U nás je oblékání v pohodě, prcek se svléká sám už od půl roku Hlavně ponožky, ty šly nejlépe a pořád mu to jde Oblékne si krásně čepici a když už je hotov, tak pak po příchodu domů se zase naopak nechce svlékat A určuje si, co chce obléci a co ne, zatím tedy motiv na tričku, ale brzo přijde asi i období, kdy bude chtít trenky v prosinci a podobně

Nám je teprve rok a půl takže na samostatné oblékání máme čas, přesto se už o to dcera pokouší sama. Když nikam nespěcháme nechám ji ať si to zkouší a snaží se. Když vidím, že už jí to spíš zlobí jdu a pomohu ji. Stejné je to i s knoflíky a cvočkama a suchýma zipama. Ty nacvičuje všude. Třeba když věšíme prádlo To je nejlepší. O boty se pokoušíme taky. A uplně nejlepší jsou ty maminčiny Osobněě si myslím, že všchno je o přirozenosti. Takže pokud dítě o tu určitou činnost projeví zájem, snažit se je podporovat a rozvíjet. A jak naučit? Jako asi všechno - trenink a trenink. My zatím druhého sourozence nemáme, ale myslím si, že je to určitě supr. Je obecně známo přece, že se děti učí jeden od druhého. A co se týče těch scén. Samotné oblékání je celkem ok s plínama je to už horší. Jsme ve fázi, kdy učíme na nočník, ale ještě uplně nechodíme. Takže scéna na plínu a pak se naše malá uklidní a oblíkání je docela ok.

Naší holčičce bude rok. Na samostatné oblékání má ještě dost času, ale s ručičkami do rukávu pomáhá už dlouho. Oblékání neměla od narození ráda a nejhorší to bylo při přebalování nebo při procedurách po koupání. Naštěstí mi dost brzy došlo, že se prostě jen nudí! Má neuvěřitelný smysl pro humor, takže bylo řešení jednoduché. Nejdřív stačilo jí dát hračku (ponožku, krém, ubrousek...). Později házela hračky na zem, tak jsem začala dělat blbiny. Když jsem měla pocit, že mi brzy dojdou nápady, začala mi s vymýšlením pomáhat. Oblékání je díky blbinám sice možná delší, ale jsou to další z mnoha našich společných chvilek smíchu a pohody.

Synovi je rok a sedm měsíců, sám se neobléká, maximálně se obuje do mých pantoflí č. 42 Oblékání ale naštěstí snáší odmala dobře a i celkem pěkně spolupracuje. Když nazouváme boty, tak tlačí a heká u toho Když mu před koupelí řeknu, aby si sundal ponožky nebo punčochy, tak si sedne a snaží se, ale nejde mu to.

Synovi budou 3, jelikož nastoupil v září do školky, trénovali jsme od jara. Někdy je to na dlouho (nebudu se oblékat) někdy je to rychlovka až se nestačím divit. S tričkem, mikinou a bundou mu ještě částečně pomáháme. Boty s nástupem do školky kupuji na suchý zip, teď zvládá i zdrhovací tkaničku.😊

Víte co, naše malá je malá... Ale už od prvních měsíců víme, že oblékání je něco, co nemusí. A to fakt nemusí. Brečí, fňuká, teď už se vzteká. Nejvíc při čepici. Ale když se na sebe koukne v zrcadle, je zas dobře. Teď jsme jí koupili krásnou soupravu na dovolené, tak se těšíme, až ji vyparádíme, byť je to spíš pro nás.

Synovi byl rok. Poslední dobou se hodné zlepšilo jeho chováni při oblékání. Dřív to byl s nim pěkný boj. Před 14 dny se jakoby mávnutím kouzelného proutku změnil. Při oblékání je úplné klidný a Já ho múzu v klidu a v pohodě obleknout. Kdyby se tato jeho změna projevila i při krmeni byla bych velmi rada. Bohužel po každém krmeni musím prevlekat

Syn má 10 měsíců, takže oblékám já. Když má náladu, tak je to v pohodě, ale většinou je to boj. Když jdeme ven, musím mít všechno nachystané na jedné hromadě a být rychlá.. No, už se těším na léto

Dcerka má 2. roky a upřímně, byla bych ráda, kdyby se už uměla oblékat sama, ale bohužel zatím ji oblékám já. Jediné co si s jistotou obleče sama je čepice . Když potřebuje na nočník, tak si občas stáhne tepláky a kalhotky, ale při oblékání ji stále musím pomáhat já. Posledních pár dnů protestuje a nechce se oblékat, doslova přede mnou utíká...

Dcera má zatím 9měsíců takže sama se neobleče, oblékám jí já a je to úkol min. na půl hodiny co u toho dělá za scény. když je to teď horor tak to nechci vidět až se bude mít oblékat sama