Podrobně o nožkách a botkách pro nejmenší

zobrazeno 7075×

Vložil(a): Leningradka, 24. 5. 2016 21.28

Často dostávám otázky na mou zkušenost či doporučení ohledně řešení obutí pro děti. Všichni tušíme, nebo už i víme, že se jedná o téma spletité a náročné. Předtím než vám představím, jak vybírám botky pro mé kluky, a také několik ozkoušených tipů na botky, ráda bych vám vysvětlila, proč mé doporučení je, jaké je. A to osobní zkušeností - jako vždy.

Botky už od narození?

S narozením našeho prvního syna jsme dostali několik botiček v miniaturním provedení, aby byl Hugo frajer. Povětšinou se jednalo o miniatury značkových tenisek, ale i capáčky. Dívala jsem se na ně a nějak nechápala, proč bych je měla 3 měsíčnímu miminku - co sotva ví, kde má chodidla a co se s nimi dá dělat - cpát na tlusťoučké nohy. Navíc, vyjma capáčků, žádné ani nešly pořádně nazout. Místo toho měl holé nožky nebo tlusté ponožky. Když už se začínal stavět kolem nábytku a ponožky klouzaly, dostal capáčky. Pak přišly první krůčky a první výlet do prodejny dětské obuvi.

V té době jsem měla zafixované, že vhodné botky jsou ty s tzv. ŽIRAFOU (certifikovaný atest od podiatrické komory) a nejlepší oblíbená mainstreamová značka je FARE. Prodavačka mi dala na výběr dvoje boty. Oboje byly kotníčkové a na šněrování, to aby se zpevnil kotník. Jedny tvrdé jak pohorky a druhé z měkké usně, ale vysoké. Ani jedny nešly pořádně na tu malou měkkou tlustou nožičku nandat a syn v nich chodil jako tank bez jakéhokoliv pohybu v kotníku. Což prý bylo žádoucí. Na mé další dotazy, zda tam má dost prostoru na prstíky, prodavačka odpověděla: ,,No to povolí" !!! Měla pravdu, ale povolilo to měkčí - Hugovo chodidlo a otlačené zkroucené prstíky. A tak začala naše patálie s botkami a hledání vhodného obouvání.

Zaměřeno na detaily

Asi nejdůležitější je začít si uvědomovat a prohlížet chodidlo dítka už od miminka. Nedávno jsem obouvala synkovi ponožky a ačkoliv si myslím, že jsme již vychytali dobře obuv, tak jednu každodenní chybu jsem dělala do teď. Natahovala jsem mu ponožky, které mu byly tak akorát - prostě nepadaly. Ale když jsem se podívala na prstíky, tak byly stažené k sobě bez prostoru a možnosti pohybu (zkuste si představit, jak vypadají vaše prsty v silonkách). Přitom prostor pro prstíky a jejich přirozené postavení je klíčové ke správnému zapojení chodidla. Takže jsem vyházela 90% ponožek, které jsem měla a šla koupit ponožky se širší špičkou. Najít takové na trhu je sice těžké, ale najdete.

Nožky našich dětí jsou již krátce po narození velmi aktivní a hlavně velmi citlivé především na dotek. Fungují jako jedna z bran do centrálního nervového systému a jsou velmi důležité v psychomotorickém vývoji dítka. Je dobré si uvědomit, že nožka má zpočátku chrupavčitý skelet a ten se nevhodnou obuví může začít deformovat. Schválně se podívejte, jaké pády dítko absolvuje při nacvičování chůze, stability s bosýma nožkama. Nejednou ve vás zatrne, že si podvrkne kotník nebo to skončí zlomeninou. A ono nic. :) Naopak - posiluje svalstvo, vazy, šlachy nožky a plně se rozvíjí schopnost zapojovat chodidlo, kotník, prostě celé tělo jak má. Proto také vybírám botky trochu jinak.

