Advent se blíží, pojďme se na něj naladit

zobrazeno 2909×

Vložil(a): pavlakosec, 13. 11. 2016 21.18

Advent je období čtyř neděl před vánočními svátky. Je to doba radostného očekávání, přípravy na Vánoce, doba rozjímání a dobročinnosti. Pojďme se společně na Advent naladit. Jaké znáte symboly a tradice Adventu?

Advent začíná první nedělí adventní, což je neděle mezi 27. listopadem a 3. prosincem. Konec adventu pak představuje štědrovečerní západ slunce. Vánoční svátky začínají Slavností narození Páně, neboli Božím hodem vánočním, který připadá na 25. prosince. V současnosti se jednotlivé adventní neděle označují také jako železná, bronzová, stříbrná a zlatá. Označení železná neděle je ale umělé, v lidové tradici se tradovala pouze bronzová, stříbrná a zlatá.

Od roku 1986 se v předvánoční době zapaluje v Betlémské jeskyni plamínek, který je pak skauty a dobrovolníky rozšiřován do světa jako Betlémské světlo. Pojďme si společně přiblížit symboly a tradice Adventu.

Symboly

Adventní věnec

Tradičním symbolem adventu je adventní věnec, který má v různých oblastech různou podobu. V České republice (a v katolických zemích) nejčastěji se čtyřmi svíčkami, z nichž tři jsou fialové (modré) a jedna růžová. Fialová (modrá) barva symbolizuje pokání, ztišení a čekání. Fialová označuje obřad (liturgii) a růžová potěšení z příchodu Ježíše Krista. Růžovou barvu je dovoleno použít na svícnu třetí neděli, která je označována jako Gaudete. Tradice zapalování svíček na věncích přímo vychází ze židovské tradice zapalování osmi svící o svátcích zvaných Chanuka.

V první polovině 19. století, konkrétně v roce 1838 mnichovský teolog Johann Heinrich Wichern pověsil na dveře sirotčince, kde byl správcem, věnec, na který připevnil každý den svíčku. U věnce stála pokladnička a lidé mohli v předvánoční čas přispět na opuštěné děti. Symbolika adventního věnce se v meziválečném období dostala do ostatních zemí Evropy a získala propracovanější a zdobnější podobu. Všude stejný zůstal jen kruhový tvar věnce, který symbolizuje věčnost. Svíčky byly na věncích zapalovány až později, ve druhé polovině 19. století, v protestantském Německu. Plamen svíčky vydává světlo, které je označeno jako Kristův plamen lásky. Tento plamen má za úkol osvítit každého člověka.

Dříve byly věnce zavěšovány na stuhách, v poslední době jsou především kladeny na stůl. Zapalování stále většího počtu svící vyjadřuje stupňující se očekávání a radost

Na první adventní neděli zapalujeme první fialovou svíčku, tzv. svíci proroků. Tato svíčka je památkou na proroky, kteří předpověděli narození Ježíše Krista.

Na druhou adventní neděli zapalujeme druhou fialovou svíčku, tzv. betlémskou, která reprezentuje lásku a představuje Ježíškovy jesličky.

Na třetí adventní neděli zapalujeme růžovou svíci, tzv. pastýřskou, která vyjadřuje radost z toho, že postní období je téměř u konce a adventní období získává slavnostnější ráz.

Na čtvrtou adventní neděli zapalujeme poslední fialovou svíčku, tzv. andělskou, která představuje mír a pokoj. Čtvrtá adventní neděle může připadnout na Štědrý den.

Adventní kalendář

Adventní kalendář je zvláštní druh kalendáře ukazující 24 dní spojených s křesťanskými Vánocemi a dobou adventu. Kalendář slouží k odpočítávání dnů adventu ke Štědrému dnu. Rozšířená je papírová verze, ve které se nachází 24 políček vyplněných malou sladkostí, často čokoládou různého tvaru. Původním cílem adventního kalendáře je připomenout dětem vánoční událost popisovanou v bibli a zpříjemnit jim čekání na vánoční dárky. Bylo v něm ale také zachyceno i samotné poselství adventní doby – doby, kdy se křesťané připravují na Vánoce, doby, kdy „očekávají“ příchod Ježíše Krista.  

První známý ručně vyrobený adventní kalendář pochází z roku 1851. První tištěný kalendář s malými barevnými obrázky přilepenými na lepence vyrobil „nechtěně“ v roce 1908 nápaditý mnichovský tiskař Gerhard Lang z Maulbronnu, který byl spolumajitelem tiskárny Reichhold & Lang v Mnichově. Na vlastní náklady vytiskl vystřihovací kalendář s názvem „V zemi Ježíškově“. Tento „Mnichovský vánoční kalendář” neměl ještě otevírací okénka, ale na počátku 20. století už Lang vydal první adventní kalendář s malými otevíracími dvířky.

Na adventních kalendářích, které následovaly, byly zobrazené liturgické výjevy z bible a vypadaly jako části vesnic nebo měst s důmyslně schovanými okénky. Byly vyráběny v malých dílnách z tvrdého papíru a ve svých okénkách skrývaly obrázky, veršíky nebo citace z bible.

Adventní kalendář slavil úspěch po celém světě. Jeho úspěch přerušila druhá světová válka, ale po válce zase přišel jeho rozmach. V padesátých a šedesátých letech 20. století se adventní kalendáře začaly objevovat na pultech většiny evropských zemí a každý národ si zanedlouho vytvořil svou vlastní variantu předvánočního kalendáře, charakterizující vkus a cítění dané země. A pokud i vy letos chcete vašim dětem dopřát něco originálního, inspirujte se v naší Kreativní dílně, kde najdete několik nápadů pro výrobu Avdentního kalendáře.

Vánoční trhy

Vánoční trhy jsou pouliční trhy spojené s oslavou Vánoc během adventu, hlavně 4 týdny před Štědrým dnem. Původ mají ve středověku, v Německu a Rakousku, odkud se rozšířily do celého světa. V průběhu času se trhy staly nedílnou součástí vánočních tradic. Pro většinu skutečné vánoční trhy zahajují Vánoce. Mezi první vánoční trhy patří Drážďanské trhy, které se poprvé konaly v roce 1434. Trhy ve městě Budyšín se poprvé konaly dokonce v roce 1384. Vídeňské trhy sahají až do roku 1294.

Původně vánoční trhy sloužily k tomu, aby se lidé na začátku studeného období zásobili před zimním obdobím potravinami, teplým oblečením a dalšími potřebami nutnými pro přežití zimy.

Jesličky nebo betlémy

Tradice stavění betlémů - někde zvaných jesličky - sahá do Itálie, až do období před 800 lety. Je spojena se jménem sv. Františka z Assisi, který vytvořil na Vánoce symbolické jesle vystlané senem s živým volkem a oslíkem. Podobné jesle se začaly stavět v italských chrámech a klášterech v 15. století. Odtud se postupně rozšířila tradice betlémů po celé Evropě. V Čechách jesličky poprvé postavili jezuité v kostele sv. Klimenta na Starém městě pražském v roce 1560. Josefinské reformy z konce 18. století sice na čas betlémy z kostelů a klášterů vymýtily, ale nedlouho po skončení vlády císaře Josefa II. se počaly do kostelů vracet. Odtud se tato krásná tradice rozšířila také do našich příbytků.

Tradice  

S adventním obdobím je spojena také celá řada lidových i moderních tradic.

Kromě adventních věnců se vily i prosté věnce bez svící z různých rostlin, které měly symbolický význam. Většinou měly zajistit svému majiteli štěstí, lásku, zdraví a bohatství. Samotný adventní věnec se v dnešní době svojí podobou vzdálil od podoby původní, stále má ale vyjadřovat zastavení, radost a očekávání. V kostele bývala pod adventním věncem umístěna kasička, do které mohli věřící vkládat vánoční dary pro opuštěné děti a sirotky.

Na svátek sv. Barbory, tzn. 4. prosinec, se vžila tradice řezání "barborek", tj. větviček jakýchkoli stromů a keřů, které mohou do vánoc rozkvést, nejčastěji třešňových, ale i z jiných ovocných stromů. "Barborka", která rozkvetla o vánocích, přinášela do domu štěstí a děvčatům na vdávání předpovídala svatbu. I svatá Barbora přinášela v předvečer svého svátku dárky, podobně jako svatý Mikuláš odměňovala hodné a kárala zlobivé děti.

V době adventu si lidé rádi zdobí svoje domovy jmelím, které má podle tradice přinášet štěstí a požehnání do domu, a podle Keltů také plodnost. Políbení pod větvičkou jmelí má zajistit vzájemnou lásku až do příštích vánoc. V zemích s Keltskou tradicí se k adventní a vánoční výzdobě používá také cesmína a břečťan, které mají chránit domov před čarodějnicemi a zlými duchy.

Adventní doba je také časem, který zhruba odpovídá době, kterou potřebují tradiční medové perníčky ke změknutí. Jejich pečení má v českých zemích tradici pravděpodobně od 12. století. Kromě jejich přímé konzumace a použití k ozdobení vánočního stromku je také možné připravit perníkový adventní věnec, perníkový betlém nebo perníkovou chaloupku, která dělá radost hlavně dětem. Vyzkoušejte třeba recept na Perníčky.

V této době se připravuje také vánoční cukroví, které má svůj původ v pohanské tradici oslav slunovratu, kdy mělo funkci ochrannou a obřadní. To se postupně přeměnilo v cukroví slavnostní. Pečení cukroví je významné pro rodinný život, umožňuje rodině strávit čas spolu v pohodlí a klidu domova, navozuje příjemnou atmosféru díky aromatickým kořením a dodává domovu nádech blížících se vánoc. V mnoha rodinách se během pečení cukroví zpívají nebo poslouchají vánoční koledy.

Další moderní tradicí je výzdoba domovů Vánoční hvězdou, rostlinou, která svou krásou a barevností vhodně doplňuje tmavou zeleň chvojí.

Pečení vánočky je další nedílnou součástí předvánočních tradic. Dříve jí pekli mistři pekaři. Zapékala se do nich mince, která předpovídala svému nálezci zdraví a bohatství po celý příští rok. Popraskaná a nepovedená vánočka znamenala neštěstí.

Mísa s ovocem je hlubokým symbolem, který je nevědomky dodržován dodnes. Má symbolizovat tichou modlitbu za dobrou úrodu a víru, že nadcházející rok přinese stejný blahobyt jako ten minulý. Kromě čerstvého ovoce (tradičních českých jablek a hrušek) obsahovala často i sušené ovoce a ořechy. Ve druhé polovině dvacátého století se pozornost soustředila na citrusové plody a banány. V dnešní době se lidé rádi vracejí k tradiční podobě mísy s ovocem, která je zároveň velmi dekorativní, vzhledem k dnešním možnostem lze ale naklást na misku téměř jakékoli tropické plody a neobvyklé pochutiny.

Maminky, a jaké tradice v době Adventu dodržujete vy? Zapomněly jsme na některé? A existuje nějaká, kterou jste nezanala, ale zavedete ji letos u vás doma?

Máte nápad na téma, o kterém bychom měli napsat? Pošlete nám ho.

Sdílejte:   | 
2

Pojmy použité v článku:

  • Gaudete

    z latinského „radujte se“, v západní liturgické tradici 3. nedělí adventní doby

  • Chanuka

    Svátek světel; osmidenní židovský svátek, připomínající zázrak při opětovném vysvěcení druhého Chrámu po povstání Makabejských v 2. století př. n. l.

Diskuze k této stránce (37 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Aliisha

Aliisha, 4. 12. 2016, 21.47

Advent je nejhezčí období v roce.

L.janicka.l, 3. 12. 2016, 21.00

Nejvic se tesim na rozrazene detske ocicka 😀

Jamu, 4. 12. 2016, 21.13

Ja taky:) <3

L.janicka.l, 4. 12. 2016, 21.32

A kdo ne 😊

Jamu, 29. 11. 2016, 4.12

Krasne napsane,nekteri lide davno zapomneli,proc se vanoce slavi a jen se honi za darky

pavlakosec, 4. 12. 2016, 15.20

Děkuji.

Mildret, 28. 11. 2016, 9.47

Moc krásně napsané vždycky jsme dodržovali skoro všechny tradice.

Alexandra, 27. 11. 2016, 22.40

Tak jsem letos zkusila barvy, jak mají být 🎄

petrao, 28. 11. 2016, 3.08

Ten se vám povedl

L.janicka.l, 3. 12. 2016, 21.01

Ten je peknej

Sooňaa, 24. 11. 2016, 10.47

Cukrovi mame kazdy rok,adventni venec vyrabim,ale.nentradicni,delam ho do kosicku,ale vsechny svicky mam fialove,tak to.budu muset letos napravit a zaradime I vice zvyku,jako liti olova,jablicko,skorapky

editak, 20. 11. 2016, 17.20

Vanoce jsou TOP! vanocni trhy, punce, domaci cukrovi, ozdobene pernicky, vyzdoba doma, polepena okna/zrcadla tematickymi foliemi, adventni venec, stromecek, svicky, salat + smazeny kapr, rodinka pohromade...no proste parada

jitkamety, 20. 11. 2016, 8.27

Já už se tak těším

Petra Schoberová, 19. 11. 2016, 8.25

zjistuji ze toho mco neznam na Vánoce atd se teším jen kvuli malemu,jinak by ani nemusely byt .. Ale kdyz je ten prcek je to o něčem jinem..

jitka46

jitka46, 18. 11. 2016, 22.27

také se moc těším, je to nejkouzelnější období v roce

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight