My tam měli dědu a byla to bohužel poslední cesta. Záleží s čím si tam jde lehnout.

Děda se dostal na LDN po operaci kolene a bohužel už se domů nevrátil.bylo mu teda 86 let. A na tu nohu a ruku ochrnul. když byl v nemocnici tak to ještě šlo,snažili se tam s ním chodit a nějakým způsobem rozhýbat.kdyz se dostal na LDN,tam už s ním nikdo nechodil,nikdo se mu nevěnoval.bohuzel tam byla jedna-dve sestry na celé oddělení. Dostal se do fáze že se ani sám nenajedl,takže ho krmil a dával napít kdo přišel na návštěvu. Než jsme mu stihli zajistit pečovatelku a další věci aby mohl být doma,tak bohužel odešel řekla bych,že opravdu záleží kam se člověk dostane..

Moje babička byla na Ldn v Říčanech po zlomenině krčku a za nás taky dobrý. Rozchodila se a šla zpátky do domečku.

Taťkova teta byla dlouho v LDN a teď celkem soběstačně žije v domově pro seniory.

Babička byla v LDN a byla to hrůza vzali jsme si ji domů na dožití, říkali pár týdnů, doma se během týdne sebrala a byla s námi ještě tři roky. Děda to samé, hodně záleží i na tom jak starouskove nemocnice snášejí a také na tom kolik je na oddělení personálu a jak jsou o ne ochotni pečovat.

Zalezi asi hodne na personalu, to same jsou i nemocnice nektera je fajn jina katastrofa

přesně tak, není LDN jako LDN, jeden děda byl na LDN, kde jich bylo na pokoji 8, v noci 1 sestra na jedno patro, smrdělo to tam.... A bohužel velmi brzy zemřel. Druhý je jinde, je mu přes 90 a už je tam 2 roky. Ale prostředí a hlavně přístup personálu je nesrovnatelný

To těžko říct, není LDN jako LDN...

Manželova babička, taky byla "na odpis" v LDN, tam ji rozchodili a vrátila se domů a žila ještě několik dalších let sama a téměř soběstačně. Umřela v nějakých 86 letech.

Řekla bych že to hodně záleží na zařízení a hlavně personálu. Jak moc se člověku věnují....je to velmi individuální..