Když vybírám botky

Když vybírám botky, dívám se na několik parametrů:

  1. měkkost a tvar boty - starší syn má širokou nohu, hlavně prsty, a vysoký nárt. Mladší zase naopak nízký nárt, úzkou nožku a široké prsty. Proto hledám vždy botky měkké, které nebudou nohu nikde stlačovat a měnit její tvar. Hledám vhodný tvar se širokou špičkou, aby prsty měly prostor k pohybu a vykonávání své funkce v krokovém mechanismu a udržování rovnováhy.
  2. podrážka a vnímání - měkkou, co nejtenčí a všemi směry dobře ohebnou podrážku bez podpatku (tzn. bez rozdílu paty a špičky). Již od prvních krůčků se dítko učí zacházet se stabilitou a rovnováhou ve stoji. Učí se zacházet s chodidly - došlap a následné odvinutí chodidla, prostě vzniká stereotyp chůze. Mají-li chodidla stimul, pak prostřednictvím velkého množství receptorů na plosce proudí tyto stimuly do CNS a vyhodnocuje se terén, těžiště i poloha těla a následný vhodný pohyb. 
  3. nadměrek - nedávno jsem četla zajímavou studii o správné velikosti a tvaru, která byla prováděna v českých školách a školkách. Výsledek byl, jak jistě očekáváte, tristní. Nevhodná obuv, ale hlavně špatná velikost. Nadměrek boty by měl být ideálně 1 - 1,5 cm k délce nožičky v zatíženém stavu, tj. když dítko stojí. 
  4. vložka neboli stélka - nejsem zastánce tvarovaných či vypodložených stélek, protože mi přijde logické, že ji dětská nožka nepotřebuje. Přibližně do 4 let je chrupavčitý oblouk nohy vyplněn tukovou tkání, která vytváří její ochranu. Tvarování je tedy nežádoucí, změní se jím tlak na okolní struktury a tím i pozice celého těla. To pak může mít negativní důsledky na celý pohybový aparát. Tvarované vložky mají své opodstatnění, ale v přesně indikovaných případech, kdy je lékařem nebo fyzioterapeutem potvrzená nějaká vada nohy (a většinou nejen nohy) a vložka na míru je kompenzační pomůckou. Nesprávným či neodůvodněným použitím tvarované stélky se totiž vyřadí z funkce právě ty svalové skupiny, které mají pracovat, aby podporovaly klenbu a odpružení nohy.

Sečteno podtrženo, dá se říci, že se jedná o tzv. směr - BAREFOOT. 

Botky, o kterých jste možná již slyšeli. Ráda s vámi nasdílím své zkušenosti přímo s konkrétními značkami, ale zjistila jsem, že bohužel nemohu doporučit jednu značku. Někdo třeba má skvělou řadu pro první krůčky, ale pro starší děti nepoužitelnou. Jiná zase naopak. Je to prostě o tom zkoušet, vnímat, přemýšlet... prostě nechtít koupit botky za jeden den.   

“Dejte si čas, zkoušejte, spekulujte, ale hlavně věřte své intuici”

Jsem typ člověka, který potřebuje testovat sám na sobě, než doporučí. Proto vám mohu s jistotou říci, že forma tzv. BAREFOOT botiček, kterým fandím, je moc fajn. Nicméně se setkávám s názory, že není vhodná do města a na denní běhání po asfaltu. Ono, upřímně, běhání po betonu a asfaltu v jakýchkoliv botách není dobré. Nežijeme však v dokonalém světě a tak žádný městský povrch není zdaleka tak rovný, jak by se zdálo. Nohy mají prostě pružit a pak si dokáží poradit s každým terénem. Na nás je, abychom noze dali botku, která jí to dovolí. 

Dodávejme tedy dětem více stimulů - více pobývání v parku a běhání přes kamínky, kmeny, větve - než běhání po městě. Když třeba jdu s dětmi městem a vím, že se ten den úplně do lesa nedostaneme, vymýšlím s nimi zábavné hry jako třeba chůze nakřivo po obrubníku, nebo balancování atd. Občas i vyzujeme botičky a jdeme prostě bez bot. Kousek po chodníku a pak přes louku, střídáme rozmanité povrchy, teplé i chladné podněty. Zkrátka se snažím, aby mohli být co nejvíc naboso. Protože jenom tak si tříbí smysly a procvičují svaly :-)

Máte nápad na téma, o kterém bychom měli napsat? Pošlete nám ho.

