Být jako máma, být jako táta

Stejně tomu nerozumí?

Dítě, zejména v předškolním věku, funguje jako houba. Nasává do sebe vše, co vidí a slyší a tyto zkušenosti ho ovlivňují v dalším životě. Možná máte tendence své “prohřešky” svalovat na to, že je vaše batole příliš malé, že tomu stejně nerozumí, co se teď děje, co říkáte, jak se chováte. Omyl. Možná nerozumí slovům, ale rozumí atmosféře, tónu řeči, cítí emoce. Bylo úžasné ve školce sledovat, jak dvouleté děti, byť třeba nemluvící, napodobují své matky - gesty i chováním k ostatním.

Poprosit, omluvit se, poděkovat

Přemýšleli jste někdy o tom, zda při komunikaci s dítětem říkáte slova, která vyžadujete po dítěti? Když má vynést odpadky - poprosíte ho o to? Omluvíte se, když jste na něj nepříjemná jen pro, že jste měla těžký den?

Rodiče mají tendence “jednat správně” pokud je nějaký problém - dítě má záchvat vzteku, na hřišti se vyskytne konflikt o hračku apod. Okamžitě se jim vybaví poučka z knihy a podle té jednají. Nemělo by se ale zapomínat, že dítě se od nás učí, i když se nic neděje. Vstřebává, jak komunikujeme s ostatními lidmi, jak se stavíme k problémům, které se nedotýkají dítěte. Pokud občas nevědomky zahodíte na zem žvýkačku, vulgárně si v autě zanadáváte nebo ujídáte čokoládu, ačkoli dítěti tvrdíte, že není zdravá a jíst ji nesmí, vězte, že zrovna tohle na dítě působí. I obyčejné prosím, děkuji či dobrý den není třeba dětem vštěpovat do hlavy, stačí tato slova používat.

Násilí plodí násilí

Pokud pro ránu nejdete daleko, i toto je pro dítě vzorec chování, který mu říká: pokud jsem silnější (mocnější, starší, větší), můžu bít druhé. Děti, které jsou doma hodně fyzicky trestané, se často stávají agresory - dělají vlastně to samé jako jejich rodiče. A jaký výchovný efekt pak může mít to, když dítě uhodíme za to, že jiné děti plácalo lopatkou na písku?

Kouření jako něco normálního

Věděli jste, že 40% dětí, jejichž rodiče kouří, se stanou kuřáky? Tyto děti považují cigarety za normální, ne-li nezbytnou, součást života. Také tomu nahrává fakt, že rodiče - kuřáci, jsou k cigaretám v rukách svých dětí mnohem přístupnější.

Rozdíl mezi výchovou mámy a táty

Jinak vychovává matka, jinak otec. Je to přirozené. Muži mají jiné složení a poměr hormonů, jinou stavbu těla i fungování mozku. To se někde projevit musí. Zatímco maminky spatřují ve výchově dětí bezpečnost na prvním místě a snaží se je uchránit před špatnými zkušenostmi, otcové velký význam přikládají autonomii dítěte. Maminky s dětmi více navazují oční kontakt, více s dětmi mluví, za to tatínci spíš konají. Učí děti překonávat překážky, postavit se výzvám. Také mívají dar humorem zastavit pláč dětí. Dítě tak brzy pozná, kde má který rodič svou slabou stránku. Za maminkou chodí s bolístkami, protože ví, že bude mazlit, foukat a litovat. Kdežto s tátou je zase větší legrace. Oba rodiče jsou dětem vzorem v něčem jiném. A krásně se doplňují. Proto je důležité, aby dítě mělo oba vzory. Ale pozor na rozdílné názory v zásadních věcech. Pokud matka dceři řekne, že musí být v sedm doma a otec povolí o dvě hodiny déle, je to špatně. V těchto věcech by se rodiče měli shodnout.

Vztah rodičů

Jak máte s partnerem rozdělené domácí práce? Pomáháte si? Jak spolu komunikujete? Nemáte tendence ho ponižovat, zesměšňovat? Pokud se pohádáte, lítají talíře vzduchem, je tichá domácnost nebo dítě vidí, že se dokážete domluvit, případně tolerovat odlišný názor druhého? Vidí vaše dítě, že dělat chyby je normální? Umíte se partnerovi omluvit? Těmito a mnoha dalšími běžnými situacemi dítě získává zkušenosti, které mu nedá sebelepší škola. Právě tyto vzorce chování, které vidí ve své rodině, si odnáší do dalších vztahů. V případě, že dítě žije v neúplné rodině, je skvělé, pokud může vidět soužití jiných partnerů, jako jsou třeba prarodiče.

Když jeden chybí

Ani sebelepší matka otce nahradit nedokáže. Pokud chlapec žije pouze s matkou, jen ochuzen o možnost vidět, jak se v určitých životních situacích chová muž. Pokud otec chybí, je syn ochuzen i o “chlapské” hry, jako je různé pošťuchování a praní se z legrace. Maminky tohle prostě neumí. Chlapec potřebuje zažít pocit výhry, ale i porážky. Chybějící mužský vzor může u hochů zapříčinit problém s hledáním vlastní identity, různé druhy antisociálního chování nebo neschopnost ovládat své emoce - nejčastěji vztek. Hrozí také problémy v navazování a udržení vztahu. Takoví kluci bývají i méně průbojní, mají problém si získat autoritu. Otec chlapce také učí, jak využít fyzickou sílu pro práci nebo sport.

Je skvělé, pokud se může identifikovat alespoň s dědou nebo třeba fotbalovým trenérem. Hoši potřebují vzhlížet k osobě stejného pohlaví, ke které si mohou přijít pro radu. Je však jasné, že sebelepší trenér nebo dědeček nedokáže tátu nahradit. Možná proto jsou skautské oddíly plné chlapců z rozvedených rodin - kluci prahnou po dobrodružství, které jim maminka nedokáže dát. Na druhou stranu když chlapec postrádá ženský vzor, může mít problém s vyjadřováním a zpracováním emocí. 

Jestliže dcera nevyrůstá s otcem, může po celý život doslova prahnout po uznání a ocenění ostatních. Tyto dívky také mají sklony k brzkým a neplánovaným těhotenstvím. Pokud holčičkám chybí maminka nebo babička, může se u nich projevit jistá drsnost a workoholismus.

V čem myslíte, že jste pro své dítě dobrým vzorem? Co byste naopak chtěla na sobě zlepšit?