Klíč k dobré náladě je ve zdravých střevech, jak na to?

Zažívání hraje významnou roli mezi faktory, které pozitivně ovlivňují mimo jiné také náladu a potažmo i pohodu celé rodiny. „Existuje mnoho studií, které prokazují spojení mezi střevní mikroflórou a naší psychickou pohodou, chováním a zvládáním stresových situací. Z toho důvodu se střevo někdy označuje termínem druhý mozek,“ říká MUDr. Jan Boženský, primář dětského oddělení Vítkovické nemocnice. Na základě zjištění, že břicho je propojeno s naší psychikou a myslí, vznikl i nový vědní obor tzv. neurogastroenterologie. Je prokázáno, že 90% hormonu štěstí serotoninu je produkováno ve střevech a je zde také ukládáno. Přitom podle společnosti STEN/MARK^* se většina respondentů z výzkumu (66 %) domnívá, že se hormon štěstí vytváří v mozku. Zároveň se ale 99 % ztotožňuje s tím, že např. spokojené bříško miminka má vliv i na jeho náladu.

Zdravá střevní mikroflóra je pro celkovou pohodu důležitá. Na zdraví naší mikroflóry má velký vliv genetická predispozice, prodělané nemoci, stres. Nejvíce ji ale ovlivňuje hlavně způsob životosprávy. 

Jak můžeme lépe pečovat o naše zažívání?

Trávení lze pozitivně ovlivnit obohacením jídelníčku o fermentované produkty, jež tělu zajistí dostatečný přísun přátelských bakterií. Někteří z nás do svého jídelníčku takové potraviny zařazují běžně a mnohdy to ani netuší.

Při procesu fermentace se bakterie, které se přirozeně v potravině nacházejí, živí sacharidy a škroby a vytvářejí kyselinu mléčnou. Tento proces nejenom že napomáhá jídlo přirozeně konzervovat a daleko lépe strávit a vstřebat, ale zároveň tvoří unikátní probiotické kultury, enzymy, B vitamíny a omega 3 mastné kyseliny.

Fermentované potraviny tedy obsahují látky, které pozitivně ovlivňují naše trávení. Jejich pravidelná konzumace vyrovnává střevní mikroflóru (dobré bakterie). MUDr. Jan Boženský potvrzuje blahodárný vliv fermentovaných přípravků, „Na trávicí systém působí například fermentované produkty, které je dobré do jídelníčku zařazovat již od útlého věku“.

Pro nás, dospělé, zařazení fermentovaných potravin do jídelníčku není těžké, jíst můžeme jakýkoliv fermentovaný produkt, pokud nám osobně chutná. Může to být jogurt, kefír, tvaroh, podmáslí, ale také kysané zelí, kombucha, kimčchi, miso, tempeh, nakládaná zelenina, umeboshi a kvásek. Většina těchto produktů ale není vhodná pro miminka, jejich zažívací trakt ještě není zcela připraven na fermentované potraviny.

Fermentované potraviny pro miminka do jednoho roku

Když děti přestanou být kojené a přechází na tuhou pestrou stravu, nastavujeme u nich výživové zvyklosti, které jim zůstanou až do dospělosti. Výživová poradkyně Zita Viková uvádí: „Miminkům z důvodu jejich ještě ne zcela připraveného zažívacího traktu bohužel nemohou být některé fermentované potraviny podávány. Nabízí se řešení v podobě bílých jogurtů nebo fermentovaného kojeneckého mléka.“

V evropských zemích je fermentované kojenecké mléko běžně dostupné, u nás je to novinka. Těší se ale velké oblibě. Jakou zkušenost s fermenotvaným mlékem mají ostatní maminky se můžete podívat do naší kategorie Hodnocení produktů.

{{:pr:}}

Kromě fermentovnaného mléka můžete dále dětem nabídnout jogurt. Jogurt je vyroben fermentací mléka (obvykle kravského) pomocí Lactobacillus bulgaricus a Streptococcus thermophilus za stanovených podmínek (čas a teplota). Některé jogurty mají navíc i probiotické kmeny bakterií jako Bifidobakterie.

Fermentované potraviny pro starší děti

Starším dětem můžeme kromě jogurtu nabídnout zejména kefír, zákys nebo sýr. Zařadit ale můžeme také kysané zelí, pokud dítěti chutná.

Kefír je fermentované mléko s charakteristicky šumivou, kyselou chutí původem z kavkazských hor. Připravuje se přidáním kefírových zrn (kombinace bakterií mléčného kysání s kvasinkami) do mléka a jeho následnou fermentací.

Sýr je také fermentovaným mléčným výrobkem. Tvrdé sýry se skládají zhruba z jedné třetiny z bílkovin, z jedné třetiny z tuku a z jedné třetiny z vody. Sýry jsou bohaté na vápník, sodík a vitamín A a v menší míře také na vitamíny skupiny B. Tvrdé sýry mohou být zařazovány do stravy dítěte v malém množství od jednoho roku věku, kvůli vysokému obsahu soli. Mezi 7. a 9. měsícem jsou vhodné čerstvé tvarohové sýry. Měkké sýry jako např. cottage obsahují více vody než tvrdé sýry a mají proto méně živin a energie, ale stravitelnější bílkovinu.

Zatímco mléčné výrobky se vyrábí řízenou fermentací vybranými bakteriemi (lactobacilus bulgaricus apod.), zelí má vhodné bakterie ke kvašení přirozeně přítomné na svých listech. U okurek je ideální naložit si je rovnou doma, ale jako rychlokvašky, ne zavařené s nálevem octa.

Pravidelná konzumace fermentovaných výrobků je přínosná téměř vždy. Přispívá k vytvoření prosperujícího ekosystému ve vašem těle, který vám přinese rovnováhu, dobrou náladu, a naplní vás energií! K udržení zdravého střeva jsou fermentované potraviny nutností. Jen jedna čtvrtina až polovina šálku fermentovaných potravin, užívaná s jedním až třemi jídly denně, může mít výrazně pozitivní vliv na vaše zdraví. Vždy by ale měla ve zvýšené míře následovat po léčbě antibiotiky. Antibiotika totiž ničí nejen nežádoucí bakterie, ale také naší zdravou střevní mikroflóru. Ostatně, více se k antibiotikům dozvíte v našem článku Antibiotika ano či ne? Jde to i jinak?