Nehazardujte se zdravím svého dítěte. Užívejte kyselinu listovou.

zobrazeno 716×

Vložil(a): Lucie2, 15. 1. 2015 20.45

Chystáte se otěhotnět nebo už jste těhotná a řešíte, jaké vitamíny jsou nezbytné pro správný vývoj plodu? Pak určitě nezapomeňte na kyselinu listovou. Pravidelným užíváním kyseliny listové můžete předejít některým defektům plodu.

Co to vlastně je kyselina listová?

Kyselina listová je vitamín rozpustný ve vodě, patřící do skupiny B-komplexu. Můžete ji najít i pod názvem folát, folacin, vitamín B9 nebo acidum folicum. Lidský organizmus ji není schopen syntetizovat, a proto ji musíte tělu dodávat ve stravě nebo v syntetické formě. Kyselinou listovou se téměř nemůžete předávkovat, proto ani při vysokém příjmu není tento vitamín toxický. Nadbytečné množství z těla vyloučíte močí stejně jako například vitamín C.

Ve výjimečných případech se mohou při konzumaci vysokých dávek kyseliny listové objevit žaludeční potíže (hořká pachuť v ústech, nadýmání) a příznaky podrážděnosti centrálního nervového systému (zvýšená aktivita, podrážděnost, poruchy spánku). Po vysazení kyseliny listové dochází k vymizení těchto příznaků nejdéle do tří týdnů.

Proč tělo potřebuje kyselinu listovou a co způsobí její nedostatek?

Kyselina listová je nezbytná pro tvorbu červených krvinek. Při jejím nedostatku vám hrozí vznik megaloblastické anémie, při které jsou červené krvinky zvětšené a zdeformované a v důsledku toho mají sníženou schopnost přenášet kyslík. Nízký příjem kyseliny listové je také spojován s výskytem rakoviny tlustého střeva a Alzheimerovou chorobou. Dalším úkolem kyseliny listové je napomáhat dělení buněk, čímž podporuje nitroděložní růst a vývoj plodu. Také je nezbytná pro syntézu nukleových kyselin (DNA a RNA), což jsou nositelky genetických informací, a pro syntézu řady aminokyselin.

A co to znamená pro plod, když před otěhotněním a v průběhu těhotenství nebudete přijímat dostatek kyseliny listové? Je tu riziko potratu nebo předčasného porodu, odtržení placenty, placentárního infarktu nebo často těžké vývojové vady centrálního nervového systému dítěte. Pravidelným užíváním dostatečné denní dávky kyseliny listové můžete snížit riziko těchto vad o 50% až 70%. Do nejvíce rizikové skupiny patří mladé ženy, ženy s nižším vzděláním a kuřačky.

Defekty neurální trubice

Mezi nejčastější defekt neurální trubice patří tzv. spina bifida (50% všech případů). Při tomto defektu vzniká v prvních týdnech těhotenství rozštěp páteře. Spina bifida se vyskytuje v různých formách, z nichž některé nepřináší postiženému člověku žádná omezení. Nejtěžší formy jsou neslučitelné se životem. Děti se spina bifida se nejčasteji potýkají se sníženou hybností dolní části těla. Jsou tedy odkázané na vozík. Dále ztrácejí kontrolu nad vyměšováním. Mohou mít hydrocefalus, kdy se v mozkových komorách hromadí příliš mozkomíšního moku a tento problém se musí řešit operativně.

Druhý nejčastější defekt neurální trubice je anencefalie (40% všech případů). Vzniká nesprávným vývojem mozku a lebečních kostí, kdy se části mozku a lebky vůbec nevyvíjí. Děti s tímto postižením umírají ve většině případů ještě před narozením. V ostatních případech umírají krátce po narození.

Jaké množství kyseliny listové užívat před otěhotněním a v těhotenství

Ideálně byste měla zvýšit příjem kyseliny listové už dva až tři měsíce před otěhotněním, aby se vytvořila dostatečná hladina v těle už pro první dny těhotenství. Doporučené množství je 400 µg denně. Vzhledem k tomu, že velké množství těhotenství je neplánovaných, doporučují lékaři užívání kyseliny listové v dávce 400 µg denně všem ženám v produktivním věku. V prvním trimestru byste pak měla zvýšit přísun na 600 až 800 µg denně. Můžete tak předejít samovolnému potratu nebo neurologickým vadám, jelikož mícha a mozek plodu se vytvářejí v prvních týdnech těhotenství.

Pokud máte nebo jste měla plod s vrozenou vývojovou vadou nervové trubice v předchozím těhotenství, pokud váš partner nebo blízký příbuzný měl defekt neurální trubice, máte celiakii, jste obézní nebo pokud užíváte léky proti epilepsii, doporučují lákaři dávku až 5 mg kyseliny listové denně. Dostatečný příjem tohoto vitamínu je obzvlášť důležitý, pokud trpíte vrozenou poruchou krvetvorby, tzv. trombofílií, tedy máte větší náchylnost k tvorbě krevních sraženin, jež se projevuje opakovanými potraty. Podávání kyseliny listové se doporučuje i v období kojení v případě předčasně narozených dětí nebo dětí s nízkou porodní váhou.

Je ale důležité také zmínit, že významné procento žen (50% evropské populace) není schopno běžnou kyselinu listovou v těle zpracovat a přeměnit na aktivní formu, tzv. metafolin. Příčinou je porucha enzymu MTHFR, který je zodpovědný za tuto přeměnu. Mutace MTHFR vedou ke snížení aktivity tohoto enzymu. 

Doporučená denní dávka:

 

věk (roky)

folát [μg]

Kojenci

0,0–0,5

25

0,5–1,0

35

Děti

1–3

50

4–6

75

7–10

100

Muži

11–14

150

15–18

200

19–24

200

25–50

200

51+

200

Ženy

11–14

150

15–18

180

19–24

180

25–50

180

50+

180

Těhotné ženy

 

400-600

Kojící ženy

 

280

Údaje pocházejí z Recommended Dietary Allowances, 10th Edition. Food and Nutrition Board, National Research Council–National Academy of Sciences, 1989

Proč jako prevence defektů neurální trubice plodu nestačí příjem kyseliny listové ve stravě?

Kyselina listová se ve větším množství nachází ve vnitřnostech, zejména v játrach a v ledvinkách. Problém ale je, že játra kromě velkého množství kyseliny listové a železa mohou obsahovat i vysoké množství retinolu, který je pro plod škodlivý. Významné množství kyseliny listové se dále nachází ve vajíčkách, luštěninách, vlašských ořeších, ovesných vločkách, sojových klíčcích, čerstvém droždí a některých druzích ovoce. Ze zeleniny je ve špenátu, brokolici, chřestu, pórku, brokolici, květáku nebo růžičkové kapustě.

Tepelnou úpravou a nesprávným skladováním se ale zničí až 95% kyseliny listové. Což znamená, že denní spotřebu kyseliny listové pokryjete 200 g syrové brokolice, ale museli byste sníst až 3,8 kg brokolice vařené. Příjem kyseliny listové v rámci pestré stravy tedy není jako prevence defektů neurální trubice plodu dostatečný. Dalším problémem kyseliny listové přijímané ve stravě je její nižší vstřebatelnost organizmem (50%). Oproti tomu vstřebatelnost syntetické kyseliny listové je až 100%.

Druh potraviny 

(ve 100 g)

 Kyselina listová

(µg)

Druh potraviny 

(ve 100 g)

Kyselina listová

(µg)

chřest

100 - 155

housky

36

kapusta

50 - 85

žitný chléb

16

kapusta růžičková

30 - 182

žitná mouka

15

špenát

80 -145

droždí čerstvé

1250

salát hlávkový

20 - 75

meruňky

3,0 - 3,6

řepa červená

20 - 110

třešně

6 - 75

paprika

60

jahody

5 - 65

hrášek

20 - 159

maliny

5 - 30

fazolky

42 - 70

rybíz červený

11

rajčata

5 - 44,5

rybíz černý

16

brambory

6 - 20

angrešt

19

mrkev

10 - 55

avokádo

30

celer

76

datle sušené

21 - 25

květák

30 - 125

grapefruit

3 - 11

brokolice

111

hroznové víno

6 - 43

čínské zelí

79

ananas

4

pórek

103

mango

36

zelí

20 - 35

pomeranč

5 - 42

okurka

6 - 27

banán

10 - 17

dýně

4 - 36

fíky sušené

14 - 30

fazole

187

žampiony

25

hrách

151

citron

6,30 - 7

čočka

168

lískové oříšky

71

sója

54 - 240

vlašské ořechy

66 - 77

sójové mléko

1

arašídy

34

tofu

15

kokosový ořech

30

pšeničné klíčky

331 - 520

jogurt

12

chléb bílý

15

hovězí maso

3 - 10

knackebrot

88

ledviny hovězí

75 - 170

rýže

16 - 29

maso vepřové

2,5

müsli

140

ledviny vepřové

93

ovesné vločky

60 - 87

vejce

8 - 67

mouka pšeničná

16 - 50

mléko

4,65 - 6,7

Zdroj: Státní zdravotní ústav

 

Použité zdroje:

  1. http://www.vrozene-vady.cz/
  2. http://www.celostnimedicina.cz/kyselina-listova.htm
  3. http://www.vyzivaprobudoucnost.cz/kyselina-listova-v-tehotenstvi
  4. http://ona.idnes.cz/kyselina-listova-0ex-/deti.aspx?c=A110510_150606_deti_job
  5. http://cs.wikipedia.org/wiki/Kyselina_listov%C3%A1
  6. http://www.femibion.cz/produkty/metafolin
  7. http://www.viscojis.cz/vyziva/vyiva-vek/379-kyselina-listova-ped-othotnnim-a-v-thotenstvi
  8. Recommended Dietary Allowances, 10th Edition. Food and Nutrition Board, National Research Ccouncil–National Academy of Sciences, 1989
  9. Státní zdravotní ústav

Máte nápad na téma, o kterém bychom měli napsat? Pošlete nám ho.

Sdílejte:   | 
4

Pojmy použité v článku:

  • Alzheimerova choroba

    (Ach) - neurodegenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází k postupné demenci; v současné době není známa příčina vzniku ACh, ví se však, jak nemoc probíhá, změny postupně působí rozpad nervových vláken a nervových buněk; v současnosti trpí čtvrtina lidí starších 85 let demencí, ACh se na tomto čísle podílí z 50–60%

  • aminokyselina

    aminokyseliny představují základní stavební kámen bílkovin; jsou to běžné látky, které do těla přicházejí v podobě potravy, velmi oblíbené jsou stále častěji i jako doplněk stravy sportovce; v chemii obecně jakákoliv molekula obsahující karboxylovou (-COOH) a aminovou (-NH2) funkční skupinu

  • anencefalie

    porucha neurální trubice; vzniká nesprávným vývojem mozku a lebečních kostí, kdy se části mozku a lebky vůbec nevyvíjí; děti s tímto postižením umírají ve většině případů ještě před narozením, v ostatních případech umírají krátce po narození

  • celiakie

    celoživotní onemocnění způsobené nesnášenlivostí lepku

  • defekt neurální trubice

    porucha nervové trubice; neurální trubice je dutá trubice vznikající v embryonálním vývoji strunatců, která představuje základ pro budoucí centrální nervovou soustavu (především míchu)

  • enzym MTHFR

    enzym, který je zodpovědný za přeměnu kyseliny listové na její aktivní formu (metafolin), kterou je tělo schopno použít

