Jaaaaba, 2. 7. 2016, 22.31
Dceři je přes 2,5 roku a vzdorování se u ní teď hodně zhoršuje. Dřív šlo celkem snad odvrátit její pozornost, zaujmout ji vysvětlováním apod., ale teď se to nějak zaseklo. Za měsíc se nám má navíc narodit miminko a přijde mi, že se to zhoršuje i v souvislosti s tím. Hodně se bojím toho, jak to bude dál po porodu. Upřímně řečeno moc s tím neumím pracovat a často to nevydržím, vybuchnu, dojde na plácnutí, křik a následně brekot. Článek je sice hezký, ale pro mě příliš obecný ... potřebovala bych spíš nějaká konkrétní doporučení, modelové situace, jak se v daném případě zachovat. Víte o něčem?
Zuzka Čtvrtečková, 19. 11. 2015, 18.09
První vlna byla po druhém roce, pak měl období, kdy byl extrémně hodný, ale to byl jen klid před bouří protože pak nastalo období Kdo s koho. Musím říct, že nikdy nebyl takový, že by říkal na všechno ne, spíš chtěl všechno dělat sám (a líp), nebo se náhle rozhodl, že máma nesmí stavět kostky a začal vyšilovat. Taky máme za sebou hysterickou scénu z obchodu, kdy máte chuť tam to dítě nechat 3:-)
Kristy Sim, 19. 11. 2015, 16.37
Tak u nás už začalo "ne" a "sama". Žádný extra vzdor naštěstí ne a vztekání opravdu jen když je moc unavená a nedaří se jí dle představ nebo má dělat něco co se jí moc nelíbí.
jitka46, 20. 9. 2015, 22.49
chce to vydržet