v jedné místnosti. Mladší má osm měsíců takže spí s námi a občas se přifaří i starší ale nevadí nám to naopak jsme rádi, už jsme s partnerem říkali že i až se přestěhujem do většího bytu, tak že systém spaní všichni v jedné místnosti zůstane. A v pokojíčku aspoň budou mít víc místa na hraní když tam nebudou postele

Mahdalka, 15. 4. 2016, 13.21

Musím se přiznat,že spím taky se synem v posteli.Je mu čerstvě 2,5 roku a už tak přes rok,spí se mnou na velký posteli a užívám si to,zatím to neřeším.A bude mi líto,až jednou odejde.Ptala jsem se ho,jestli by už nechtělspát sám,ve svý postýlce a bylo mi řečeno,že ne,že s mámou.Taky jsem kolikrát okopaná,syn se vrtí a kolikrát si v noci vleze i ke mě pod peřinu,ale já tohle společný spaní prostě miluju a vím,že jednou mi bude hrozně chybět

Lucianna, 2. 2. 2016, 16.10

Má dcerka jako miminko také spávala v postýlce,posléze u nás taky začala spát,taktéž v noci nebo k ránu. Zatím ji nechávám spát u nás(budou ji 2 roky),ale jelikož čekám taky 2.miminko (jsem ve 4.měsíci),ještě to tak neřeším. Ale posléze ji chci naučit jen v postýlce.

Zuzka Čtvrtečková, 17. 11. 2015, 15.56

My máme asi malou postel, ale společné spaní nikdy nefungovalo, tak k nám ani nechodí. Občas k ránu přijde a zachumlá se ke mě pod peřinu, ale už neusne.

srdickoSimonka, 17. 11. 2015, 10.39

Prvniho syna jsem vzdy ihned po kojeni daval do postylky,kdyz jsem prestala kojit tak usinal u nas v posteli akdyz usnul tak jsem ho dala do postylky. Okolo 2heho roku se v noci budil casteji a zjistila jsem,ze kdyz spi u nas tak se nebudi vubec.Ted uz je mu 5let a spi s nami skoro porad...Druheho syna (1,5roku) uspavam samostatne ve velke posteli a vydrzi spat skoro celou noc sam.Kazde dite je jine!

Jackey, 18. 10. 2015, 12.11

Já tedy v tomhle byla taky už od začátku velmi striktní, protože si myslím, že to, že se narodí miminko neznamená odsunout do pozadí partnerský život. Což se podle mě stane, když dítě začne spát s rodiči v posteli. Navíc pro mě to znamená i trochu ztrátu soukromí a být maminkou na plný úvazek přece neznamená nemyslet taky občas sám na sebe. Naopak, přijde mi to velmi zdravé a i dítě se musí naučit, že každý má právo na svůj prostor a soukromí Mé dceři budou v únoru 4 roky a přijde se pomazlit až ráno. Ale aby s námi spala celou noc, to ne možná to někomu přijde zvláštní, ale radši se v noci budu tulit ke svému partnerovi však dcerka mě má pro sebe většinu času z celého dne Já bych na vašem místě prostě vytrvala a byla v tom důsledná. U nás taky pomáhají plyšáci a rituály před spaním, které máme pořád stejné. Já třeba zpívám dceři ukolébavky a ví, že když se dozpívá, tak se pomazlíme a je čas spinkat. Možná by taky pomohlo si najet na nějaký systém s rituálem a toho se držet. Pro děti je z mé zkušenosti mnohem snazší přivyknout nějaké změně, pokud je spojená s něčím neměnným - rituálem držím palce

Kristy Sim

Kristy Sim, 13. 9. 2015, 22.25

Dcerka má 1,5 roku a ze začátku jsem si ji brala k sobě po 2. nočním kojení, ale jak jsem se "přestala" bát, že není pod dohledem monitoru dechu, spí u mě v posteli od chvíle, kdy jdu spát já. Když spinká a jdu spát, stejně si ji k sobě dám, protože jsem se párkrát pokoušela bez malé usnout a moc se mi to nedařilo. Takže ji šupnu k sobě a spíme spolu. Moc si to užívám, naopak se netěším na to, až ji k sobě nebudu moct přilulit..

benca, 14. 8. 2015, 17.47

Dcerka nechcela spat v postielke, plakala tam, jednoducho ona ma potrebovala, tak sme ju dali do manzelskych posteli a stale tam so mnou hajala, ale uz ma 3 rocky ma svoju postel ale blizko mna, ja proste tiez potrebujem aby bola so mnou spojena

Zuzi, 22. 5. 2015, 12.53

já toto řešila cca před 2 lety, lámala jsem si hlavu zda ho to nějak odnaučit nebo ho nechat - nechala jsem u nás. Já jako malá taky hledala pocit bezpečí u rodičů v posteli...v té době jsem si říkala, že to asi nikdy neskončí, že náš syn nás asi bude navštěvovat až do puberty. S nástupem do 1. třídy ZŠ to skončilo...dokonce se upravilo i uspávání, doprovodím ho do postele, dám pusu, popřeji krásné sny a syn spí sám celou noc ve své posteli ostatně, teď mám v posteli mladšího syna a nyní se tím nezabývám, vím, že to jednou přejde a pro něj je to maximalní bezpečí pro klidný spánek

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight