Diagnostika komunikačních poruch

zobrazeno 577×

Vložil(a): Jana V., 17. 8. 2015 14.31

Každé zdravé dítě by mělo do svých sedmi let zvládnout základy svého mateřského jazyka. Řeč mu pomáhá v tom, aby mohlo vyjádřit své pocity, myšlenky, představy a přání. Pokud dítě ve dvou letech šišlá či komolí slova, rodina a okolí to vnímá jako něco roztomilého, ale když má dítě vadu řeči v pubertě, může z toho mít mindrák na celý život.

Komunikovat můžeme jak slovy tedy verbálně, tak i gesty, postojem těla nebo mimikou. Jedná se o tzv. verbální či neverbální komunikaci. V případě, kdy se potýkáme s poruchami či vadami řeči, měli bychom navštívit odborného lékaře, logopeda. Logopedie řeší jak poruchy výslovnosti jedné hlásky, tak masivnější vady řeči či hlasu až po naprostou nemluvnost.

Jak u dětí poruchy řeči diagnostikujeme?

Při podezření na poruchu řeči či hlasu je velice důležité, aby bylo dítě posláno co nejdříve na odborná vyšetření. Diagnostika komunikačních poruch by měla být vždy prováděna za spolupráce klinického logopeda, lékaře foniatra, psychologa, případně dalšího odborníka. Váš dětský lékař určitě rád poradí, kdy a kde můžete tyto odborníky navštívit. Vždy je třeba mít na paměti, že naučí-li se dítě správně mluvit před nástupem do 1. třídy, bude to mít jistě pozitivní vliv na jeho výsledky ve škole jak při čtení a psaní, tak při zapojování se do kolektivu svých vrstevníků. Příčin vzniku poruch řeči může být mnoho. Je to například:

  • nesprávný mluvní vzor;

  • málo podnětů a stimulací v raném období dítěte;

  • nemoc či stres matky v těhotenství, při či po porodu;

  • vrozené vady;

  • úrazy hlavy;

  • poruchy centrálního nervového systému či smyslové poruchy.

Co ovlivňuje rozvoj řeči?

Základem pro správný rozvoj řeči je hlavně neporušené smyslové vnímání. Nejdůležitější je sluch, který nám umožňuje rozpoznávat jednotlivé zvuky od slov až po hlásky, ale také kontrolovat, zda jsou při řeči tyto zvuky správně napodobovány a vytvářeny. Pomocí zraku vnímáme emoce, které jsou vyjadřovány neverbální komunikací, ale také vidíme pohyby mluvidel, což je velice nápomocné především při správném nácviku hlásek. Nezastupitelný je také rozvoj motorických dovedností. V souvislosti s rozvojem řeči klademe důraz na motoriku mluvidel. Myšlení a paměť podporují a rozvíjejí především komunikační dovednosti dítěte. Naprosto nezastupitelnou roli hraje podnětné rodinné prostředí. Potomek se nejdříve učí řeči porozumět, čímž se u něj rozvíjí pasivní slovní zásoba. Je dobré doprovázet řeč výraznou mimikou či gestikulací, protože si takto vše lépe zapamatuje. Rozvoji aktivní slovní zásoby pomáháme předčítáním a vedením dialogu s dítětem. Každý jeho pokrok v rozvoji řeči a komunikačních dovedností by měl být vždy podporován a chválen. Avšak některé podmínky k rozvoji řeči a komunikace u naší ratolesti můžeme sami ovlivnit, ale některé nikoli – ty patří vždy jen do rukou lékařů.

Vývoj řeči v závislosti na věku

Mezi prvním a druhým rokem se výrazně zvyšuje počet slov - názvů osob, věcí a činností, které dítě používá.

Mezi druhým a třetím rokem dítě začíná tvořit jednoduché věty a používat gramatické tvary. Vývoj řeči značně zrychluje rozvoj myšlení, motoriky a dalších schopností.

Mezi třetím a čtvrtým rokem je dítě velice zvídavé, což se projevuje četnými otázkami (Co je to? Proč? ...). O sobě samém ještě hovoří většinou ve 3. osobě. Až dítě pochopí, že je oslovováno a že je od něho očekávána odpověď na toto oslovení, tehdy začíná užívat zájmeno "JÁ".

Mezi čtvrtým a pátým rokem je pro dítě nejdůležitější činností hra a kresba, která má typické znaky a je tak vhodná pro upřesnění správné diagnózy a následné rehabilitace. Většina dětí v tomto období dovede již také přesněji rozlišovat barvy, vyprávět krátké pohádky, reprodukovat jednoduché písně a říkanky.

Věk 

Rozvoj slovní zásoby

Vývoj výslovnosti

do 1 roku

Dítě rozumí jednoduchým pokynům a začíná opakovat jednoduchá slova, která slyší.

M B P
A E I O U
D T N J

do 2,5 let

Tvoří jednoduché věty, od 2 let se ptá "co je to", rozlišuje svou slovní zásobu.

K G H CH V F
OU AU

do 3,5 let

Mluví ve větách, začíná si osvojovat gramatickou stavbu vět, ptá se "proč", rozšiřuje dále slovní zásobu. Začíná se tvořit verbální (slovní) paměť.

Zvládá
N D T L (i artikulačně)


Bě Pě Mě Vě

do 4,5 let

Dokončuje se gramatická stavba vět, dítě již chápe děj a umí ho vyprávět.

Ň Ď Ť
Vyvíjí se Č Š Ž

do 6,5 let

Dítě chápe složité děje, má již velkou slovní zásobu, gramaticky zvládá jednoduchá souvětí.

C S Z R Ř
kombinace ČŠŽ a C

 

Nejobvyklejší poruchy

Existují různé typy a stupně poruch či vad řeči. Hovořit můžeme o lehkých formách, které je možné odstranit poměrně rychle a včas, nebo o velice závažných vadách, kterým je potřeba věnovat náležitou odbornu péči a čas. Jestliže se nejedná o vadu vrozenou či získanou vinou nemoci nebo úrazu, je možné poruchám řeči předejít i prevencí. Mezi ty nejčastější poruchy řeči patří:

  • Omezená slovní zásoba  - Nejčastěji se projevuje tak, že dítě vě věku tří let nemluví, nebo je jeho slovní zásoba velice omezená (řekněme méně než 30 slov). Tuto poruchu řeči je nejdůležitější podchytit co nejdříve. Odborným vyšetřením se musí vyloučit vada sluchu nebo zraku, porucha intelektu, vady mluvidel či rozštěpy a poruchy centrální nervové soustavy. Dětem s omezenou slovní zásobou a vůbec opožděným vývojem řeči musíme věnovat zvýšenou pozornost. Většinou stačí úprava rodinného prostředí, dobrý mluvní vzor, ty správné stimuly k mluvení. Velmi brzy se může dítě ve vývoji řeči svým vrstevníkům vyrovnat. Někdy však tato porucha může přerůst v poruchu jinou, například dyslálii či dysfázii.
  • Špatná výslovnost hlásek (dyslálie, patlavost) - Jedná se nejrozšířenější poruchu řeči v dětském věku. Projevuje se nesprávnou výslovností hlásek, a to většinu hlásek C, Č, S, Š, Z, Ž, L, R, Ř. Dyslálie může postihnout jednotlivé hlásky, kdy dítě některou hlásku prostě vynechá, zamění ji za jinou nebo ji chybně vyslovuje, nebo skupiny hlásek ve slabikách či v celých slovech. Léčba je u každého dítěte individuální, určitě je ovšem nutné ji konzultovat s logopedem, který provede diagnostiku a nastaví postup korekce dané hlásky u každého dítěte individuálně. Poté je to již na společné práci dítě - rodič, což je pro léčbu to nejdůležitější. Pokud tuto poruchu diagnostikujeme včas a budeme správně pracovat na nápravě, je možné ji téměř vždy úplně odstranit.
  • Narušená plynulost řeči (koktavost) - Tato porucha řeči patří mezi ty nejzávažnější a může mít také velice nepříznivé dopady do budoucna. Projevuje se narušenou plynulostí řeči, kdy dítě při řeči zadrhává. Buď se jedná o mnohočetné opakování či prodlužování částí slov, první hlásky či slabiky. Kritickým obdobím je věk mezi 3. a 4. rokem. Koktavost může být také ale reakcí na příliš velkou zátěž v 1. třídě základní školy. V případě koktavosti je nejlepší prevencí správný výchovný přístup rodičů, kteří by měli dítě vždy trpělivě vyslechnout a poskytnout mu dostatek času na vlastní vyjádření. Rodiče by se měli také snažit dítě zapojit do činnosti jeho vrstevníků, ale nikdy nedopustit posměch okolí. Odborná péče o dítě, které koktá, patří výhradně do rukou specializovaného odborníka.
  • Narušená stavba věty (dysfázie) – Jedná se o opožděný vývoj řeči a ztíženou schopnost naučit se verbálně správně komunikovat. Dítě má narušeno vnímání a chápání stavby vět a má poměrně malou slovní zásobu. Často nedodržuje správné skloňování a časování. Mnohdy je narušena výslovnost velkého počtu hlásek. Je velice důležité tuto poruchu včas a správně logopedem diagnostikovat, protože může negativně ovlivnit celkový rozvoj potomka a tak snížit jeho možnost dalšího zařazení mezi vrstevníky. Při terapii by měl být kladen důraz hlavně na celkové chování dítěte, kdy se složka řeči nesmí zdůrazňovat. Ve školním věku se k dysfázii často přidružují poruchy učení.

  • Přílliš rychlá dynamika a tempo řeči (brebtavost) – Při této poruše dítě tak moc rychle, překotně mluví, že se řeč stává nesrozumitelnou. Hláskové skupiny se redukují a vznikají zkomoleniny slov. Může se projevovat i ve změně chování. Pohyby dětí bývají velmi zbrklé. Snadno vzniká emoční labilita a motorický neklid. Často se stává, že je breptavost zaměňována s koktavostí.

  • Další poruchy řeči – Vedle výše zmíněných poruch řeči je možné jmenovat například dysartrii, která vzniká na základě poškození centrální nervové soustavy a jedná se o tzv. narušení článkování řeči. Je to porucha artikulace. Další poruchu může signalizovat jev, kdy se dítě snaží mluvit, ale nejde mu to. Jedná se o tzv. mutismus.

V případě podezření na jakoukoliv poruchu byste tedy určitě měli navštívit dětského logopeda. Jedině ten vám dokáže odporně pomoci a poradit, jak nejlépe postupovat pro dosažení té vhodné řeči a komunikace vašeho dítěte.

Odměna pro vás i vaše dítě

Pro vás i pro vaše dítě je velice důležité, aby se již v raném věku naučilo dítě správně komunikovat, protože při nástupu do školy by pro něj jakákoliv porucha řeči mohla být zbytečnou komplikací. Řečové vady bývají často doprovázeny potížemi v oblasti čtení a psaní, což se může ve škole projevit jako dyslexie, dysgrafie či dysortografie. V případě, že dítě nedokáže správně vyslovit všechny hlásky, je třeba zvážit odklad školní docházky. Dítěti pomůžeme tak, že zvolíme správné metody práce, kdy se budeme snažit zapojit všechny jeho smysly.Budeme ho neustále povzbuzovat, posilovat jeho sebevědomí a často chválit. Vše je možné provádět formou zábavné hry. To je cesta, jak je možné předejít zklamání z prvního školního neúspěchu. Hodně štěstí!

Máte nápad na téma, o kterém bychom měli napsat? Pošlete nám ho.

Sdílejte:   | 
1

Související informace a zdroje:

Pojmy použité v článku:

  • dysartrie

    motorická porucha řeči, způsobená narušením schopnosti tvořit artikulovanou řeč

  • dysgrafie

    specifická porucha grafického projevu, která postihuje celkovou úpravu písma; charakteristické je křečovité a neúhledné písmo; tato porucha žádným způsobem neovlivňuje intelekt

  • dyslexie

    specifická porucha čtení, buď vrozená nebo získaná poškozením mozku. Jde o nejčastější formu specifické vývojové poruchy učení, která se projevuje nesnázemi při učení se číst.

  • dysortografie

    specifická porucha pravopisu. Postihuje celkovou oblast gramatiky či jen určitých jevů

  • foniatr

    odborník věnující se diagnostice a léčbě poruch řeči, funkci hlasivek; zaměřuje se jak na vrozené zdravotní problémy, tak i na odstraňování následků úrazů apod.

Diskuze k této stránce (3 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Zuzka Čtvrtečková, 19. 11. 2015, 17.47

Malý si ze školky přenáší šišlání, když ho upozorníme, tak přestane.

mckvak, 2. 9. 2015, 20.44

Pekne popsane - jak zjistuji ve svem okoli ma dost deti problemy s mluvenim

Katka, 28. 8. 2015, 16.15

Výstižné a přehledné, díky ;o)

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight