Aliisha, 3. 2. 2017, 20.58
Tak u nás zatím stačí tytyty či pozor auauauau a je klid.
k.o.r.i.n.e.k, 5. 2. 2017, 22.43
Jo a proto nemáme televizi a je klid
Lenča Pešková, 3. 2. 2017, 17.30
Já začala s malou hodně brzo. Teď je ji 18 měsíců a tak rok a půl to už takhle máme. Jasný že vždy se domluvíme ale třeba ž 80% jo. Třeba dneska to vůbec nešlo..kvuli všemu strašný křik, doma pak záchvat. Ale určitě je dobrý s tím začít a držet se toho a vydržet.
Nejvýhodnější je začít s Nevýchovou od miminka. V 12 měsících ideál, předejdete vzdoru,který může brzo přijít. Chce to zkoušet a radovat se s úspěchů,nevzdávejte to,nic nejde hned. Pokud vytrváte, změny uvidíte za 2-3 měsíce. Pokud vám to stále nepůjde,za zvážení stojí placený kurz pro děti od narození. Hodně zdaru přeji!
Ono moc mluvení může být na škodu. Mluvte jen ,když potřebujete něco říct a zapojte dítě,do rozhovoru,činnosti. Pokud třeba leze do trouby,řekněte:co tam vidíš,tebe to baví zkoumat,že. Já to chápu,ale maminka má o tebe strach víš,protože trouba tě může spálit. Pak se domluvte třeba na tom,že jí vyrobíte nebo koupíte vlastní troubu. Ta bude jen její a ta pravá zas vaše.
L.janicka.l, 3. 2. 2017, 16.18
U nas funguje nejvic babka, udela prstickem tyty a je jak vymeneny 😊
Eliška Kozlova, 3. 2. 2017, 17.31
Přesně, chce to být stručný a hlavně nepolevit, bohužel se výsledky projeví za delší dobu.
Lenča Pešková, 3. 2. 2017, 17.31
Přesně tak. Když ji chci říct že to takhle nejde ze musím něco udělat a ona sr vzteka tak si k ní kleknu, sednu a snažím se ji dívat do očí.
L.janicka.l, 3. 2. 2017, 16.03
Kazdy dite je jiny, nejaky pochopi hned a nekterym to chvilku trva, chce to trpelivost. Me kluk taha za vsechny kabely, kdyz mu reknu no co to delas tak zpozorni a prestane, kdyz reknu pust to tak se zacne tlemit a nepusti.
Katka, 3. 2. 2017, 15.28
Podle mě to smysl má. Zatím si obě zvyknete a až začne dcera komunikovat budete se domlouvat.
patricia077, 3. 2. 2017, 15.10
Taky zatím nevím, zda budu praktikovat u syna, je ještě malý a dcera to už je taková svéhlavička, že je s ní těžké pořízení ..
třeba to s televizí se jí snažíme já i manžel vysvětlit už od 8měsíců a je to marný je to marný nepomáhá nic, zkoušeli jsme to po dobrém i po zlém ale nic v troubě párkrát nechala prsty tak už tam moc nejde, ještě aby jí pokousal mrazák a televize a bude to. Ono asi dokud jí ta věc neublíží tak tomu prostě nedá pokoj
jí můžem říkat co chceme pomalu a jasně, můžem důrazně, můžem i křičet ale dělá v tu chvíli co cloumá s televizi hluchou. Prostě musíme jít a vzít jí a odvléct jinam mezi hračky apod. a to se ještě začne vztekat. je s ní hrozné pořízení, třeba jídlo to je taky horor, s jídlem za ní musím běhat, nic jí neudrží na jednom místě to hysterčí. Nevím jestli já jsem tak hrozná matka a manžel hrozný otec, nebo máme prostě hrozný dítě. Ona je jinak úžasná, šikovná a všechno ale jak si něco umane tak je konec a nepomůže nic a povolovat určitě nehodláme, nenechám si shodit televizi apod. přece a zase všechno před ní uklízet nebo dávat výš to také nechci, je chceme aby to pochopila, kde jsou hranice