Sdílejte:   | 
3

Diskuze k této stránce (16 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Rulficka48

Rulficka48, 27. 10. 2016, 22.44

Zdravá obuv pro dítě je prostě základ..

editak, 1. 6. 2016, 12.40

Souhlasím s článkem..já jako nezkušená matka nakoupila různá "kopýtka" ještě z druhé ruky...dítě toho přece moc nenachodí, nožka brzo vyroste, tak proč utrácet za první boty hned majlant... ale naštěstí, než jsem tyto boty použila, zorientovala jsem se ... ťapeme bosky, v ponožkách, máme capáčky pro případ studené podlahy a na ven Attipasky ...zatím, pro naše první krůčky to stačí a teď když je teplo, se to v trávě ťape uplně božsky a ten úsměv za to stojí

Eliška Kaiserová, 1. 6. 2016, 8.36

Ono je i velkej problem v prodavackach...pokud jdu vybirat botky pro dceru,potrebujeme cas a trpelivost,abychom si vyzkouseli,co potrebujeme a kdyz vidite s prominutim ty ksichty,jak je vlastne obtezujete....bohuzel botky nejsou nejlevnejsi a proto si snad muzem vybrat co nam nejvic vyhovuje,nebo ne?

Jamu, 12. 11. 2016, 22.08

Presne,at to nedelaji,kdyz je to nebavi

k.o.r.i.n.e.k, 31. 5. 2016, 16.44

Já jsem dospěla k názoru že půjdu cestou kompromisu. Kde to půjde tam bosky a jinak obuv, která bude měkká ohebná, ale nepůjdu přísně po barefoot ....

Zuzka Čtvrtečková, 31. 5. 2016, 0.03

U prvního jsme s botama problémy neměli a druhorozenému (3 měsíce) dávám capáčky. Jen někdy, jen tak, jen aby ladil ;-D

dáša, 29. 5. 2016, 17.20

Koukám, že jsme si tím prošly tak nějak stejně..tenkrát jsem o bf neměla ani potuchy, ale vadily mi boty, které mi nosila prodavačka v obchodě s "žirafkovou" obuví..všechno jak prkýnka přivázaná šňůrkou k noze. Většina úzká, no hrůza..je neskutečná radost pozorovat synovi nohy v létě bez bot jak vnímají povrch, jak je stabilní na prolézačkách, kde jiné děti balancují ve svých tvrdých "fáréčkách".

lazna, 29. 5. 2016, 14.29

Hezky napsaný

Katka, 29. 5. 2016, 12.42

My jsme si dnes byli stimulovat nohy v písku a chystáme se do lesa. Na trávě mám obavy z klíšťat. Teď si jedna maminka na FB stýskala, že z chvilky v parku na posekané trávě měl její dvouletý syn 11 klíšťat.

Leningradka, 29. 5. 2016, 13.25

Katko, zkuste stimulovat i jehličím, procházkou přes potůček, nebo vyloženě přes kamínky. Ohledně klíšťat - jsem si vědoma, že to je jeden z častých důvodů, proč to vzdají. možná by vás zajímalo, že jsem akorát uveřejnila na svém webu další článek právě o přírodních repelentech - http://www.babyoga.cz/intuitivni-mama/2016/5/29/leto-s-detmi-aneb-opalovky-a-repelenty. Snad bude k něčemu přínosný

Katka, 29. 5. 2016, 13.47

Suché jehličí jsme už zkusili a byla jsem překvapená, že to bylo vlastně příjemné. Na kamínky musíme ještě natrénovat.

lazna, 29. 5. 2016, 14.30

11 klíšťat? Páni.

Katka, 29. 5. 2016, 15.13

Mazec, jsou přemnožené.

jitka46

jitka46, 5. 8. 2016, 23.00

Toho se dost obávám, ve vysoké trávě, ale i na zahradě

dasza, 30. 5. 2016, 19.22

Klistat mame hodne ale stejne tam sme bosky furt;)

Alexandra, 31. 5. 2016, 10.45

Maminky, stejně jako vloni, máme i letos ve věrnostním programu levandulové náramky proti klíšťatům http://www.promaminky.cz/vernostni-program/detska-kosmetika-4

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight