Tablety, mobily a jiné přístroje zpomalují vývoj mozku dítěte!

Dle testů PISA (z angl. Programme for International Student Assessment) patří žáci střední a jižní Evropy k těm slabším. Dokáží docela dobře pracovat s texty, ale co se týče funkčních vědomostí (čtení, psaní i počítání), je výsledek horší. Projekt PISA  je mezinárodní výzkum pořádaný Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Testování proběhlo poprvé v roce 2000 a od té doby probíhá pravidelně každé 3 roky. Zaměřené je na žáky ve věku 15 let. Díky tomuto šetření jsou porovnávány nabyté vědomosti žáků na konci povinné školní docházky a je tímto způsobem zjišťována i připravenost mladých lidí na praktický život.

Na základě těchto výsledků již v roce 2004 provedly evropské školy změny ve školství, inspirovali se zejména asijskými státy či Finskem, kde jsou výsledky dlouhodobě nejlepší. Evropský školský systém se však příliš neliší od dalších školních systémů. Kámen úrazu tedy s největší pravděpodobností není ve školství, ale již v raném dětství.

Mozek dítěte se vyvíjí na základě podnětů v dětství

Dítě se rodí s určitým počtem synapsí, tedy nervových buněk. Po určitém čase určité z nich zanikají (primitivní reflexy) a postupně se tvoří nové. Již před samotným narozením dítěte se rozvíjí v mozku řada schopností, dle Rajoviče je však na fungování synapsí celá řada lékařských názorů. Pravdou je, že nejlepší podmínky pro rozvoj řeči, číslic a symbolů má dítě ještě před nástupem do mateřské školy, tedy od 1-4 let. 

Zánik primitivních reflexů je známkou správného vývoje mozku. Jedná se zejména o moorův reflex, který zaniká kolem 4.-6. měsíce. Je charakteristický prudkým “vystřelením” ručiček a nožiček, po té často dochází k pláči. Dítě takto reaguje na situaci, která ho vyleká, může se jednat o zvuk, ostré světlo, rychlý pohyb či rychlý dotyk. Postupně se tento reflex mění na tzv. dospělý úlekový reflex. Do 6.měsíce zaniká také sací reflex, který miminku umožňuje přisát se k prsu, ale i láhvi či prstu. V dalším období už se jedná o vědomou činnost. Mizí také úchopový reflex, který se opět mění na vědomou činnost, kdy kojenec vědomě vloží předmět do ručičky. Všechny tyto pohyby do té doby, než vymizí, řídí mozek.

První rok života

Dle Rajoviče se největší počet synapsí tvoří v průběhu prvního roku života. Bylo to potvrzeno na základě zkoumání REM spánku, který je nejdelší u čerstvě narozeného miminka. REM fáze spánku postupně klesá a kolem 12. roku se stabilizuje. Dříve se tvrdilo, že je inteligence na 100% dědičná, dnes je prokázáno, že se dědí počet mozkových buněk, ale inteligenci určuje množství synapsí.

Kupodivu se synapse utváří při činnostech, které dětem rodiče často zakazují, nebo jim vadí. Jednou z nich je točení. Dítě se točí, dokud nespadne a má z toho radost. U batolete se rodiče bojí, aby se neporanilo, staršímu dítěti tvrdí, že to není zdravé. Opak je pravdou. Máme celkem 12 kraniálních nervů, tedy nervů periferní nervové soustavy, a při točení se aktivují 3-4 z nich. Záleží, jestli mají děti oči otevřené či zavřené. Oprašte oblíbené “Kolo, kolo, mlýnský”, dovolte dětem se točit dokola či na kolotoči, prospívá to jejich mozku.

Děti také velmi rády skáčou - v postýlce, na posteli, i v kaluži. Při každém skoku se posouvá jejich těžiště o 5-6 mm vpravo nebo vlevo a dítě tak musí koordinovat všechny svoje svaly. Zjednodušeně řečeno se touto činností formují kognitivní schopnosti. Pokud se bojíte nebo nechcete, aby děti skákaly v posteli, pořiďte trampolínu, skákejte panáka nebo se vrhněte do kaluží.

V mozku se tedy netvoří synapse, které dítě potřebuje, ale které používá. Jestli nedochází ke stimulaci správným způsobem, mozek situaci pochopí tak, že ta část není důležitá a synapse se spojí jiným způsobem. 

Jsou dnešní předškoláci jiní, než jsme bývali my v jejich věku?

V určitém období děti lákají různé činnosti, které rodičům z nějakého důvodu vadí. Pobíhání po bytě i na ulici, chůze po obrubníku, skákání na chodníku, skákání v louži nebo řádění v blátě. Rodiče buď spěchají, nebo mají strach, aby se dítě neušpinilo. V mnohých případech své děti v jejich nápadech na hru nepodporují. Přitom i tyto činnosti vyžaduje mozek, aby se vyvíjel. Někdy není čas na zdržování nebo možnost se ušpinit, když jdeme třeba do školky, k lékaři či kamkoliv jinam. Ale pokaždé? Vhodně se oblečte, nazujte gumáčky a vyrazte.

Dnešní děti nemají tolik volných her, jako my kdysi. Často nemají ani možnost hrát si venku samotné. Když předškolák místo pohybu stráví 3-4 hodiny denně! sledováním mobilu nebo televize, je to alarmující. V době technických vymožeností tráví děti těmito činnostmi více času, někdy mohou být tyto přístroje i užitečné (naučné aplikace, dokumenty), ale pořád by měl být pro děti na prvním místě pohyb a volná hra. Pokud dítě předškolního věku tráví většinu volného času s tabletem, nerozvíjí se důležité synapse nejen kvůli absenci pohybu. Jak se může rozvíjet dítě, které se netočí, neskáče, neběhá! Jestliže má navíc dítě přístroj vzdálený od očí 15 cm, nevyvíjí se nejsložitější pohyb v lidském organismu, který kontroluje velký počet synapsí, a to akomodace oka. Díky tomuto pohybu dokážeme snadno zaostřovat blízké i vzdálené předměty.

Hraní her nebo dlouhé sledování videí neprospívá také svým prstům. Drží telefon či tablet v nepřirozené poloze a nerozvíjí se tak jemná motorika. Ovlivněna je také řeč dítěte. Dokonce až 70% děti ve střední Evropě má ploché nohy, dříve se jednalo o 10-14%. Obecně shrnuto, děti, které jdou do školy mají prokazatelně méně synapsí v centru řeči, centru pro prsty, pro akomodaci oka a pro rovnováhu.