Zuzka Čtvrtečková, 15. 5. 2016, 20.46
S prvním synem jsem měla krizi. Jedna babička se bála hlídat, druhá je přes 200 km daleko. U nás jesle nejsou a dát dítě do cizích rukou jsme se báli. K tomu přítel pracovně odjel na měsíc a pak na další tři týdny. Malý měl vztekací období a byl doslova na odstřel, přes den už nespal... Hodně jsem nad tím přemýšlela, ale nakonec jsem to období ustála. Dneska bych to udělala jinak, možná bych se domluvila s nějakou kamarádkou na vzájemném hlídání
Kdysi jsem hlídala v rodině,která si takovou hlídací babičku našla.Až jsem žasla,jak to funguje,malej k ní jezdil na víkendy,prázdniny,ale fungovalo to oboustraně,tím chci říct,že i maminka babičce kolikrát s něčím pomohla,přivezla jí na ochutnání např.pár kousků bábovky apod.Kdyby mi tenkrát neřekli,že to není jejich pravá babička,tak to ani nepoznám.A jezdili společně i na dovolenou.Babičku znám osobně a je to moc milá paní,pokud bych taky takovou skvělou babičku našla,nic bych proto tomu neměla
Katka, 15. 5. 2016, 18.09
Cizímu bych dítě rozhodně nesvěřila. Hlídání máme minimálně, ale tak pořídili jsme si děti, tak je máme a přizpůsobili jsme se. Budu doma ještě pár let a pak už hlídání ani potřeba nebude.
Katka, 15. 5. 2016, 18.20
Nemám potřebu cizí babičky, pochybuju, že by byla jiná než ty naše. Třeba by sice měla na hlídání čas, ale rozhodně by nechápala naše názory, stravování ani výchovu.
Katka, 15. 5. 2016, 19.42
Myslím, že nemůžou. Nikoho takového v okolí neznám. Bylo by to fajn, ale podle mě to není reálné. Žili v jiné době a už jsou moc staří na to se měnit.
Katka, 16. 5. 2016, 13.16
Duška mám ráda. Francovou neznám. No v mém okolí a rodině je to celkem beznadějné
Já právě trochu narážím na to, když někdo nemá možnost hlídání. Třeba já mám svoji maminku pracující a s tchýní máme dost rozlišné názory na výchovu, tudíž nechci, aby tam syn byl tak často. Znám rodiny, které "adoptovali" cizí babičku, která pak fungovala lépe než vlastní. Ta paní také neměla vnoučata třeba a nebyl pro ní problém respektovat pravidla v rodině. Takže to skvěle fungovalo. Tak mě právě zajímají zkušenosti. Jinak syna nikam takhle dávat nechci.
Pokud opravdu není možnost žádného hlídání tak bych raději svěřila chůvě ( adoptovala babičku, na označení nezáleží) než dávala do jeslí. Moje maminka je sice doma a bydlí kousek od nás, ale hlídat vnoučata moc nechce. Tchýně nerespektuje mé názory a rovněž nechci aby výrazně zasahovala do výchovy mých děti. Takže u nás to někdy funguje tak, že já příjdu z práce a manžel odchází do práce a přichází než ráno odcházím. Je to náročné, ale manžel naštěstí má 12 hod služby a já jen poloviční úvazek, takže občas je i pohoda a můžeme v týdnu vyrazit i na výlet. Dcera chodí do školky jen na dopoledne a syn je doma a do školky chodit nebude.