  • epilepsie

    také padoucnice - záchvatovité onemocnění mozku, tedy onemocnění neurologické; v populaci se udává její výskyt 1%, ale bude pravděpodobně vyšší; epilepsie může být primární - vrozená - za její příčinu se pak považují nejrůznější nepříznivé vlivy prostředí; příčinami sekundární - získané epilepsie - jsou nejčastěji úrazy, dále blokády páteře - krčních obratlů (uskřinutí plotének), nádory a cévní malformace

  • hydrocefalus

    hromadění přílišného množství mozkomíšního moku v mozkových komorách

  • kyselina listová

    ve vodě rozpustný vitamín; zvláštní význam má pro normální růst a vývoj plodu; je obsažena především v listové zelenině, dobrými zdroji jsou i kvasnice a z živočišných produktů játra

  • megaloblastická anémie

    nemoc, při které jsou červené krvinky zvětšené a zdeformované a v důsledku toho mají sníženou schopnost přenášet kyslík

  • metafolin

    aktivní forma kyseliny listové, kterou je lidské tělo schopné zpracovat

  • nukleové kyseliny

    rozsáhlá molekula tvořená polynukleotidovým řetězcem, který ve své struktuře uchovává genetickou informaci; nukleové kyseliny tím určují program činnosti buňky a nepřímo i celého organizmu; nukleové kyseliny se z tohoto důvodu nalézají ve všech živých buňkách a virech, nejběžnějšími nukleovými kyselinami jsou kyselina deoxyribonukleová (DNA) a kyselina ribonukleová (RNA)

  • retinol

    neboli vitamín A1; jedna ze dvou forem vitamínu A; je rozpustný v tucích; vitamín A je nutný pro tvorbu rodopsinu, zrakového pigmentu používaného za nízkého osvětlení, nedostatek vitamínu proto vede k šerosleposti; vitamín A je také důležitý antioxidant

  • spina bifida

    při tomto defektu vzniká v prvních týdnech těhotenství rozštěp páteře; spina bifida se vyskytuje v různých formách, z nichž některé nepřináší postiženému člověku žádná omezení, nejtěžší formy jsou neslučitelné se životem; děti se spina bifida se nejčastěji potýkají se sníženou hybností dolní části těla, jsou odkázané na vozík a ztrácejí kontrolu nad vyměšováním

  • syntetická forma

    uměle vyrobená varianta přírodního produktu

  • syntetizovat

    slučovat, spojovat, nebo také uměle vyrábět

  • trombofilie

    vrozená porucha; postižení mají větší náchylnost k tvorbě krevních sraženin

Diskuze k této stránce (10 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Rulficka48

Rulficka48, 29. 10. 2016, 11.31

Super přehledné tabulky

petrao, 16. 10. 2016, 17.20

Snažím se zdravě jíst a zobu chlorelu

rodinka, 1. 10. 2016, 10.34

Moc pekne tabulka,taky papam kyselinu listovou ale snazim se i zdrave jist

lazna, 12. 6. 2016, 13.36

Pěkně napsaný. Tabulka je supr.

Minnie, 19. 2. 2016, 11.30

Užívala jsem ji v obou těhotenstvích, jak ve formě tablet tak z čerstvé zeleniny.

Zuzka Čtvrtečková, 18. 11. 2015, 10.21

Kyselinu listovou jsem brala jak u prvního, tak i teď

mckvak, 22. 6. 2015, 7.36

Uz jsem ji brala pred otehotnenim. Ale snazila jsem se zamerovat i na jidlo, ktere ji obsahuje. Je opravdu dulezita

inglulie2, 4. 6. 2015, 15.24

Tak to jsem taky na zacatku prosvihla )

DenisaC, 3. 6. 2015, 16.19

Moc důležitý vitamín!!

lenka.kalabova, 1. 2. 2015, 11.10

Kyselina listová je velice důležitá a i u žen, které se otěhotnět snaží.

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight