Adriana Hyklová (Adrianita)

Adrianita, 10. 3. 2017, 5.32

Neznám to, ale je to hezké.

annicka

annicka, 9. 3. 2017, 23.42

ja to ctu prvne, moc pekne

Jaroslava Šťastná (Jarka mmm)

Jarka mmm, 9. 3. 2017, 22.21

Četla jsem to několikrát,ale nemůžu si pomoct,přijde mi to...nevím,jak to nazvat ,asi jsem úplně nepochopila,co tím chtěl autor říct .

Václava Kounová (vendy.z)

vendy.z, 10. 3. 2017, 7.08

Jde o podobenství o životě po smrti - pro věřící...

Jaroslava Šťastná (Jarka mmm)

Jarka mmm, 10. 3. 2017, 7.23

Děkuju ,tak nějak napůl jsem to čekala .

Václava Kounová (vendy.z)

vendy.z, 10. 3. 2017, 7.36

k.o.r.i.n.e.k

k.o.r.i.n.e.k, 10. 3. 2017, 13.56

Já jsem ateista, ale občas o tom přemýšlím také

Václava Kounová (vendy.z)

vendy.z, 10. 3. 2017, 7.09

věřící vs. ateista

Petra Smolová (ppetaa27)

ppetaa27, 9. 3. 2017, 22.16

Jeee, to je hezky to jsem jeste necetla.

Jana Čertíková (Čertice)

Čertice, 9. 3. 2017, 21.48

Ty jo takhle jsem o tom nikdy nepřemýšlela děkuji

Markéta Adamcová (marqueta)

marqueta, 9. 3. 2017, 21.59

přesně na to jsem myslela, když jsem to četla

k.o.r.i.n.e.k

k.o.r.i.n.e.k, 10. 3. 2017, 13.56

Já když to četla poprvé, tak mě to fakt donutilo přemýšlet

Zdeňka Slimáčková (Zdeňka S.)

Zdeňka S., 9. 3. 2017, 21.40

Kdo ví co si děti povídají, ale určitě si navzájem rozumí, to jsem si jistá

k.o.r.i.n.e.k

k.o.r.i.n.e.k, 10. 3. 2017, 13.57

To určitě, jsou nějak propojeni a rozumí si i beze slov

L.janicka.l

L.janicka.l, 9. 3. 2017, 21.18

Tohle jsem jeste necetla, docela zajimavy rozhovor,

k.o.r.i.n.e.k

k.o.r.i.n.e.k, 9. 3. 2017, 21.32

Mě hed napadlo, že se říká, že není nic po smrti, tak tady není nic po porodu

L.janicka.l

L.janicka.l, 9. 3. 2017, 21.54

To sem si taky rikala, co je po porodu uz vime, ale pote smrti to nikdo nevi

k.o.r.i.n.e.k

k.o.r.i.n.e.k, 9. 3. 2017, 21.11

Miminko, které věřilo v život po porodu, řeklo: – Poslouchej, to je hlas Maminky! To znamená, že určitě přijde i druhý život, plný světla a lásky. To není možné, aby tenhle maličký, těsný a tmavý svět byl celý náš život. Věřím, že se tu chystáme k něčemu velkému!. Druhé miminko ale nechtělo nic slyšet. Začalo ještě hlasitěji tvrdit: – Maminka! Ty věříš na Maminku! To všechno je k smíchu. Kde máš jaké důkazy? Proč se odtamtud ještě nikdy nikdo nevrátil? Je jasný, že žádná Maminka prostě neexistuje! – Jak to, že ne? Je všude. Maminka, to je celý náš svět. Stará se o nás, krmí nás a chrání. – Jestli ta tvoje Maminka existuje, tak proč je tu teda taková tma? Copak nám nemohla připravit lepší život? – Tenhle život je krásný. Máme tu dokonalé podmínky ke svému vývoji, abychom nabrali dost sil. Vždyť se chystáme na nový život, proto teď musíme být trpěliví. Abychom se potom, až se narodíme, mohli setkat s paprsky zářivého světla. S prvním pláčem a křikem se setkat s novým životem a s Maminkou. Ona nás naučí, jak v tom novém světě přežít. – No, vidíš, co nám chystá ta tvoje Maminka – pláč, křik, cizí svět, ve kterém musíš přežít. Na co to všechno je? – Abychom žili věčně, abychom nikdy neumřeli! Nemůže to přece být tak, že by nás Maminka připravovala na smrt. Chystá nás k životu a k lásce. Obě miminka ztichla. Každé se ponořilo do svých myšlenek. A maminka zpívala něžnou písničku a jemně hladila své velké bříško.