Nemocnice Prostějov. Byl to ten vás tip?

Ne ne, měla jsem tip v Královehradeckém kraji.

No,bohužel se tyhle věci asi dějí všude možně

myslím si, že takoví "specialisti" se najdou v každé nemocnici

To stejné mi řekla moje gynekoložka, když jsem byla pak u ní na kontrole, že prostě nechtěl uznat svou chybu

Lékaři jsou na to experti.... nikdy nechtějí přiznat, že pochybyli

Jj, už je to 2 roky, ale pořád jsem to nějak nevstřebala

To se Vám ani nedivím. Vždyť to mohlo skončit mnohem hůř.

No, já do té doby v nemocnici v životě nebyla, když teda nepočítám porody, takže mě to překvapilo velmi nemile

Já vám rozumím, vězte, že mám také negativní zkušenosti, ale kdyby šlo jen o mne, tak to skousnu, ale šlo v obou případech i o děti, a když jsem na to upozorňovala dopředu, udělali ze mne jen hysterickou matku, což nakonec když se potvrdilo, že jsem měla pravdu, nikdo neuznal že...

To mě mrzí! Přesně když jde o nás tak leccos zkousneme,ale jak jde o děti je to horší. Já naštěstí s dětmi zatím nikdy do nemocnice nemusela a doufám, že ani nebudu muset. Vlastně s nejstarším když byl miminko, jsem jezdila do dětské v brně na gastroenterologii, než se zjistilo jestli má reflux nebo něco jiného, ale tam byl přístup lékařů fajn

To je pak zoufalý ,když člověk ví,říká to a studovani doktoři to neuznávají a ještě z člověka dělaj vola (. A nezmůže nic.

Ja uz mam negativních zkušenosti tilik ze kdybych se bez doktorů obešla tak uz je nikdy nechci vidět bohužel to nejde no ale už jsem hodně opatrna

No, to vám věřím. Já sama když vyloženě nemusím, tak k dr nechodím. Ale někdy to holt jinak nejde

Když napíšu trochu mimo téma.......... strejdovi jednou píchli jinou injekci a do 5sekund se tam složil a museli ho oživovat.... doktor byl pak tak ve stresu a měl strach, že celý rozklepaný nic neříkal, úplně se šokem zasekl.... stát se to mě, tak ho žaluju!!!! Strjda bohužel nechtěl

Cherynka, to je teda taky síla!

Cherrynka tj děs ..mně teda zas špatně napíchli kapačku, já se probudila po operaci, ruka 10x taková bolelo to jako ...s tím, co jsem šla na operaci, tak pohoda a ruka nateklá několik týdnů až do prstů, natekla jim dovnitř ta tekutina, doktor, co mne kontroloval nejdřív zbledl a pak se ptal, kdo to dělal, ale chrání se navzájem, takže pak mlčel a nic a bylo vidět, že ale průser...

Jo,naštěstí si mamka mohla vzít volno a postarat se o malou, jinak bychom ji brali s sebou a až by bylo třeba vyzvednout kluky z mš jel by manžel domů a já zůstala v nemocnici sama. A po téhle zkušenosti klobouk dolů před mým manželem, po dobu mé hospitalizace se sám staral o 3 děti z toho jedno novorozeně, vlastně po mém návratu se o ně staral dál plus ještě o mě, protože já fakt nebyla schopná. Jestli na tomhle zážitku bylo něco pozitivního, tak to, že jsem se utvrdila v tom jak úžasného manžela mám a jakou v něm mám oporu! A taky on od té doby moc dobře ví, co obnáší péče o 3 děti, takže se nikdy ničemu nediví

Opravdu klobouk dolů před vaším mužem...!

No,ono mu ve finále nic jiného nezbylo než to zvládnout... ale to nemění nic na tom,že má můj obdiv. A docela dost nás tahle zkušenost sblížila

Máte opravdu fajn chlapa, jsem si jistá, že ten můj by to nezvládl..

Ale zvládl, nic jiného by mu nezbylo

Srůsty tam byly z předchozích sekcí,ale ty rozrušily když "vytahovali" malou, bylo jich tam hodně, proto byla ta sekce tak komplikovaná, u předchozích dvou jsem byli miminka venku do 15 min od otevření, malou tahali přes půl hodiny. Těch nových srůstů tam asi moc nebylo, i když věřím, že nějaké asi ano, nevím jak rychle se udělají. Tam to bylo spíš o tom, že chtěli "zakrýt" že nepoznali tu sraženinu a "hodit vinu" na mě. Za sraženinu nikdo nemůže, to mi říkala i moje dr, že se to prostě stává, ale nikde ani slovo omluvy, ne za tu sraženinu, ale že vše mohlo být mnohem rychlejší a s mnohem lepším průběhem, kdyby ctěný dr byl ochoten přiznat, že může být něco špatně, notabene, když to měl černé na bílém od mé dr. Je to už dva roky a pořád to ve mě je, ta bezmoc...

Ze mě doktorka vytahovala 5. týden po vaginálním porodu taky nějakou sraženinu. Naštěstí se to zvládlo v ambulanci.

Tak jeste ze to slo jen ambulantne a nikam jste nemusela

Bylo to 23.12. a musela jsem 25 km vlakem tam a pak zpět, ale lepší než hospitalizace.

Tak to taky není zrovna nejlepší zážitek ale hlavně, že je všechno v pořádku..