To mám někdy pocit i teď po 14ti měsících

Čekala bych, že to bude naopak. Že matky mají blíže k dcerkám

Ne, říká se přeci tatínkova holčička a kluci jsou mamánci. Ono to ale nesouviselo s pohlavím, ale tím, že byla první a musela jsem si na ten nový život bez spánku zvyknout.

Měla jsem to stejně

Viz příběhy třeba z výměny manželek kde je to snad v každém díle

To je pravda,ale ne vzdy se k nim hezky chovaji....

BOhužel je to tak, ale jsou i světlé příklady, kdy bych to ani nepoznala že děti nejsou vlastní

Rozhodně nejste, já to dělám také Zajímavé je, že například až po narození dcery jsem začala plakat u filmů a nad dojemnými fotkami, při písničkách apod. Takže se ve mě opravdu něco probudilo

JJ taky jsem bulela až po dětech, dřív jsem byla, jak říká můj chlap, tvrďák

Také k nim při mazleni cicham I když je pravda ze ke staršímu uz nějak ne, také se s ním mazlim, ale je to jiné než u mladších dvou

tak ten už se asi nenechá co .-)

Právě ze docela ano, přeci jen trochu zarli na mladší sourozence a cítí se odstrceny, ale pozoruju sama na sobě, ze to není takové jako u miminka, batolete

Je mi to jasný

Je fajn, že ikdyž je starší tak se rád mazlí. Myslím, že i ta láska se postupně mění, miminko je takové bezmocné a závislé, starší dítko přeci jen už zase zlobí jinak a dokáže tu lásku vyznat i slovy a činy