Separační úzkost

zobrazeno 1098×

Vložil(a): Jana N., 4. 11. 2014 21.42

Separační úzkost je normální fází vývoje dítěte. Projevuje se především pláčem a rozrušením, a to ve chvíli, kdy je odděleno od osoby, která o něj nejvíce pečuje nebo se nachází v neznámém prostředí či mezi neznámými lidmi. Jak můžete vašemu dítěti pomoci ji překonat?

Osobou, která se nejvíce stará o dítě, může být kromě matky i otec, babička apod., dítě si k této osobě vytváří zvláštní vztah. Vytvoření tohoto vztahu je pro dítě důležité, neboť pomocí něho si uvědomuje své místo na světě a postupně získává sebejistotu v ostatních vztazích.

Vývoj vztahu dítěte k ostatním

Prvních 6 měsíců - dítě nerozlišuje mezi lidmi, kteří o ně pečují. Nechá se uklidnit každou osobou, která se k němu chová hezky. V tomto období prožívají separační úzkost spíše rodiče.

6 až 12 měsíců - dítě si vytváří specifický vztah k jedné osobě, která o něj nejčastěji pečuje, a cítí se bezpečně pouze tehdy, pokud je tato osoba nablízku. Pláč se stává osvědčeným prostředkem pro přivolání maminky zpět, i když odejde do vedlejší místnosti.

1 až 2 roky - dítě se učí samostatnosti, separační úzkost se projevuje především strachem z neznámých lidí a neznámého prostředí. Dříve dítě odpovídalo cizím lidem na jejich úsměv svým úsměvem, nyní je stydlivé, mlčí, schovává se za maminku nebo se dožaduje nošení.

2 až 4 roky - separační úzkost by měla v tomto období postupně mizet. Dítě získává sebedůvěru, učí se komunikovat s dospělými lidmi i s ostatními dětmi. Je snadné ho něčím zaujmout a tak překonat případnou nejistotu a strach.

5 let a více - většina dětí je v tomto věku už natolik sebevědomá a samostatná, že se na příchod do školky (školy) nebo na hlídání u babičky spíše těší, než aby to pro ně bylo zdrojem stresu.

U některých dětí přetrvává separační úzkost ještě v mladším školním věku. Pokud úzkost výrazně narušuje život dítěte, bolením břicha, hlavy nebo zvracením, a brání tak dítěti v návštěvě školy nebo kontaktu s vrstevníky, může se jednat o separační úzkostnou poruchu. Rodiče by měli v tomto případě vyhledat odbornou pomoc.

Jak zmírnit separační úzkost

Chování rodičů a ostatních osob kolem dítěte může podstatně zmírnit projevy separační úzkosti a také uspíšit překonání této fáze vývoje dítěte.

Zde jsou rady, které vám mohou pomoci:

  • Nechávejte dítě aspoň na krátkou dobu na hlídání jiným osobám ještě před tím, než u něj propukne separační úzkost. Dítě si tak zvykne na přítomnost jiných lidí ještě v době, kdy dobře reaguje na každou osobu, která se chová láskyplně.

  • Odcházejte od dítěte až po jídle a spánku. Pokud je dítě hladové nebo unavené, prožívá separační úzkost silněji. Pokud je to možné, neopouštějte ho v době, kdy je nemocné nebo ho něco bolí.

  • Pokud máte tu možnost, nechávejte dítě na starosti stále stejnému člověku, na kterého je dítě zvyklé.

  • Trénujte odcházení od dítěte na krátký čas a postupně dobu prodlužujte tak, jak si dítě bude zvykat.

  • Nechávejte dítě hlídat v domácím prostředí.

  • Pokud necháváte dítě jinde než u vás doma, snažte se, aby to bylo alespoň známé prostředí, kde už dítě předtím bylo s vámi a líbilo se mu tam. Zůstaňte s dítětem, dokud si v novém prostředí nezvykne, a pak teprve odejděte. Dítě si s sebou může vzít svou oblíbenou hračku, aby se cítilo bezpečněji. Buďte v pohodě, když dítě předáváte.

  • Při odchodu buďte klidní a pozitivně naladění. Děti citlivě reagují na vaši náladu.

  • Při odchodu řekněte dítěti, že odcházíte a ujistěte ho, že se zase vrátíte zpět, a pak odejděte. Můžete si vytvořit nějaký rituál.

  • Po rozloučení se už nevracejte, ani nereagujte na pláč dítěte. Pokud se budete stále vracet nebo se rozhodnete raději nikam nechodit, jenom tím posílíte úzkostlivé chování dítěte a příště se situace bude znovu opakovat. Slevíte-li ze svých plánů, dítě se snadno naučí, když bude plakat, dosáhne všeho, čeho si zamane.

  • Neodcházejte bez rozloučení, třeba ve chvíli, kdy je dítě zabrané do hry. Dítě by mělo pocit, že se na vás nemůže spolehnout. Příště si vás bude více hlídat.

  • Ujistěte dítě, že se vrátíte.

  • Posilujte sebevědomí dítěte. Chvalte dítě pokaždé, když udělá něco odvážného nebo samostatného. Později mu jeho úspěchy ještě připomeňte.

  • Dodržujte dohody s dítětem. Především dbejte na to, abyste dítě vyzvedli v dohodnutém čase nebo se včas vrátili domů. Pokud se zpozdíte, dejte to vědět osobě, která dítě hlídá, aby to mohla v případě potřeby vysvětlit dítěti.

  • Nestavte dítě před hotovou věc. Večer předtím nebo ráno mu sdělte, co ho čeká. Může se stát, že dítě bude dělat scény. Může zkoušet, kam až může zajít nebo se skutečně bojí kontaktu s daným člověkem. Snažte se mu to vysvětlit. Můžete mu za to také něco slíbit, např. výlet do zoo. Musíte to ale dodržet.

Separační úzkostí prochází spousta dětí, není to nic neobvyklého a dá se to zvládnout. Chce to jen trpělivost a pochopení z vaší strany.

Objevila se separační úzkost také u vašeho dítěte? Podělte se s námi o vaše zkušenosti v diskusi nebo v komentáři pod článkem.

 

Použité zdroje:

  1. časopis Maminka 2/2013 – článek: Separační úzkost – Mami zůstaň se mnou

Máte nápad na téma, o kterém bychom měli napsat? Pošlete nám ho.

Sdílejte:   | 
3

Diskuze k této stránce (9 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Aliisha

Aliisha, 6. 12. 2016, 22.06

Já nevěřila, že něco takového existuje. Pak to měl syn a bylo to šílené. Plakal a mě ho bylo tak moc líto.

darzanka, 31. 7. 2016, 19.31

Zažíváme tedˇ..dcera, devět měsíců, a já bez ní nemůžu jít ani na záchod☺

Kris, 3. 7. 2016, 10.01

Jj, tak my ji zažíváme už alespoň dva měsíce - malá 6m a nechat pohlídat např. babičkou je zatím nereálné, jelikož ji vidí jednou za čas, tak není zvyklá. Ale občas i odchod maminky do koupelny je problém... Doufám, že se brzo "otrká" a bude to lepší

lazna, 7. 6. 2016, 15.26

doufám, že nezažiju

Zuzka Čtvrtečková, 18. 11. 2015, 22.22

Od malička jsme s malým spolu, tak jsem se bála, jak bude zvládat školku. Ve školce si ani nevzpomněl a moc se tam těší 3:-)

benca, 17. 10. 2015, 7.47

u ninky je to v pohode, hoci sa vypytuje na maminku

Itany, 9. 10. 2015, 11.04

Tak u Verunky jsem nezažila...a u malého doufám že taky ne:)

mckvak, 22. 6. 2015, 8.32

Muj synovecek byl zavislak na mamince, behala od narozeni kolem neho a nic jinyho. Nastesti se to zlepsilo ted uz je schopny komunikovat i s jinyma nechat se hlidat a byt v pohode.

inglulie2, 4. 6. 2015, 15.43

Nastesti jsem ji nezazila

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight