Tak to je super,že to máte takhle zmakle .

Jo to jo,ale.jen.zvenci asi jsem dobra herecka

Jo tak na tohle prozření si taky pamatuju . Dlouho jsme měli s mužem pocit,jako bychom se starali o návštěvu ,až mi jednou došlo,že to je napořád . Ikdyz jsem to věděla,tak jsem si k tomu musela vnitřně dojít a to pak bylo opravdu prozření .

Jojo, takové prozření jsem měla nedávno. Když mi došlo, že dceři už je rok, pořád v noci vstáváme minimálně třikrát a druhé dítě plánujem tak, že bysme tak za třičtvtě roku měli začít těhotnět. A pak to bude všechno odznovu!!!

Taky asi nejsem super máma, dnes nás přijel nečekaně navštívit Tchán a i když je suprovej, málem jsem se propadla hanbou. V baráku binec (nebo spíše chlivek), Nikolka pocurana, Mates na PC a ja si hrála s dotvarenim ozdob z modelovací hmoty. No ještě ze Jirik nebrecel hlady to už bych byla vážně jako macecha

To potkalo asi většinu z nás .

Ano, z toho jsem měla půl roku "depresi" než jsem si zvykla

Ano. Navíc mi nějakou dobu trvalo, než jsem se s tím pocitem dokázala sžít. A od té doby si to užívám a vůbec mi to nevadí. Není to napořád a věřím, že později na to budu opravdu ráda vzpomínat

To jo . To mě vlastně dcerka naučila. Každý den je v něčem jiný...Nebo třeba dva dny za sebou nespala,tak js si říkala,že to je v háji,máme nespave dítě a pak to bylo v pohodě. Spoustu věcí se rapidně měnilo ze dne na den (k lepšímu i horšímu),na to jsem vůbec nebyla zvyklá a teď už se tomu jen směju a jen tak něco mě nepřekvapí . Tyhle zkušenosti mě osobně daly hodně. Dřív jsem dost plánovala....

S dětmi plánovat nejde..alespoň ne dokud jsou malé..

Částečně proto jsem i tu diskuzi zakládala,pro zamyšlení se...

Změnil se mi celý život, ale k lepšímu, tak asi nemám důvod nad tím přemýšlet

Tak nějak předpokládám,že to bude většinou k lepšímu . Mě pomáhá si uvědomit,jak se teď vlastně mám dobře...ale tak každý to má asi jinak.

Jo s tím souhlasím, já se mám na mateřské také dobře, protože se vidím s manželem a synem a nejsem furt vpráci :.-)

To teda...nebo když vidím evidentně přetažené dítě valejici se v obchodě na zemi nebo třeba v restauraci,děti se prostě neovladaji tolik,jako dospělí.

Taky jsem dříve vnímala rodiny s dětmi jinak. Lezly mi na nervy. Uřvaní spratci a jejich veledůležití rodiče. Totálně jsem změnila pohled.

Akorát se mi zdá,že už docela umím rozeznat,jestli to fakt spratcijsou nebo jsou jen unavení atd.

Mam to uplne stejne.. jen se kolikrat musim drzet,abych neco nejake mamince nerekla..

Každému někdy přeteče . Včera večer jsem byla hladova,unavená a těhotná,hrozná kombinace ,na rovinu jsem manželovi řekla,že dokud se nenajim,ať jde raději z cesty .

Jo to je trefné, já říkám manželovi dokus si nedám čokoládu

))

Hladova tehotna? Tak to ne,koukejte si udelat cas na jidlo,protoze ted ho zatim opravdu mate ja uz jim doma zasadne bufetove

No je mi jasný,že se dvěma toho času tolik nebude . Problém je,že mi je pořád po něčem blbě,tak různě brouzdam po kuchyni,až mám hlad .

Já když si vzpomenu kolik jsem toho v těhotenství spořádala

Bohužel se mi takhle podařilo za tehu 2x skolabovat a to jednou když jsem byla s dětmi sama doma, naštěstí jsem se hned probrala, ale od te doby at si děti řvou jak chtějí když mám žízeň a hlad, tak se prostě najim a napiju. Dneska jsem odpoledne na chvilku usnula a Nikolka mi rozmazala masticku po gauci, ale co

Když já mám občas problém vymyslet,co si vzít k jidlu nebo pití. Ten problém bych měla i v obchodě..z dost jídla i pití je mi stále zle. A z některých jen někdy,což to komikuje...Jinak ten čas bych na jídlo měla...Teď jsem ale zjistila,že mi nikdy neni blbě ze zeleninovych polivek,takže je pořád vařím,ikdyz jsem dřív na polívky moc nebyla . Akorát to nemůžu jíst celej den...

Tak to je nejlepší,že to děláte ze srdce a stojíte si za tím .

Ted jste mi pripomela... prozreni moje... ze neni nositko jako.nositko.. a moje vety,ja urcite nosit nebudu s prvnim zubem odpluly hoooodne daleko. A vim,ze pokud bude druhatko,tak uz nebudu mit ruce.jako opice

Jj,člověk má určité představy,co určitě jo a co určitě ne.. ehm...