Nehazardujte se zdravím svého dítěte. Užívejte kyselinu listovou.

Co to vlastně je kyselina listová?

Kyselina listová je vitamín rozpustný ve vodě, patřící do skupiny B-komplexu. Můžete ji najít i pod názvem folát, folacin, vitamín B9 nebo acidum folicum. Lidský organizmus ji není schopen syntetizovat, a proto ji musíte tělu dodávat ve stravě nebo v syntetické formě. Kyselinou listovou se téměř nemůžete předávkovat, proto ani při vysokém příjmu není tento vitamín toxický. Nadbytečné množství z těla vyloučíte močí stejně jako například vitamín C.

Ve výjimečných případech se mohou při konzumaci vysokých dávek kyseliny listové objevit žaludeční potíže (hořká pachuť v ústech, nadýmání) a příznaky podrážděnosti centrálního nervového systému (zvýšená aktivita, podrážděnost, poruchy spánku). Po vysazení kyseliny listové dochází k vymizení těchto příznaků nejdéle do tří týdnů.

Proč tělo potřebuje kyselinu listovou a co způsobí její nedostatek?

Kyselina listová je nezbytná pro tvorbu červených krvinek. Při jejím nedostatku vám hrozí vznik megaloblastické anémie, při které jsou červené krvinky zvětšené a zdeformované a v důsledku toho mají sníženou schopnost přenášet kyslík. Nízký příjem kyseliny listové je také spojován s výskytem rakoviny tlustého střeva a Alzheimerovou chorobou. Dalším úkolem kyseliny listové je napomáhat dělení buněk, čímž podporuje nitroděložní růst a vývoj plodu. Také je nezbytná pro syntézu nukleových kyselin (DNA a RNA), což jsou nositelky genetických informací, a pro syntézu řady aminokyselin.

A co to znamená pro plod, když před otěhotněním a v průběhu těhotenství nebudete přijímat dostatek kyseliny listové? Je tu riziko potratu nebo předčasného porodu, odtržení placenty, placentárního infarktu nebo často těžké vývojové vady centrálního nervového systému dítěte. Pravidelným užíváním dostatečné denní dávky kyseliny listové můžete snížit riziko těchto vad o 50% až 70%. Do nejvíce rizikové skupiny patří mladé ženy, ženy s nižším vzděláním a kuřačky.

Defekty neurální trubice

Mezi nejčastější defekt neurální trubice patří tzv. spina bifida (50% všech případů). Při tomto defektu vzniká v prvních týdnech těhotenství rozštěp páteře. Spina bifida se vyskytuje v různých formách, z nichž některé nepřináší postiženému člověku žádná omezení. Nejtěžší formy jsou neslučitelné se životem. Děti se spina bifida se nejčasteji potýkají se sníženou hybností dolní části těla. Jsou tedy odkázané na vozík. Dále ztrácejí kontrolu nad vyměšováním. Mohou mít hydrocefalus, kdy se v mozkových komorách hromadí příliš mozkomíšního moku a tento problém se musí řešit operativně.

Druhý nejčastější defekt neurální trubice je anencefalie (40% všech případů). Vzniká nesprávným vývojem mozku a lebečních kostí, kdy se části mozku a lebky vůbec nevyvíjí. Děti s tímto postižením umírají ve většině případů ještě před narozením. V ostatních případech umírají krátce po narození.

Jaké množství kyseliny listové užívat před otěhotněním a v těhotenství

Ideálně byste měla zvýšit příjem kyseliny listové už dva až tři měsíce před otěhotněním, aby se vytvořila dostatečná hladina v těle už pro první dny těhotenství. Doporučené množství je 400 µg denně. Vzhledem k tomu, že velké množství těhotenství je neplánovaných, doporučují lékaři užívání kyseliny listové v dávce 400 µg denně všem ženám v produktivním věku. V prvním trimestru byste pak měla zvýšit přísun na 600 až 800 µg denně. Můžete tak předejít samovolnému potratu nebo neurologickým vadám, jelikož mícha a mozek plodu se vytvářejí v prvních týdnech těhotenství.

Pokud máte nebo jste měla plod s vrozenou vývojovou vadou nervové trubice v předchozím těhotenství, pokud váš partner nebo blízký příbuzný měl defekt neurální trubice, máte celiakii, jste obézní nebo pokud užíváte léky proti epilepsii, doporučují lákaři dávku až 5 mg kyseliny listové denně. Dostatečný příjem tohoto vitamínu je obzvlášť důležitý, pokud trpíte vrozenou poruchou krvetvorby, tzv. trombofílií, tedy máte větší náchylnost k tvorbě krevních sraženin, jež se projevuje opakovanými potraty. Podávání kyseliny listové se doporučuje i v období kojení v případě předčasně narozených dětí nebo dětí s nízkou porodní váhou.

Je ale důležité také zmínit, že významné procento žen (50% evropské populace) není schopno běžnou kyselinu listovou v těle zpracovat a přeměnit na aktivní formu, tzv. metafolin. Příčinou je porucha enzymu MTHFR, který je zodpovědný za tuto přeměnu. Mutace MTHFR vedou ke snížení aktivity tohoto enzymu. 

Doporučená denní dávka:

Údaje pocházejí z Recommended Dietary Allowances, 10th Edition. Food and Nutrition Board, National Research Council–National Academy of Sciences, 1989

Proč jako prevence defektů neurální trubice plodu nestačí příjem kyseliny listové ve stravě?

Kyselina listová se ve větším množství nachází ve vnitřnostech, zejména v játrach a v ledvinkách. Problém ale je, že játra kromě velkého množství kyseliny listové a železa mohou obsahovat i vysoké množství retinolu, který je pro plod škodlivý. Významné množství kyseliny listové se dále nachází ve vajíčkách, luštěninách, vlašských ořeších, ovesných vločkách, sojových klíčcích, čerstvém droždí a některých druzích ovoce. Ze zeleniny je ve špenátu, brokolici, chřestu, pórku, brokolici, květáku nebo růžičkové kapustě.

Tepelnou úpravou a nesprávným skladováním se ale zničí až 95% kyseliny listové. Což znamená, že denní spotřebu kyseliny listové pokryjete 200 g syrové brokolice, ale museli byste sníst až 3,8 kg brokolice vařené. Příjem kyseliny listové v rámci pestré stravy tedy není jako prevence defektů neurální trubice plodu dostatečný. Dalším problémem kyseliny listové přijímané ve stravě je její nižší vstřebatelnost organizmem (50%). Oproti tomu vstřebatelnost syntetické kyseliny listové je až 100%.

Zdroj: Státní zdravotní ústav