Když vaše dítě postihne afektivní záchvat

Představte si, že je vaše dítě silně rozrušené a najednou v důsledku emoce přestane dýchat a vypadá, jakoby jeho základní životní funkce selhaly, a po chvíli je dítě opět „při sobě“. Není to žádný scénář z filmu, ale realita, která potká přibližně 4-5% dětí. Jedná se o neepileptické onemocnění jménem afektivní záchvat. K tomuto záchvatu zpravidla dojde po velmi silné emoci, pláči, rozrušení, strachu, ale může nastat i při silné pozitivní emoci, například radosti. Příčinou této přechodné poruchy vědomí je nevyzrálý autonomní nervový a srdeční cévní systém. Nejčastěji se u jedinců vyskytuje mezi 1. -2. rokem, může se však objevit již po půl roce dítěte, a nastat může nejpozději do 3. roku. Jakmile však dítě dozraje, vymizí i tyto příznaky. Afektivní záchvat může dítě postihnout jen jednou za život, ale i opakovaně, a to zřídka, ale i několikrát za den.

Formy afektivního záchvatu

Existují dvě formy afektivního záchvatu, které se rozdělují dle příznaků.

• Bledá forma – většinou se objevuje u kojenců a trvá 30 – 60 sekund. Tato forma začíná pláčem, který vyvolal silný strach, uleknutí či pád s nepatrným úrazem hlavy, poté dojde k náhlé poruše vědomí. Dítě zbledne a ochabne, sníží se jeho tep, na konci se mohou objevit i drobné svalové záškuby. Jakmile je po záchvatu, dítě je spavé.

• Cyanotická forma – častěji se objevuje u batolat a opět je zapříčiněn silným křikem či pláčem. Dítě se chce nadechnout, ale nedaří se mu to, proto dojde k zadržení dechu. Vlivem krátkodobému nedostatku kyslíku dítě zmodrá a dojde ke ztrátě vědomí. Při delším trvání může také dojít ke křečím.

I když tyto příznaky vypadají opravdu hrozivě, neohrožují život ani zdraví dítěte. Nelze jim jakkoliv předcházet, vitaminy, strava či výchova tedy na záchvat vliv nemají. Dobrou zprávou je, že nemají vliv na vývoj mozku ani jinou část těla dítěte. 

Co dělat při afektivním záchvatu

Pokud se s tímto záchvatem setkáte u vašeho dítěte, buďte klidná a jednejte s nadhledem. Dítě vezměte do náruče a počkejte, až záchvat přejde. Laskavě na něj mluvte, dítě hlaďte a nemějte obavy. Pokud dítě leží na zemi, můžete jej tam ponechat, ale raději ho otočte na bok se zakloněnou hlavou, aby případně nevdechlo sliny či jídlo nebo předmět, který mohlo mít v ústech. Další možností je se snažit odvést pozornost od silného emočního zážitku, dítě můžete jemně štípnout, poklepat na zádíčka či ramínko, nebo mu fouknout do obličeje či mu jej omýt. Tento stav nelze ovlivnit, proto není vhodné dítěti říkat věty typu „nedělej to, přestaň“ apod. Rozhodně dítěti nepodávejte žádné léky!

Pokud se u dítěte setkáte s afektivním záchvatem, je vhodné navštívit pediatra. Ten dítě pošle na vyšetření, které vyloučí epilepsii či další onemocnění. Lékař vyšetří také krev a pošle dítě na vyšetření na kardiologii a neurologii.

S afektivním záchvatem se setkala také maminka na našem webu, která svůj zážitek sepsala do kategorie Můj příběh.