Dcera to rozebírat nechtěla, takže jsem to shrnula, že to bylo asi nedoruzumění a že se omlouvám, půl dne se mnou nemluvila a pak se večer přišla pomazlit, takže asi dobrý. Každopádně velké poučení do příště, že není dobré si udělat rychlý úsudek a rychle v afektu jednat, že to nakonec může být úplně jinak, což vás hned nenapadne, když nejste objektivní a nezeptáte se na pohled druhého. A vo tom to rodičovství je ;o)

Presne tak a libi se mi kdyz i rodic dokaze uznat svoji chybu a omluvi se diteti. Rekla bych, ze hodne rodicu nepovazuje za dulezite se diteti omluvit.