Školka – velká změna pro dítě i matku

zobrazeno 1858×

Vložil(a): Jana N., 4. 11. 2014 21.53

Poprvé bude vaše dítě v cizím prostředí a ve větším kolektivu dětí, které ještě nezná. A poprvé bude bez maminky. Jak na to bude reagovat? Bude plakat a jak dlouho? Kdy si zvykne? To jsou otázky, které si položí snad každá matka, jejíž dítě dorostlo do školkového věku. Bohužel na ně není paušální odpověď.

Školka není jen místo na odkládání dětí. Děti se v ní socializují a navazují společenské vztahy s vrstevníky. Školka nabízí sociální kontakty, volnou hru i množství podnětů pro další vzdělávání dítěte. Všestranně rozvíjí řadu oblastí, trénuje studijní a pracovní dovednosti, poskytuje různé znalosti a vědomosti. Příprava na základní školu je pouze jedním z úkolů mateřské školy.

Někteří rodiče školku vzdávají. Nechtějí přijít o čas s předškolním dítětem nebo mu chtějí dopřát delší čas bez daného řádu oficiální instituce. Nebo se prostě jen bojí, že jejich potomek bude ze školky často nemocný.

Dnes je dost komplikované získat místo ve školce, takže pokud projdete sítem přijímacích kritérií, nastane důvod k radosti. U někoho ale možná i k obavám.

Maminky se ale nemusejí strachovat, že se jejich dítě bude dlouho odloučením trápit. Ve školkách pracují profesionálové, kteří to s dětmi umí. Téměř každé předškolní zařízení nabízí možnost postupného zvykání. Učitelky jsou takové tety s pedagogickými zkušenostmi, které na vaše dítě působí víc, než si myslíte. Pokud se vám cokoli nelíbí, nebojte se o tom promluvit s paní učitelkou.

Hned od tří let?

Ne všechny tříleté děti jsou na školku skutečně zralé. Zejména chlapečci bývají ještě ve třech letech poměrně silně fixovaní na maminku. Je proto pro ně vhodnější, nastoupí-li do mateřské školky ve čtyřech letech nebo jsou-li ve školce zpočátku jen dopoledne.

Vy sama nejlépe víte, jestli má vaše dítě rádo kolektiv, jestli je společenské a komunikativní, nebo jestli má rádo domácí klídek a pohodu.

Co když se dítěti do školky nechce, ale vy už prostě nemůžete zůstat doma, ale nastoupit do práce? Snažte se ho pozitivně naladit. O nástupu do školky mluvte jako o samozřejmosti, nepřenášejte na dítě své obavy z velké změny, nepředjímejte problémy. Říkejte si: „To zvládneme.“

Jak připravit dítě na školku

Mluvte se svým potomkem o školce dávno předtím, než nastane nástupní den. Vyličte mu všechny její klady, jako například nové kamarády, den plný her, hodné paní učitelky a nezapomeňte vyzdvihnout, co všechno nového se dozví i naučí.

Častým problémem dnešních dětí bývá, že si neumí o cokoliv požádat. Z domova bývají zvyklé, že jim rodiče automaticky všechno podají, aniž by si o pití, hračku nebo jídlo musely říkat. Vyjádření svého přání nebo potřeby, by mělo patřit mezi základní dovednosti, které budou nejen ve školce potřebovat. Důležitá je sebeobsluha. Děti by se měly umět samy obout a obléci. Je samozřejmostí, že dítě umí chodit samostatně do schodů, že používá kapesník a že ovládá osobní hygienu. Dítě by se mělo umět samo najíst minimálně lžící a napít z hrníčku.

Děti se ale velmi snadno učí pozorováním svého okolí a zejména svých vrstevníků, a proto nevadí, když v něčem trochu pokulhávají.

Nejdůležitější je na děti netlačit a hlavně v nich nevzbuzovat pocit, že jsou velcí nešikové a pak už vše půjde samo.

Jak na ranní pláč

Separace dítěte od mámy bývá někdy tvrdý oříšek. Buďte připravená hlavně vy sama, protože mámin strach bývá silnější než úzkost dítěte. Pokud vám ráno ve dveřích třídy dítě nechce pustit ruku, nepouštějte se do dlouhých proslovů. Pohlaďte ho, dejte mu pusu a řekněte mu, že jste zvědavá, co dnes budou ve školce dělat a že se těšíte, až vám o tom bude vyprávět.

Nemějte výčitky, že jste opustila své dítě. Pravděpodobně hned, jak se za vámi zabouchnou dveře, zasedne vesele k hračkám.

Pokud si jednou dítě odchod ze školky „vybrečí“, bude to považovat za samozřejmost a zítra to může zkusit znovu, a jak mu potom vysvětlíte, že včera to šlo a dnes nemůže? Buďte důslední, věřte, že je to především pro dobro dětské duše, která ve školce opravdu nestrádá.

Co může pomoci:

  • Plyšák z domu – v některých školkách je hračka povolena, převážně na spaní.

  • Rozlučovací rituál – vymyslete si činnost, kterou stůj co stůj při každém loučení zopakujete. Táta se synkem se můžou plácnout do ruky, maminka může holčičce fouknout na očička a tvářičky.

  • Mávání z okna – ne vždy to pomůže. Některé děti mávání odcházející mamince ještě více rozteskní.

Věty, které nikdy neříkejte:

  • „Ale jdi ty, vždyť jsi už velká holka.“ Smutek dítěte nad vaším loučením akceptujte. Snažte se být vlídní, neuhýbejte od problému, ale taky ho příliš nerozmazávejte.

  • „Podívej se na Aničku, jak je šikovná.“ Takovýmto srovnáním snižujete sebevědomí dítěte.

  • „Kluci nepláčou, tak toho nech.“ I kluci mají právo si pobrečet.

  • „Když budeš hodný, koupím ti bonbony.“ Sladká forma úplatku se nedoporučuje. Pěkné odpoledne slíbit můžeme, ale proč ho podmiňovat vzorných chováním.

  • „Když budeš zlobit, nepřijdu si pro tebe.“ Jeden z nejděsivějších výroků vůbec. Úzkost dítěte se prohloubí na maximum.

Co vás asi nemine

Počítejte s tím, že i když je dítě v prvních dnech nadšené, může po týdnu ve školce přijít rozčarování. Nebojte, po pár týdnech se krize přežene.

Počítejte také s tím, že nástup do mateřské školy vyvolá změny v chování. Zničehonic začne odmlouvat, vzdoruje, je protivné. Klame vás tělem. I když machruje, mámino objetí ještě pořád potřebuje.

Počítejte také s tím, že začne více stonat. Podávejte hodně vitamínů v přirozené formě, otužujte.

Co se dítě ve školce naučí?

  • Zacházet s předměty denní potřeby, s náčiním a s grafickými a výtvarným materiálem.
  • Zvládnout základní prostorovou orientaci.
  • Rozlišovat zvuky a tóny, tvary, vůně, chutě, vnímat hmatem.
  • Poznávat vlastnosti předmětů, najít mezi nimi rozdíly.
  • Rozvíjet slovní zásobu, kvalitu řeči, vyprávět příběh, popsat situaci, utvořit jednoduchý rým, vést rozhovor.
  • Poznávat květiny, stromy, zvířata, pojmenovat části těla a některé jeho orgány.
  • Poznat některá písmena a číslice, počítat do deseti, chápat základní matematické pojmy (více, méně, stejně, první, poslední).
  • Chápat prostorové pojmy (vpravo, vlevo, nahoře, dole, daleko, blízko, za, apod.).
  • Orientovat se v čase (včera, dnes, zítra, ráno, večer), znát roční období.
  • ​Zvládat sebeobsluhu, stolování, naučit se jíst příborem.

Vstup do mateřské školky vnímá každé dítě jinak, proto buďte vůči vašemu dítěti vnímaví a trpěliví. I když se stane třeba zrovna vám, že vaše dítě si bude na školku déle zvykat, nakonec i ono zjistí, že ve školce je spousta zábavy, zajímavých věcí, hraček, kamarádů a brzo začne školku brát jako běžnou součást všedního dne.

 

Použité zdroje:

  1. časopis Maminka 2/2013 – článek: Separační úzkost – Mami zůstaň se mnou

Máte nápad na téma, o kterém bychom měli napsat? Pošlete nám ho.

Sdílejte:   | 
2

Diskuze k této stránce (11 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Anna K., 6. 9. 2016, 14.07

Já se do školky vždycky těšila a vůbec jsem nerozumněla těm dětem co tam plakaly, ale to bylo asi tím že ve školce pracovala moje teta

lazna, 7. 6. 2016, 15.22

Vůbec nebyl ze začátku žádný problém, ale zasedla si na něj učitelka, tak už byl problém

kajca, 27. 1. 2016, 11.43

Ja som sa obávala,co bude,nastastie pani ucitelka ktorej som sa trochu obávala sa ukázala ako najlepsia,ku akej Sme sa len mohli dostat.Moj syncek je zivsie dieta,no ona to s ním velmi vie.Na zaciatku Sme mali pár krát tazsie dni,no teraz je to tak,ze ked Idem po neho prílis skoro,tak povie,ze on by sa este hral

Zuzka Čtvrtečková, 19. 11. 2015, 18.27

První den byl bez pláče, respektive plakal, že chce zpátky, protože si uvědomil, že si zapomněl pohrát s vláčky 3:-) Nastupoval ve 2 a 3/4 roce, aby si zvykl, měl jít až v lednu, ale z kraje února se nám má narodit miminko, tak jsem nechtěla, aby se cítil odstrčený a taky kvůli nemocem. Měla jsem z toho strach, prototže od narození byl stále jen se mnou. Chodí každý den už tři týdny i na odpoledne a moc se tam těší, jen pátky chodí dřív, to máme plavání a nehodláme se toho vzdát

Itany, 2. 11. 2015, 8.03

Náš nástup byl spíše stresovější pro me nez pro malou... Ta to zvládla na jedničku...jen mi dala pusu a už mazala za dětmi...vubec neplakala a kdyz jsem si pro ni dosla tak mi rekla ze jeste nechce jit....Take tam hned od začátku spávala což pro ni byl nezvyk doma mi už po oběde nechodívala spávat ale take si časem zvykla a museli ji budit:)

benca, 3. 9. 2015, 16.43

my placeme az ked prichadza tatinko alebo maminka pre ninku

mckvak, 21. 6. 2015, 8.07

JAk ale resit situaci kdyz sice diteti reknete ze to ve skolce bude fajn ze jsou hodne pani ucitelky a bude mit spoustu kamaradu a ono o tak nebude? Zejmena z nekterych ucitelek jde docela strach - nebude pak to dite brat spis jako zradu?

inglulie2, 4. 6. 2015, 15.43

Malej chodi od roku do soukrome skolky, byt jen parkrat tydne, takze ted to takovej sok nebude A ve skolce uz ma kamarada a kamaradku

Jooky, 6. 3. 2015, 11.22

My jsme měli přechod do školy poněkud komplikovanější. V našem městečku jsou celkem dvě školky a ve vedlejší vesničce je ještě jedna školka, která spadá také po ředitelku těch ostatních dvou školek. My jsme se dostali do školky ve vedlejší vesničce a tak jsme byli odsouzení k tomu do školky dojíždět. První týden jsme měli opačně, já stála na zastávce slzy v očích a koukám jak mi dítě v autobuse odjíždí do školky. Zvláštní pocit. Další týden to bylo opačně já jsem si zvykla malý začal plakat. Pak se to tak nějak uklidnilo a malému se strašně líbí, že jezdí autobusem. Dokonce jsme pro něj přijeli do školky protože jsme potřebovali odjet a malý byl naštvaný, že jsme si dovolili přijet protože on chtěl je autobusem.

mtina, 26. 11. 2014, 10.02

U nás byl nástup do školky dost náročný, syn první týden ve školce probrečel, chodil napřed jen na dvě hodinky protože nechtěl pít ani jíst... už jsem toho chtěla nechat ale paní učitelky byly skvělé, věnovaly se mu, a po týdnu přišel zlom, spapal svačinku s ostatními dětmi a přestal ráno plakat. Tak tam začal bývat až do oběda a teď tam chodí moc rád, ale spinkat tam zatím nechce, tak protože jsem na rodičáku s mladším tak ho beru po obědě domů a jsem ráda že jsme to nevzdali a že se teď do školky těší a chodí tam rád

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight