U nás je to v pohodě.

Tyto otázky s babičkami vůbec řešit nemusím. Spíše koukají a závidí že takové věci nebyly "za nás". Tako věci musím vysvětlovat prababičce (babi mého manžela) se kterou bydlíme. Proč nesolim, proč nepřidávam cukr, proč ne čokoláda, bublinková voda, co je to za plachta? (šátek) ,... Na jeji argumenty "ale my jsme to tak dělali" mám chuť se smát...." Jako myslíte před těmi padesáti lety!!!?" Nejhorši jsou ale momenty kdy musím vysvětlovat že ne dobrotu protože je před obědem, ne nůžky do ruky, ne zapalovač do ruky,.....To si pak připadám jako bych mluvila s malým dítětem a ne s 75letou bývalou ředitelkou školky a mám chuť na ní zařvat ať se vzpamatuje! 😲 Už bylo mnoho hádek kvůli pejskovi (krmí nám i přes zákaz lidským jídlem) a myslim že přijdou další kvůli dětem.

u nás mě moje maminka bere i s názory, tchyně pořád říká já to dělala takto

Článek už jsem četla dřív a naprosto to u nás platí. S babičkami neustále bojuji, mám pocit, že podle nich dělám snad všechno špatně 😣

Mamka s babi obcas taky "zaperli " ale je to v míře a kdyz delaji neco co se mi nelibi tak je rychle usmernim 🙂 ze zacatku nespokojeně pomlaskavaly, tef uz jim to nevadí 😂

U nás je největší problém s mojí babičkou (prababičkou mých dětí). To slyším pořád, proč synovi nedáváme moc bonbóny, sušenky, šlehačku... Sama mu stále kupuje to dětské pití, které je strašné sladké a to i přes můj zákaz. Někdy si říkám, že to snad dělá naschvál, když vůbec nerespektuje naše přání. Nakonec mu cpe sladkosti primo do pusy tajně. A její argument, proč to dělá, je ten, že nám to taky dávali.

U nás je to naštěstí ok

Ani jedni rodiče to nechápou, ale nastavená pravidla zatím neporušují. Jinak by sladidli čaj, dávali lipánky a podobné dobroty. Prsazovali a tahali za ruce. Stojím si za svém a zatím to jde.

Článek znám, protože doma vanickujeme Je to moc hezky sepsane, ja mám skvělou mamku i skvělou tchyni, vždyť také vychovali skvělé děti Jen u toho sladkého, ja sice také uplacim, ale střídmě. Hlavně u pití mi to vadí, byla jsem ráda, ze děti pijou na žízeň vodu, ale tchýně mi je zkazila, jasně ze preslazeneho čaje a šťávy vypijou víc, ale voda je voda Jinak jsou maminky super, jen škoda ze daleko.

Tchýně je naprosto respektující,můj táta docela taky,případně si svoje jen myslí a moje mamka jak kdy....často má spoustu řečí a pak zpětně říká,že to je vlastně fajn atd. Už jsem si docela zvykla,jak na všechno protaci oči,že za nich to nebylo a bla bla. Co se týče jídla,tak naštěstí respektuje moje přání a má dovoleno občas rozmazlovat v podobě koláče nebo strudlu atd.(beru to tak,že babička může trošku rozmazlovat,ale decentně),brumika a čokoládu by jí naštěstí koupit asi ani nenapadlo. Měla třeba řeči na ergonositko a pak jsem slyšela,jak někomu říkala,jak to je super .