patricia077, 31. 7. 2019, 18.57
Tohle je individuální a každý to má a chce jinak , kamarádka má děti od sebe rok a má tři děti a je v klidu snad si pořídí hned čtvrté, já jsem ráda, že mám jen dvě a že i když jsem moc chtěla kluka jako prvního tak jsem vděčná že byla dcera jelikož jsem otěhotněla na její druhé narozeniny a celé těhu se mnou zvládala zvracení omdlévaní atd pomáhala mi, kluk je mamák to bych s ním nedala
patricia077, 31. 7. 2019, 19.38
jak píšu a jak píší všichni je to individuální
Fuga, 31. 7. 2019, 16.35
Pokud se nechcete zbláznit tak dva roky jsou podle mě minimum
Asi záleží, co vám vyhovuje. Ja mám děti rok od sebe, zezacatku teda makacka, ale cca od roka si to docela užívám, děti jsou fajn, vyhrají si spolu, víceméně skoro stejne potřeby. Uvidíme, jak to bude za par let. A stejne si nemyslím, ze je to o věkovem rozdílu, ale o osobnostech jednotlivých děti a to se těžko pozná, když jsou malinkatí. Znám i děti, ke kterým bych takhle brzo další mimi neměla
Tak to je různé, každý to má jinak a každému to jinak vyhovuje a další roli hraje příroda, někomu jde další hned a někdy to trvá. My se 2,5 roku snažíme o další, chtěli jsme děti po sobě, dceři je 3,5 roku a prostě se nedaří, to se naplánovat prostě nedá. Kamarádka má děti 1,5roku po sobě a v pohodě ale jsou ještě malý kdo ví jak to bude v dospělosti. Pak je o výchově a o té osobnosti, nikdo nezaručí, že v dospělosti budou kdo ví jaký kamarádi. Já mám dva sourosence, ségra je o 1,5roku mladší a brácha je o 5let mladší a rozumím si líp s bráchou jak se ségrou a vždycky to tak bylo.
patricia077, 31. 7. 2019, 18.58
Tak dlouho snažení to bych se už asi zbláznila a co na to odborníci už se nějak shodli?
ale holka se nám povedla po 3,5letech až s pomocí doktorů, podle všemožných i nemožných testů tenkrát co dělali jsme oba zdraví a nezjistilo se kde je problém, takže jako to nějak nehrotíme. Buď to nějak příjde nebo asi budem mít jen jedno. Do centra zrovna podstupovat to všechno co předtím se mi teda jako fakt moc nechce. A pak taky věk, si říkáme jestli to má vůbec cenu v 35ti si pořídit druhé, i když mám kámošku co teda měla v 38ti první a pak hned druhý, ale to už by se mi v tom věku asi moc nechtělo
L.janicka.l, 1. 8. 2019, 7.01
My tu mame par kde jsou oba v pohode jen jeji telo odmita pritelovo sperma. Tak take umele oplodneni, s tim ze dalsi uz nebude a bum najednou maji druhe
patricia077, 1. 8. 2019, 8.30
Já měla dceru skoro v 35 a syna v 37 jj není to pak snadné teď třeba nemůžu na záda několik dní jak stará bába že jsem ho blbě nosila tam kde nemohl chodit ale věk je taky relativní, mně furt říkali neee to už je riziko tak jsem si u obou zaplatila ten prvotní screening a testy vyšly suprově jak kdyby mi bylo prý 18 ale je to fakt individuální otěhotněla jsem u obou lusknutím prstu ale zas obě těhu šílenost takže neboj každý si to vybere jinde...víš co můžete být oba naprosto cajk ale nemusíte být kompatibilní to jsem už taky zažila a nic nikde nezjistí
patricia077, 1. 8. 2019, 8.31
L.janicka.l a o tom jsem právě psala .-)
Záleží co od toho očekáváš a kolik dětí " plánuješ". Mezi staršími mám rozdíl 20m, začátky náročné, ale pak vyrůstali jako parťáci s podobnými potřebami, takže na péči od 1 roku pohoda. Třetí se narodila když nejstarší měla 7 a prostřední 5. Upřímně, mám na ni relativně více času (hlavně teď v létě kdy nechodím do práce) , ale defakto vyrůstá jako jedináček, starší mají jiné zájmy( i " hračky") , příjde mi to daleko náročnější než menší věkový rozdíl.
Eliška Kozlova, 30. 7. 2019, 23.17
Mám rozdíl 4 roky a 23 měsíců, a je to rozdíl jako prase Ale každé má svoje, docela i záleží na povaze dětí a jestli je první kluk nebo holka (holky jsou chápavější, ale zase jak která). Když je menší věkový rozdíl, děti k sobě mají blíž, maminka "nevypadne" z péče o miminko a dříve si může užít, že má velké děti a nemusí se tolik podřizovat ten starší mladšímu a naopak. Větší věkový rozdíl je fajn pro matky puntičkářky, které své dítko hýčkají a potřebují na to mít klid a čas. Starší už vědomě působí na toho mladšího, může pomáhat a učit ho, ale zase si dobře pamatuje, když měl maminku jen a jen pro sebe. S odstupem času pro mě byl lepší ten menší věkový rozdíl, teď si spolu tak krásně hrají, potřeby mají hodně podobné. Nejmladší jako novorozeně hodně spal a já měla čas věnovat se starším, krize byla když se nejmladší naučil lozit a ve všem kramařit, méně spal, prostřední dcera měla období vzdoru a nejstarší šel do první třídy, to byla divočina
Každýmu asi vyhovuje něco jiného. Nám menší rozestup. Máme děti 5 a 3 roky a 11 měsíců. Nechtěla jsem si vychovat úplně samostatnou jednotku a pak se vrátit k plínkám,... I tak to byl docela "šok". Prostřední se odplenkovala ve 14m, jak viděla něco dělat bráchu, musela taky, takže se sama oblíkala,... Ale jsou k sobě blízko už si i vyhrajou všichni tři společně. Občas je to pakárna, ale neměnila bych za delší rozestupy
jestli jsi myslela našeho nejmladšího, tak ne, ten je největší flegmouš na cokoli. A největší závislák,... Témeř nespí (nevím z čeho bere energii), když spí, tak musíme někdo ležet u něj, nejdýl mu všechno trvá a vymýšlí svoje očůrávky. Sám sedl až teď v 11m. Jakože krásný sed. Do té doby dělal takovou tu startovací pozici - v ní byl stabilní a bez větší námahy,... Nebo možná jsem jen namlsaná od malé. Ta sedla ve 4m (jakože vážně sama, bez toho, že bych jí nějak pomáhala, podestýlala,...), v 6m začala s příkrmama do ruky a vlastně furt všechno sama.
