Šikana ve škole. Problém, který je potřeba řešit!

zobrazeno 202×

Vložil(a): Martina Richterová, 27. 10. 2015 0.11

Se šikanou se v určité formě za svůj život setkáme prakticky všichni. Ať už na vlastní kůži, nebo je šikanován někdo v našem okolí. Šikana může být různá, často si toho okolí ani nevšimne. Rozhodně bychom před ní neměli zavírat oči, protože jde o patologické chování toho, který šikanuje a psychické i fyzické týrání toho, kdo je šikanován.

Šikana jako nemoc?

Lze šikanu považovat za nemoc? Odborníci tvrdí, že ano. Někteří jedinci mají potřebu ovládat druhé, ubližovat jim a ponižovat je, aby tím potlačili vlastní problémy. Šikana se netýká jen dospělých, ale také dětí, nejčastěji na základní škole. A je na nás dospělých jak se k této situaci postavíme a budeme ji řešit.

Jak poznám, že je moje dítě terčem šikany?

Nejprve musíme být schopni poznat, že je naše dítě šikanováno. I když ho známe nejlépe, někdy je velmi těžké tuto situaci odhalit. Bohužel jen málokteré dítě se svěří rodičům nebo ve škole, protože se stydí a bojí zároveň. Většina obětí šikany se snaží vše udržet v tajnosti co nejdéle. Nejdůležitější je naučit se sledovat určité změny v chování dítěte, které jsou zřejmé.

Šikanovaný jedinec se obvykle zcela uzavírá do sebe. Ze spokojeného a usměvavého dítěte se stává uzlíček nervů. Dítě často nechce chodit do školy, vymýšlí si různé důvody, proč by mělo zůstat doma. Ze školy se vrací zamlklé, nechce vyprávět o škole. Ztrácí kamarády, bojí se chodit ven, přestává se věnovat svým koníčkům, hodně času tráví samo zavřené ve svém pokoji. Ve škole se zhoršuje prospěch. To je jen stručný výčet toho, jak se může šikanované dítě chovat.

Problém, který se objevuje stále častěji

Průzkumy ukazují, že se šikanou má zkušenost až 40 % školáků, tedy v průměru každý druhý. Což není vůbec malé číslo. Problém je zejména v tom, že agresor (nebo agresoři) dokáže velmi dobře skrývat své chování. Často šikanují děti, do kterých byste to vůbec neřekli a na první pohled působí velmi slušným jednáním. Pro učitele je tak těžké odhalit, že se něco děje.

Psychologové apelují na rodiče, kteří by si měli všímat varovných signálů u svých ratolestí. Jedině rodiče znají dítě opravdu dobře a měli by být schopni poznat, zda se chová nějak jinak. To platí nejen u šikanovaných dětí, ale také u agresorů. Ve škole se děti dokážou mnohem lépe přetvařovat, než doma.

Důležité je včas zasáhnout

Oborníci rozlišují několik stupňů agresivity. V první fázi si agresor vytipuje oběť, které se nejdřív posmívá a ponižuje ji. U dětí je tohle prakticky nejobvyklejší způsob šikany, kterou „zvládají“ i děti v předškolním věku.

Naopak poslední stupeň je nejhorší, obvykle jde o skupinu agresorů, kteří opakovaně ponižují, psychicky a často i fyzicky šikanují svou oběť. Tento stupeň šikany může mít vážné následky na psychiku šikanovaného, ale také na patologické chování agresorů.

V této fázi šikany už pouze z domova obvykle mnoho nezmůžeme. Důležité je zajít tam, kde k šikaně dochází, tedy nejčastěji do školy nebo na kroužek, který dítě navštěvuje. Domluvte si schůzku s třídním učitelem nebo i ředitelem školy, který by měl navrhnout další postup. Je třeba vše řešit také s rodiči agresora (nebo agresorů).

Šikana – věc veřejná

Problematika ohledně šikany je věc veřejná. Je důležité, aby děti věděly, co to šikana je, jak ji poznat a jak se bránit. Obvykle to není záležitost jen agresora a šikanovaného, ale celé třídy, která často jen přihlíží nebo se dítěti posmívá také. Častým motivem agresora je strnout na sebe pozornost a obdiv.

Máte-li se šikanou své vlastní zkušenosti, podělte se s ostatními maminkami v diskuzi pod článkem.

Můžete se také v případě dotazů obrátit na odborníky z naší Pedagogicko - psychologické poradny.

Máte nápad na téma, o kterém bychom měli napsat? Pošlete nám ho.

Sdílejte:   | 
0

Diskuze k této stránce (0 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Zatím zde není žádný příspěvek.

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight