L
La - La - La ladička, lesklá malá věcička. Když nám píseň neladí - Ó La - La nevadí ! Pan Lavička foukne ,,A", přísně na nás koukne. A La - La - La máme zas Lahodný a libý hlas.L
La - La - La ladička, lesklá malá věcička. Když nám píseň neladí - Ó La - La nevadí ! Pan Lavička foukne ,,A", přísně na nás koukne. A La - La - La máme zas Lahodný a libý hlas.L
La - La - La ladička, lesklá malá věcička. Když nám píseň neladí - Ó La - La nevadí ! Pan Lavička foukne ,,A", přísně na nás koukne. A La - La - La máme zas Lahodný a libý hlas.L
Lavice zná papír, tužku, Madlenko. A schovává v každém růžku písmenko.La, la, la
La, la, la, la, la la, Lída Mílu volala.
Le, le, le, le, le, le, vítaly se vesele.
Li, li, li, li, li, li, kupovaly cibuli.
Lu, lu, lu, lu, lu, lu, píchlo je to u úlu.
Lo, lo, lo, lo, lo, lo, velmi ji to bolelo.
Lou, lou, lou, lou, lou, lou, utílkaly za mámou.
Labuť
,, Já si plavu podle splavu, dělám stojky pro zábavu.Až se večer zešeří, schován hlavu do peří.Labuť zpěvná
Zveme vodní ptačí říši, ať poslouchá, dobře slyší labutěnku Marii. Zpívá z listu árii.Labutě
Na jezeře v Náchodě,
jsou labutě na vodě,
labutě tam plavou,
pokyvují hlavou.
Labutě
Poletím s labutěmi na daleké cesty, poznám pár cizích zemí, když budu mít štěstí.Labutě a kohouti
U Matěje na pouti
labutě a kohouti.
V autě jedou děti
- a balónky letí.
Láďa
Láďovi náhle napadlo,
udělat malé letadlo.
Letadlo chvíli létalo,
ale potom mu padalo.
Láďa chvíli hlavu kloní,
měl tam chybu jako vloni.
Láďa huhle
Láďa huhle: "Hledej, pudle,
tam i tudle, najdi nudle."
Láďa jel na kole
Láďa jel na kole,
upadl do pole.
Kluka hlava bolí,
má na hlavě bouli.
Ladoňky
Ladoňky
Drobné modré kytičky,
pozvou na mls včeličky,
jarní dobu doladí
a trávníček zmodrají.
Ladoňky
Ladoňky
Drobné modré kytičky,
pozvou na mls včeličky,
jarní dobu doladí
a trávníček zmodrají.
Láďovi náhle napadlo
Láďovi náhle napadlo,
udělat malé letadlo.
Letadlo chvíli létalo,
ale potom mu padalo.
Láďa chvíli hlavu kloní,
měl tam chybu jako vloni.
Láhve
Láhve plavou dolů hlavou pod ledovou Vltavou.
Lakoma
Potkal pejsek kočičku, mlsala si na mlíčku. Copak to máš, kočičko? Dej mi taky maličko! Nedám, pejsku, nemáš hlad, ani nemáš mlíčko rád! Dej si třeba masa kus, nebo tvrdý chleba zkus. Nebuď, kočko, lakomá, rozdělit se každý má, když máš hodně, druhý málo, co by se tak asi stalo... Až to bude obráceně, budeš prosit malé štěně. To se s tebou rozdělí v sobotu i v pondělí.lakomá kočka
Potkal pejsek kočičku,
mlsala si na mlíčku.
Copak to máš, kočičko?
Dej mi taky maličko!
Nedám, pejsku, nemáš hlad,
ani nemáš mlíčko rád!
Dej si třeba masa kus,
nebo tvrdý chleba zkus.
Nebuď, kočko, lakomá,
rozdělit se každý má,
když máš hodně, druhý málo,
co by se tak asi stalo...
Až to bude obráceně,
budeš prosit malé štěně.
To se s tebou rozdělí
v sobotu i v pondělí.
Lakomý zajíc
Potkala jsem zajíce,
nesl si dva krajíce,
o jeden jsem poprosila,
se zlou jsem ale pochodila.
Byl to zajíc lakomec,
bránil si svůj žvanec,
nic jiného neviděl,
ani kámoše neměl.
Lali, lali, laluli
Lali, lali, laluli,
hledali bledou bleduli.
Bledule je bledá
i Lela ji hledá.
Lampion
Lampionku sviť,
už je na tě čas.
Hvězdy vyšly,
my jsme přišli,
večer bude náš !
Lampion
Lampionku sviť,
už je na tě čas.
Hvězdy vyšly,
my jsme přišli,
večer bude náš !
● Jedna, dva, tři, čtyři, pět,
cos to Janku, cos to sněd?
Brambory pečený byly málo maštěný.
● Spadla kapka na panenku,
umáčela jí sukénku :
Tralala tralala
panenka se schovala.
Proč kapičko na zem padáš?
Mé panence pokoj nedáš ?
Tralala tralala:
Pod deštník se schovala-
(nápěv jako Prší, prší
Lasička
Nikdo nemá vajíčka
raději než lasička.
Zeptejte se slepic,
ty o tom ví nejvíc.
Pro vajíčka do kurníku
vyšplhala po žebříku.
Sežrala i sádrová,
ta lasička hladová.
Láska
Láska tichošlápka kováříčka je mnohem vášnivější než láska rozeřvané cikády.
Leden
Leden, leden,
přikryl vodu ledem,
a kde včera byly louže,
tam to dneska pěkně klouže.
Leden
Jelen má v lednu hlad, po lese bloudí,
na malé laňce polévku loudí.
V poledne nahněvá pod ledem bělice
a potom nahlédne do lesní lednice
Leden
Leden mají sněhuláci nejraději v roce,
mrzne ráno, mrzne večer,
led je na potoce.
Leden
Leden bílý, pole sílí,
to říkali lidé milí,
co se dříve narodili,
rozuměli počasí,
když blýskalo na časy.
Leden
Leden, ten se pyšně tváří,
je vždy první v kalendáři.
Leden dělá vždycky skok -
ze starého v nový rok.
Leden
Leden mrazí, zebe moc, den je krátký, dlouhá noc. Zamkne řeku na ledový klíč, ať už je ten leden pryč.Leden
Je-li na Nový rok blátivo,
bude po celý rok nepohoda míti navrch.
Leden jasný
Leden jasný,
roček krásný.
Ledňáček
Botku rudě natřenou,
vestu hnědě červenou,
kam jdeš, ptáčku, v modrém fráčku
s čapkou bíle skropenou?
„Ve svátečním oděvu
konám rybkám návštěvu;
byla by jim dlouhá chvíle,
než dá jaro oblevu.“
Rybičky jsou v komoře
na ledové závoře;
na komůrku: ťuky, ťuky,
kdo to klepá nahoře?
„Ja to klepám na ledu,
hledám vaši besedu,
pěkné věci ku poslechu
vyprávěti dovedu.
Umím já vám pohádku,
proč rak chodí po zpátku,
a jak štika chytila se
rybářovi na drátku.
Vyjdi, rybko bělrouchá,
kde si vlnka zašplouchá,
na hladině při křovině
tam se nejlíp poslouchá.“
„„Vari, pane ledňáčku,
vychytralý panáčku,
lépe nám tu bez pohádky
nežli ve tvém zobáčku.““
Lední medvěd
Lední medvěd
Lední medvěd, krásně bílý,
mívá často dlouhou chvíli.
Chtěl by radši domů zpět,
kde je mráz a sníh a led.
Lední medvěd
Přišel medvěd za medvědem,
poručil si šťávu s ledem.
Že prý je to u něj všední,
on je totiž medvěd lední.
Lední medvěd
Lední medvěd, krásně bílý,
mívá často dlouhou chvíli.
Chtěl by radši domů zpět,
kde je mráz a sníh a led.
Lední medvěd
Lední medvěd pluje na kře. Vtom potká kru s medvědem. ,,Dobré ráno pane bratře. Snad tam brzo dojedem.Lední medvědi
Sluníčko pálí a pálí
a lední mědvědi neroztáli.
Že oni nakonec nejsou z ledu?
Jinak to vysvětlit nedovedu.
Lednička
V kuchyni je spousta věcí.
Třeba… tahle lednička!
Co v ní najdeš? Jídlo přeci!
sýr, párečky, vajíčka.
Rybu, co má ráda máma,
dětem jogurt s banány,
tatínkovi kousek masa,
také kompot s hruškami.
Ledová
To je škoda, to je škoda,
že v rybníku není voda!
Ty popleto Pepíku,
v zimě je led v rybníku!
Leje, fouká, vějě
Jeje, jeje,
venku leje,
fouká, vějě,
zle je, zle je.
Lék na dobrou náladu
Když máš špatnou náladu,
nezůstavej o hladu.
Dej si banán i kašičku,
rozveselíš svou dušičku.
Lékař
Od rána až do noci
lékař léčí nemoci.
Horečka či nemoc jiná -
na všechno je medicína.
Vyrážka či silný kašel?
Na to všechno by lék našel.
Lelek
Lelek se lekl lelka,
mléko přelila selka.
Lenka
Volá Lenka do okénka:
„Mami, půjč mi rtěnku!“
– Kdepak, Leni, ta přec není
pro tebe! Buď venku!“
Lenka a Lota
Máte tu Lenku?
Lenka je venku.
Máte tu Lotu?
Lota je u pilotů.
Lenoch
Naši už mlátili, já ještě ležel,; oni šli k snídani, já taky běžel. ,,Proč běžíš k snídani, vžyť si nemlátil?" Když už jsem na cestě, tak se nevrátím.Lenocha láká lavice
Lenocha láká lavice, u plné lahve, sklenice,
jelita, klobásy, koláče, talíře plné a pekáče.
Lenochod
Kdybych já byl lenochod, vydal bych se na pochod.
Opustil bych Evropu, zamířil bych do tropů.
Tam bych pěkně lenošil, bez kalhot a bez košil.
Lenochod
Lenochod má líné nožky,
rád si sedne do lenošky.
Co tam dělá? Lenoší!
Vrní přitom rozkoší.
Lenochod
Lenochod líně chodí.
Kdepak někam doběhnout!
Kdo je líný, ten si škodí.
Koukej sebou rychle hnout!
Lenochod
Lenochod má líné nožky -
rád si sedne do lenošky.
Co tam dělá?
Lenoší!
Vrní přitom rozkoší.
Lenochodi
Lenochodi
Pochodem v chod
lenochod co lenochod
jdou si v šiku,
v okamžiku
je tu celý rod.
Leona
O Leoně na balkoně
divná letí fáma,
že Leona chová slona,
že ho krmí sama!
Lépe
Kdo miluje,
lépe žije,
právě tak jako
ten lépe chodí,
kdo umí tančit.
Lepší
Lepší než jednou chybit
- dvakrát i třikrát se zeptat.
Les
Buky, smrky, buky, smrky,
kousek vedle čtyři jedle,
jeličí a spadlé šišky,
všude kolem žluté lišky,
břízy, lísky, černý bez,
dohromady hustý les.
Les
Když jím procházím,
tím lesem šumivým,
slyším datla do stromu ťukat,
srnku kopýtky dupat.
Les je velmi tichý,
v něm žije jelen plachý
a šum větru,
klidný hukot lesu.
Každým krokem
křupne větvička s listem
a čím hlouběji do lesa vcházím,
tím lépe kouzelný les slyším.
Veverka vylezla na strom,
náhle se ozval hrom,
ale i v bouřce magický je les,
však v dálce už vidím mez.
Blesky a hromy sílí,
slyším kouzelný hlásek vílí,
to kapky deště příjemně do stromů bijí,
jen liščino doupě míjí.
Ať bouřka, sníh nebo kroupy,
větřík se pohupuje houpy, houpy,
vždyť kdykoliv sem můžu jet,
protože tichý a šumivý les,
mně vždy ukáže cestu zpět.
Les
Sázím buky mezi jedle,
jeden sem a druhý vedle.
Sázel jsem už včera,
sázím také dnes.
Budu-li tak pilný zítra,
vysázím tu les!
Les je spousta různých stromů
Les je spousta různých stromů,
tráva, mech a keře k tomu.
Les má listí, jehličí,
do lesa moc nefičí.
Lesní počty
Hajný chodí sem a tam,
celý les má spočítán.
Srnec, srnka, jedle, smrk
a ven z lesa půjde vlk!
Lesní příběhy
Ve studánce u lesa koupají se nebesa,
až je voda modrá, chladivá a dobrá.
Sedli jsme si na pařez: Lese, co nám povíš dnes?
A les šumí, šumí, jak nejlépe umí.
Vítej u mne, človíčku! Z větví tu mám střechu
a z pařezu židličku a postýlku z mechu.
Děti, zvu vás na hody. Borůvky mám, jahody
a maliny na stráni. Přeji dobré chutnání.
Podívej se, mami, jak jsme bohatí!
Džbánek přejedl se malinami a jenom se břichatí.
Za smrkem se schoval smrk a pod smrkem hřib.
Vykukují na nás: Kuk! Schovejte se líp!
Na smrku se houpou šišky, vůbec nebojí se výšky.
Pořádají zábavu. Padají nám na hlavu.
Tiše, děti, ani muk, v mlází číhá vlk.
Hajný kolem obchází, kouká puškou do mlází.
Hajný chodí sem a tam, celý les má spočítán.
Srnec, srnka, jedle, smrk a ven z lesa půjde vlk!
Střetla se myš se strachem, strach ji žene z lesa ven,
běží za ní jako stín: Až tě chytnu, tak tě sním!
Brouček vlezl na pařez a uviděl les.
Jéjda to je velký svět! A hned lezl zpět.
Mravenec má v lese práci. Kácí, kácí, kácí…
Ach, to bude slávy, až pokácí stéblo trávy!
Troubí jelen: Vím to jistě, v zimě přijdou kruté mrazy.
Les bude stát na svém místě, nikdy nikam neodchází.
Dřímotěnka, dřímota lesem chodí houpy hou,
spánkem všechno omotá a přikryje tmou.
Let včely
Let včely
J. Remišová
Malá včelka loukou bzučí,
čmeláček ji létat učí.
Na podběl si sedají,
chutný med si sbírají.
Let včely
Malá včelka loukou bzučí,
čmeláček ji létat učí.
Na podběl si sedají,
chutný med si sbírají
Let včely
Malá včelka loukou bzučí,
čmeláček ji létat učí.
Na podběl si sedají,
chutný med si sbírají.
Léta letí
Léta letí a čas chvátá, za pár let je z kluka táta.
Léta letí kupředu, změní tátu na dědu.
Létací drak
Já jsem letec, a když mohu, vyletím si na oblohu, vysoko až do oblak. Hádej kdo jsem ? Přece
Letadlo
Milan lepil letadlo,
nejlépe mu dopadlo.
Letadlo teď letí, letí,
u Milana je houf dětí.
Letadlo
Milan lepil letadlo,
nejlépe mu dopadlo.
Letadlo teď letí, letí,
u Milana je houf dětí.
Letadlo
Letadlo
Vyletělo mezi mráčky, pozdravilo všechny ptáčky.
Obletělo celý svět, vrátilo se na zem zpět.
Letadlo
Letadlo
Vyletělo mezi mráčky, pozdravilo všechny ptáčky.
Obletělo celý svět, vrátilo se na zem zpět.
Letadlo
Letadlo
Nad vesnicí naší, letadlo se vznáší,
Jirka volá za plotem, budu taky pilotem.
Letadlo
Letí, letí letadlo, (ruce v upažení, znázorňují křidla letadla, chůze v rozptylu po třídě)
pozor, aby nespadlo.
Uděláme kontrolu, (ruce vzpažit a střídavě natahovat nahoru v rytmu slov)
ruce dáme nahoru.
Poletíme také tak (ruce v upažení křídla – běh)
je tu mráček Rumburak. (sed na bobeček)
Zamáváme pilotům (ruce nahoru,máváme všemi směry)
až poletí nad náš dům.
Už je zase krásný den (běh již bez křídel)
rychle děti, rychle ven. (běh na znamení, např. zvonečku stop – lehnout na zem, odpočinek)
Letadlo
Milan lepil letadlo,
nejlépe mu dopadlo.
Letadlo teď letí, letí,
u Milana je houf dětí.
letadlo
Letí, letí, letadlo, pozor aby nespadlo.
Letadlo
Letadlo
Letí, letí letadlo,
koho by to napadlo.
Vyletělo mezi mráčky,
pozdravilo všechny ptáčky.
Letadlo
Letí, letí letadlo,
pozor, aby nespadlo,
když vyletí mezi mráčky,
pozdraví tam všechny ptáčky,
až obletí celý svět,
tak se vrátí na zem zpět.
Letí, letí letadlo,
pozor, aby nespadlo.
Letadlo je ve vzduchu
s Toníčkem ve vzduchu.
letadlo
Letí, letí, letadlo,
koho by to napadlo.
Vyletělo mezi mráčky,
pozdravilo všechny ptáčky.
Letadlo
Letí, letí, letadlo,
koho by to napadlo.
Vyletělo mezi mráčky,
pozdravilo všechny ptáčky.
Letadlo
Letí, letí, letadlo, koho by to napadlo. Vyletělo mezi mráčky, pozdravilo všechny ptáčky.Letadlo
Láďa slepil letadlo,
v louži ale zapadlo.
Teď letadlo lehce klouže,
obetělo velké louže.
Letadlo
Milan lepil letadlo,
nejlépe mu dopadlo.
Letadlo teď letí, letí,
u Milana je houf dětí.
Letadlo
Letí, letí, letadlo,
pozor, aby nespadlo.
Letí, letí, jako drak,
je to čmelák – bombarďák.
Letadlo
Jukne z mraků náhodou jako racek nad vodou. Pak se vyhne obloučkem hoře, která nad ním mává sněhobílým kloboučkem. Zkus počítat do pěti, třeba zpátky přiletí!Letadýlko Lumpík
Kam dnes letíš letadýlko,ty letíš jak splašené
leknou se tě labutě i vrabci,tak to tedy né.
Letadýlko Lumpík si z toho nic nedělá a vrabce leká
a ani neví co ho na letišti večer čeká.
Letadlo Lumpíka do letecké školy poslali
a dobrého chování při létání učili.
Ty musíš létat jako lísteček,pomalu a zvolna,víš,
doufám letadýlko Lumpíku že se to brzy naučíš.
První lednovou neděli máš zkušební let
a lidi z naší ulice tě přijdou vyzkoušet.
Sláva.
Lumpík nastartoval a letí jako šipka
a potom přistává,pozor,tam je lipka,
Lumpík se ji vyhnul a přistál na dráze číslo jedna
a je to už jeho dráha až do konce ledna.
A co dál?
Lumpík se celý den jen pilota ptal,
pak vrtuli roztočil a letěl dál.
Nad lesem se zase splašil
teď i vrány strašil.
Lumpíku,ty letadlo
co tě to zase
napadlo?
Létala si vlaštověnka
Létala si vlaštověnka - písnička
Létala si vlaštověnka, létala,
až se ona nebe země týkala.
Přiletěl k ní krahulíček, malý pták,
budeš-li se vlaštověnko vydávat?
Já se budu krahulíčku vydávat,
až se bude suchý javor zelenat.
Letěl bílý motýlek kolem mlýnice
Letěl bílý motýlek kolem mlýnice,
viděla ho u mlýna bílá slepice.
Slepice se divila, že je také bílý,
hned se ptala motýla, kde ho nabílili.
Letěl motýlek
Letěl bílý motýlek kolem mlýnice,
viděla ho u mlýna bílá slepice.
Slepice se divila, že je také bílý,
hned se ptala motýla, kde ho nabílili.
Letěl motýlek
Letěl bílý motýlek kolem mlýnice,
viděla ho u mlýna bílá slepice.
Slepice se divila, že je také bílý,
hned se ptala motýla, kde ho nabílili.
Letěl motýlek
Letěl bílý motýlek kolem mlýnice,
viděla ho u mlýna bílá slepice.
Slepice se divila, že je také bílý,
hned se ptala motýla, kde ho nabílili.
Letěl motýlek
Letěl bílý motýlek kolem mlýnice,
viděla ho u mlýna bílá slepice.
Slepice se divila, že je také bílý,
hned se ptala motýla, kde ho nabílili.
Letěla husička
Letěla husička,
letěla z vysoka,
nemohla doletět,
spadla do potoka.
Letí
Letí holub, holoubek,
letí, letí, na doubek.
Letí letadlo
Letí, letí, letadlo,
do oblak si letí,
jen aby nám nespadlo,
neplašilo děti!
Letí vrabeček
Letí, letí vrabeček, v zobáčku má drobeček,
do hnízdečka sedne, svá křidélka zvedne.
Čimčarara, čim, čim, čim,
čím své děti nakrmím?
(Běh po prostoru, ruce mávají. D „zaletí na značku“, dřepne si, dlaně na ramena (jakoby složilo malá křidélka), poskakuje v podřepu a mává „křidélky“)
Letí, letí letadlo
Letí,letí letadlo,
pozor, aby nespadlo.
Vyletělo mezi mráčky,
pozdravilo všechny ptáčky.
Leti, leti letadlo
Letí, letí, letadlo, pozor, aby nespadlo. Letí, letí, jako drak, je to čmelák – bombarďák.Letí, letí letadlo
Letí, letí letadlo,
pozor, aby nespadlo,
když vyletí mezi mráčky,
pozdraví tam všechny ptáčky,
až obletí celý svět,
tak se vrátí na zem zpět.
Letí, letí letadlo,
pozor, aby nespadlo.
Letadlo je ve vzduchu
s Toníčkem ve vzduchu.
Letí, letí letadlo
Letí, letí letadlo,
koho by to napadlo.
Vyletělo mezi mráčky,
pozdravilo všechny ptáčky.
Letí,letí malý ptáček
Letí,letí malý ptáček,
vyletěl až nad obláček,
sluníčko se na něj smálo,
na cestu mu zamávalo.
Letní bouřka
Hřímej, hřímej, bouřko!
Přivřeme si ouško!
Letní koukání
Zajíc vlezl do jetele,
motýl kytkou houpe,
v potoce se voda mele,
ryba se tam koupe.
Šneci lezou po pěšině,
veverkám je hej -
máme to tu jako v kině,
jen se podívej.
Letní koukání
Zajíc vlezl do jetele,
motýl kytkou houpe,
v potoce se voda mele,
ryba se tam koupe.
Šneci lezou po pěšině,
veverkám je hej -
máme to tu jako v kině,
jen se podívej.
Letní koukání
Letní koukání
Zajíc vlezl do jetele,
motýl kytkou houpe,
v potoce se voda mele,
ryba se tam koupe.
Šneci lezou po pěšině,
veverkám je hej -
máme to tu jako v kině,
jen se podívej.
Letní kvítí
Lilie i kopretiny
léto kreslí na trávníčku,
posbírej je Leničko,
rychle pro matičku.
Letní louka
Letní louka ve své kráse, něžná prostým kvítím zdá se, sečná tráva létem voní, vůně pylu padá do ní. Kopretiny
Letní nebe
Letní větřík
Vane větřík hřejivý
od řeky aod jívy.
Větřík hřeje, trochu chaladí,
křepelku po křídlech hladí.
Léto
Nesem jahod plné hrnky,
vyplašili jsme dvě srnky
a jednoho jelena,
třásla se mu kolena.
Léto
Cupy - hupy,
pravda je to,
po jaru že máme léto.
Slunko hřeje, slunko pálí,
ani chvilku nezahálí,
všude smíchu je a ruchu
- léto příšlo!
Hejsa! Chuchu!
Léto
Sluníčko je pánem léta, všechno zraje, krásou vzkvétá, plné hvězd je nebe noční, období to krásné roční.
Léto
Léto, léto, přiletělo na zelenou louku,
lištička se zatočila v lese na palouku.
Léto
Léto
Cupy - hupy,
pravda je to,
po jaru že máme léto.
Slunko hřeje, slunko pálí,
ani chvilku nezahálí,
všude smíchu je a ruchu
- léto příšlo!
Hejsa! Chuchu!
Léto
Okolo tůně je velká tůně.
Voní tu lekníny a jiné květiny.
Léto
Až posečem bílé žito,
půjdeme žít pšenici.
Po pšenici ječmen, oves,
svážíme po silnici.
Léto
Od června až do září
léto tváře rozzáří.
Léto, to je doba v roce
pro koupání na potoce,
v koupališti nebo v řece.
Léto má rád každý přece!
Léto
Léto, léto, přiletělo,
na zelenou louku,
lištička se zatočila
v lese na palouku.
Letuška
Letadlem se dneska létá
třeba až na konec světa.
Letuška u dveří vítá,
zda jsme všichni, potom sčítá.
jak aeroplán ve vzduchu je,
jídlem, pitím obsluhuje.
Když bezpečně přistáváme,
s letuškou se dávno známe...
Lev
Řval jeden lev, řval,
že má sílu, barvu zlatou,
že má hřívu chocholatou,
že je zkrátka král.
Lev
Lev se obul do lyží,
po sněhu se rozhlíží.
Jejda, kvetou maliny,
musí počkat do zimy.
Lev
Lev
Řval jeden lev, řval,
že má sílu, barvu zlatou,
že má hřívu chocholatou,
že je zkrátka král.
Lev
Lev
Slyšíte ten smutný zpěv?
Pana Smůlu sežral lev.
Je to smůla a co více?
Manželku mu snědla lvice.
Lev
Řval jeden lev, řval,
že má sílu, barvu zlatou,
že má hřívu chocholatou,
že je zkrátka král.
Lev
Slyšíte ten smutný zpěv?
Pana Smůlu sežral lev.
Je to smůla a co více?
Manželku mu snědla lvice.
Lev
Jaký by to lev byl král
zubaře kdyby se bál?
Bez špičáků bez stoliček
byl by to jen směšný lvíček.
Lev
Král zvířat má kupodivu místo koruny jen hřívu. Čím byste byl, pane králi, kdyby vám ji ostříhali?Lev
Lev si zašel na trvalou,
poručil si:
- Honem, alou!
Stříhat, česat, a tak dál -
chci být fešák,
vždyť jsem král!
Lev
Řval jeden lev, řval,
že má sílu, barvu zlatou,
že má hřívu chocholatou,
že je zkrátka král.
Lev
Žezlo a korunu
nese si od trůnu.
Převznešeně kráčí král.
Kampak? Aby kraloval.
Lev a Nelev
V zemi, kde jsou kopce hlavou dolů,
houpy, hou,
obouvali v zimě nohy stolů,
houpy, hou.
Každé levé, dali botu pravou,
houpy hou,
potom nad tím moudře kývli hlavou,
houpy, hou.
V té zemi žil také lev a lvice,
houpy, hou,
denně jedli prázdné makovice,
houpy, hou.
Všechno se tam nějak divně mele,
houpy, hou,
lvu říkají Lev a lvici Nelev,
houpy, hou.
Lev má hřívu, Nelev ne, tak vida,
houpy, hou
pan profesor o tom knížku vydá,
houpy, hou.
Ještě že to takhle vykoumali,
houpy, hou,
jinak by je vůbec nepoznali,
houpy ,hou.
Lev si zašel na trvalou
Lev si zašel na trvalou,
poručil si, honem alou!
Stříhat, česat a tak dál,
chci být fešák, vždyť jsem král.
Levá a pravá
Levá a pravá a hop a hopla, jen aby noha nezakopla.
Ještě a ještě a hoplala, ona by pořád skákala.
Přes zlatou bránu, na zlatý most - tak už dost!
Levá ruka, pravá ruka
Levá ruka, pravá ruka,
do dlaně si prstík ťuká.
Pěsti, lokty, ramena,
hlava, břicho, kolena,
čelo, brada, nos,
Honza chodí bos.
Levá, pravá
Levá, pravá, levá, pravá,
tak se chodí do světa.
Kdo to splete, ty můj světe,
ten je velký popleta.
Levá, pravá
Levá, pravá
Levá, pravá, levá, pravá, tak se chodí do světa.
Kdo to splete, můj ty světe, to je velký popleta.
Levá, pravá, levá, pravá tak se chodí ze vrátek.
Kdo to splete, můj ty světe, ať se vrátí nazpátek.
Levá, pravá
Pravá, pravá, pravá,
tou se dobře mává,
drží tužku, drží lžíci,
podává se tetě, strýci.
Kde je pravá?
Tahle to je!
Taky se s ní salutuje.
Levá, levá, levá,
ta se na ni hněvá,
není tady pro zábavu,
podepírá těžkou hlavu,
rovná faldy na tričku,
u stolu má vidličku.
Kde je levá, dobře víme,
dokola s ní zakroužíme.
Levá, pravá, paci, paci,
Jsou tady na spolupráci.
Levá, pravá
Levá, pravá, levá pravá,
tak se chodí do světa,
kdo to splete můj ty světe,
to je velký popleta.
Levá, pravá, levá, pravá,
ze schodů i ze vrátek,
kdo to splete můj ty světe,
nevrátí se nazpátek.
Levá, pravá
Levá, pravá, levá pravá,
tak se chodí do světa,
kdo to splete můj ty světe,
to je velký popleta.
Levá, pravá, levá, pravá,
ze schodů i ze vrátek,
kdo to splete můj ty světe,
nevrátí se nazpátek.
Leva, prava
Levá, pravá, levá pravá, tak se chodí do světa, kdo to splete můj ty světe, to je velký popleta. Levá, pravá, levá, pravá, ze schodů i ze vrátek, kdo to splete můj ty světe, nevrátí se nazpátek.Levandule
Šel zahradník do zahrady
s motykou,
vykopal tam levanduli
velikou.
Levandule přerozkošně
voněla,
až se sama zahrádečka
divila.
Levhart sněžný
Ostré zuby, pohled něžný, svaly na nohou jen hrají. Proč jen všichni utíkají, když se blíží levhart sněžný?Leze bába po žebříku
Leze bába po žebříku,
natahuje elektriku,
nejde to, nejde to,
necháme to na léto.
Leze hlemýžď v poli
Leze hlemýžď v poli,
leze do údolí.
Leze leze do zelí,
doleze tam v pondělí.
LEZE JEŽEK
Leze ježek po trávníčku, leze ježek po lese,
(lezení ve vzporu dřepmo)
když se blíží nebezpečí, bodlinami brání se.
(sed na patách, "píchání" prsty do vzduchu)
Když si vůbec neví rady, do klubíčka schoulí se.
(ze sedu na patách leh - "klubíčko")
Leze ježek
Leze ježek, leze v lese, jablíčko si domů nese.
Děti v lese běhají, ježka všude hledají.
Ježek píchá do všech stran, já se chytit nenechám.
Děti v lese běhají, ježka všude hledají.
Do listí se zahrabal, stočil se a potom spal.
LEZE JEŽEK PODLE MEZE
Leze ježek podle meze, boje se ledu, kmotra liška povídala, „Já tě převedu.“ „Není třeba
voditi, však já umím choditi, však já přejedu“.
Leze ráček po potoce
Leze ráček po potoce,
leze ráček po řece,
leze zpátky,
nohy krátký,
a přece nám uteče.
Leze žába
Leze žába
Leze žába po žebříku, natahuje elektriku,
Nejde to, nejde to, necháme to na léto.
Leze žába
Leze žába
Leze žába po žebříku, natahuje elektriku,
Nejde to, nejde to, necháme to na léto.
LEZE ŽÁBA
LEZE ŽÁBA
Leze žába do bezu,
já tam za ní polezu.
Kudy ona, tudy já,
budeme tam oba dva.
Leze žába
Leze žába po žebříku, natahuje elektriku,
nejde to, nejde to, necháme to na léto.
Leze žába
Leze žába po žebříku, natahuje eletriku.
Nejde to, nejde to, necháme to na léto.
Leze žába do bezu
Leze žába do bezu, já tam za ní polezu.
Kudy žába, tudy já, budeme tam oba dva.
Leze žába do Bezu
já tam za ní polezu.
Kudy ona tudy já,
budeme tam oba dva.
Leze žába po žebříku
Leze žába po žebříku,
natahuje elektriku.
Nejde to, nejde to,
necháme to na léto.
LEZE ŽÁBA PO ŽEBŘÍKU
Leze žába po žebříku, natahuje eletriku. Nejde to , nejde to necháme to na léto.
Leze, leze
Leze, leze po železe,
Nedá pokoj, až tam vleze.
Leze, leze
Leze, leze brouček, leze na klobouček.
Pozdraví tě dobrý den a ty musíš z kola ven.
Leze, leze brouček
Leze, leze brouček,
leze na klobouček.
Pozdraví tě dobrý den
a ty musíš z kola ven.
Leze, leze brouk
Leze, leze brouk,
vítr do něj fouk.
Roztočil ho dokola,
zavoláme doktora.
Překulil se na záda
a zatřepal nohama.
Leze, leze brouk
Leze, leze brouk,
vítr do něj fouk,
převalil se na záda,
třepe, třepe nohama.
Leze, leze brouk
Leze, leze brouk
Leze, leze brouk,
vítr do něj fouk,
převalil se na záda,
třepe, třepe nohama
Leze, leze brouk
Leze leze brouk,
(Lezeme po kolenou)
vítr do něj fouk.
(foukneme)
Otáčí se dokola,
(otáčíme se na zadečku dokola)
zavolejte doktora,
převalil se brouk.
( potom se převalíme na záda a klepeme nohama a rukama)
Leze, leze brouk.
Leze, leze brouk,
vítr na něj fouk,
překulil ho na záda,
takhle kopal nohama.
Leze, leze mraveneček
Leze, leze mraveneček,
vylezl až na kopeček.
Z kopečku se zkutálel,
do domečku uháněl.
Lež
Se lží můžeš sedět u oběda, u večeře už ne.
Lhotská
Vyskoč děvče na lavici,
přišli na tě koledníci.
Jsou to kluci ze Lhoty,
co maj rádi dobroty.
Za vejce či oříšek,
vyprášej ti kožíšek.
Lída
Lída pletla dlouhý šál, oddychla si, pletla dál.Lidoop
Lidské tělo
Dobré ráno zas jsem tady,
mám tu dobré kamarády.
Budu si tu s nimi hrát,
ale také povídat.
Jak to vlastně vypadáme,
kdeže ruce, nohy máme,
nos a pusu, oči, uši,
a že úsměv všem nám sluší.
Liják
Slunce klimbá za mraky
přimhuřuje víčka.
Liják dělá zázraky –
kvetou paraplíčka.
Lili
Lili, nalili-li liliputáni liliím vodu?
Liliana
Jednou zrána Liliana
vytáhla ven sáně.
Jenže sáně Lilianě
frnk! – než sedla na ně!
Lilie a tulipán
Je tu pan tulipán
a je tu i lilie.
U tulipánu je Jan,
u lilie je Julie.
Lilo
Lilo, lilo, bylo bílo,
Mílu, Elu, to polilo.
Lilo, lilo, bláto bylo,
i to bláto je polilo.
Lín
Co nám nachytá
chlapec do síta!
Dnes byl u mlýna
v tůni pro lína.
Už je chycená
ryba zelená.
Líná žába
V rákosí na kraji rybníka, potkala žába vodníka. Hned si mu stěžuje a kuňká, že mělká zdá se býti tůňka.
Líná žába
V rákosí na kraji rybníka,
potkala žába vodníka.
Hned si mu stěžuje a kuňká,
že mělká zdá se býti tůňka.
Smutně na ni vodník kouká,
do klopy tiše si brouká.
Žába na mě zhurta kváká,
přitom ona vodu cáká!
Dámo,
tak se podívejte k řece,
tam je spousta vody přece.
Vezměte si kyblíček
a doplňte rybníček.
Žabku rozčílila rada.
Já že ohýbat mám záda?
Radši budu žít si líně,
zabydlím se na mělčině!
Líný Honza a bouřka
Honza žvýká za pecí
křehký řízek kuřecí,
venku prší, bouře hřímá,
Honza přesto v teple dřímá.
Pak se kroupy přiženou,
zboří střechu dřevěnou!
Honza koukne do své misky,
místo řízků v ní má třísky.
Listí
Padá listí zlaté, rudé,
je ho plná zahrada.
A co potom padat bude,
až to listí opadá?
Potom bude padat sníh,
co je všude na větvích.
LISTÍ
PADÁ LISTÍ ZLATÉ, RUDÉ,
JE HO PLNÁ ZAHRADA,
A CO POTOM PADAT BUDE
AŽ TO LISTÍ ODPADÁ.
POTOM BUDE PADAT SNÍH.
Listí v říjnu
Spadne-li v říjnu listí,
bude mokrá zima.
Listonoš v listopadu
Listonoš se v listopadu bojí vyjít na zahradu. Tolik listů vzduchem lítá, že je ani nespočítá! A nejvíc ho na tom děsí, že jsou všechny bez adresy.Listopad
Už se vrány slétají,
vítr běží po kraji.
Podzim střásá žluté listí,
kominíček komín čistí, brzy bude listopad.
Děti za sklem koukají,
jak se vrány slétají,
kterak padá žluté listí,
kterak stromy vítr čistí, aby země mohla spát.
Listopad
V listopadu listí padá
hlíně na prokřehlá záda.
Země má to listí ráda.
I ten potok má je rád.
Může přece si s tím listím
na lodičky hrát.
Listopad
Listopade, listopade,
už ti mlha světlo krade,
poslední list plachtí k zemi.
Mráz přijíždí se saněmi,
já však chodím raději
k škole vonnou alejí.
Kolikrát se vyspím ještě,
nežli slétnou teplé deště,
zabubnují pro potěchu
paličkami kapek v mechu,
nežli vzbudím fialku
na proutěnou píšťalku?
Listopad
Listopad je ospalý,
sbírá listí na peřinu,
květy, ježci, motýli
usínají v jeho klínu.
LISTOPAD
LISTOPAD, LISTOPAD,
LÍSTEČEK NÁM NA DLAŇ PAD,
ZLATÝ LÍSTEK Z JAVORA,
ZIMA UŽ JDE DO DVORA.
Listopad
Komíny si zapálili cigára, budou kouřit do jara. Zajíc nemá kamna v pelíšku, zahřeje se v novém kožíšku.Listopad
Vítr přišel ?
všechno listí padá
létá létá mezi stromy,
poletuje mezi domy.
Stromy spolu závodí,
kdo je nejdál odhodí.
Tenké, tlusté, kulaté.
Cesty jsou zaváté.
Listopad
Padá na zem suché listí,
stromy půjdou brzy spát.
Každý přece snadno zjistí,
že už nastal listopad.
Listopad
Listopad se mlhou šatí.
Nejdřív listy buků zlatí,
potom v celém okolí
všechny stromy oholí.
Listopad
Listopadová mlha zhasíná slunce.
Listopadové hřmění
Listopadové hřmění
pšenici ve zlato mění.
Listopadové počasí
Na zahrádce první vločka,
Martinovi se klíží očka.
Martine, vstaň, sedlej koně,
rozsypej sníh po záhoně,
taky na louky a na les,
potom ke kamnům si zalez.
Listopadové počasí není
pro nás žádné překvapení.
Rozfouká nám po polích
někde listí, někde sníh.
Liška
Sedí liška pod dubem, má píšťalku a buben.
Na píšťalku píská a na buben tříská.
Liška
Sedí liška pod dubem, má píšťalku a buben.
Na píšťalku píská a na buben tříská.
Liška
Liška z Liščí obory,
našla u své nory
zatoutlanou ponožku.
Jen co najde druhou,
obuje si je na nožku
okrášlí je hezkou stuhou
a poběží oborou s kunou.
Liška
Liška
Šla liška po ledu, nástroji hrajeme do rytmu nebo tleskáme
ztratila klíč od medu,
kdo ho má,ať ho dá,
ať ho liška nehledá.
Liška
Sedí liška pod dubem, má píšťalku a buben.
Na píšťalku píská a na buben tříská.
Liška
Za pařezem číhá liška. Pozoruje a dech tají. V tom se v trávě mihne myška. Šup! Jestlipak chytila jí?Liška
Sedí liška pod dubem,
má píšťalku a buben.
Na píšťalku píská,
a na buben tříská.
Více zde: http://mineko.webnode.cz/chytre-clanky-/pro-maminky/basnicky-a-rikadla/
Liška
Počítej do pěti -
a liška ryšavá,
co v lesích přespává,
vzbudí se v doupěti.
Počítej ještě dál -
a ona vystrčí
svou hlavu ze smrčí,
poběží podél skal.
Liška
Já mám zase sestřenici,
ta je celá huňatá.
Jenže krade ve vesnici
slepice a kuřata!
Liška lesem chodí
Liška lesem chodí,
jak se jí to hodí.
Protože jí kručí v břiše,
musí chodit hezky tiše.
Liška na ledu
Běžela liška po ledu,
ztratila klíče od medu,
kdo ho má, at' ho dá,
at' se liška nehněvá.
Liška šiška
Liška šiška pampeliška
zabloudila v lese myška
ten ten ten vyvede ji ven
LIŠKA, LIŠKA, PAMPELIŠKA
Liška, šiška, pampeliška, zabloudila v lese myška. Ten, ten, ten, vyvede ji ven.
Lišky
Obě mají jména stejná,
byt v lese u Karlštejna.
První – houba znamenitá,
druhá v trávě myši chytá.
Lízátko
Zvědavé koťátko lízalo lízátko,
kůzlátko Líza mu lízatko olízá.
"Nelízej, Lízo, mé lízátko!",
volá lakotné koťátko.
Líza lízala co mohla,
lízátko zlízat nemohla.
Ljuba
V dětském klubu znají Ljubu
jako dobrou hráčku.
Zpívá Ljuba úva – dúba,
chce být za zpěvačku.
loď
Michal v dílně piloval,
potom lodě maloval.
Namaloval loď jak dům,
loď popluje k tuleňům.
Loď
Nemáš loďku nebo loď?
Choď brodem a v něm se broď!
Když máš loď, tak sám teď řiď,
jeď a veď jak záď, tak příď!
Lodě
Po Lužnici plují lodě,
nenechají nic náhodě,
plují si tam po vodě,
dnem i nocí v pohodě.
Lodička
Na moři si stále pluje
jedna bílá lodička,
je však kvůli velkým vlnám
nakloněná celičká.
,,Kapitáne, honem chytni
to dřevěné kormidlo,
otáčej s ním jak je třeba,
narovnej své plavidlo."
,,Zkontroluj i velké plachty
nesmí býti děravé,
jestli do nich fouká vítr,
zda jsou klodi chycené."
,,Pak si vezmi dalekohled
do něj koukni očima,
podívej se jestli v dálce
není vidět pevnina."
Loďka
Ráz dva, ráz dva, rázuj vesly,
abychom se k cíli nesli.
Opři vesla o vodu v olympijském závodu.
Ráz dva, ráz dva, prožeň vodu,
poplujeme proti proudu,
ten kdo první přistane, věnec buřtů dostane.
Loďka
Po proudu do dáli,
loďky se vydaly.
Jenom ta nejmenší
na břehu otálí.
Bojí se parníků,
žraloků, vodníků...
Raději zůstane
na našem rybníku.
Loďka s vesly
Ráz dva, ráz dva, rázuj vesly,
abychom se k cíli nesli.
Opři vesla o vodu v olympijském závodu.
Ráz dva, ráz dva, prožeň vodu,
poplujeme proti proudu,
ten kdo první přistane, věnec buřtů dostane.
Lokomotýla
Za noci nad lesem letí a svítí,
modrý a bílý vlak z pavoučích nití.
Létá tu rychlostí babího léta
od léta do léta na konec světa.
Sedí v něm motýlí máma a táta
a s nimi kočka, pes a motýlata.
Pan motýl kouří, motýlka plete,
motýlci malují růže a jetel.
Co mají na cestu motýlí děti?
Vajíčka natvrdo a omelety.
A tak vlak letí až na konec světa.
Copak má křídla, že může létat?
Co ho tak unáší, jakápak síla?
Modrá a bílá lokomotýla!
Lola a Lela
La, la, la,
la, la, la,
Lelu Lola
volala.
Lomenice
Naše lomenice je mezi lomenicemi ta nejlomenicovatější lomenice.
Lomenice
Naše lomenice je mezi lomenicemi ta nejlomenicovatější lomenice.
Lomenice je mezi lomenicemi
Naše lomenice je mezi lomenicemi ta nejlomenicovatější lomenice.
Loptička
Guľatá som malička,
volajú má loptička.
Skáčem sem a skáčem tam,
malé deti zabávam.
Los
Podle nosa poznáš kosa, podle parohů zas losa. Tenhle obr chlupatý má na hlavě lopaty.Loučení
Loučení
Dobrý den, dobrý den,
to byl ale krásný den.
Dobrý den, dobrý den,
nashledanou za týden.
Loučení
Dobrý den, dobrý den, to byl ale krásný den.
Dobrý den, dobrý den, nashledanou za týden.
Louda
Láďa Klouda,
to je louda,
on se loudá u jídla.
Jako holky,
jí jen vdolky,
ochutnává povidla.
Loudálkův návrat
Pod vodou raci a nad vodou racci
volají, že se nám Loudálek vrací.
A želva jde slavnostně líně,
co noha nohu mine.
Pak řeční dvě copatá koťata.
I želva je celá dojatá.
Teď přijde ohňostroj. Křičíme sláva!
A Loudálek mává.
Veze si domů pampelišku
a ochočenou lišku,
pět švestek, rosničku, tři šídla
a duhovou bublinu z mýdla
a v kapse kůrku pro psa,
který jde po dvou a hopsá.
A teď bude princ doma? Ba ne,
ten tady dlouho nezůstane.
Než se setmí,
rozloučí se se dětmi,
osedlá želvu a pojede jinam.
Kam? Už si nevzpomínám.
Louka
Na louce to krásně voní, kytičky tam hlavy kloní.
Sluníčko je ohřálo, vodičku jim nedalo.
A tak prosí deštíček, dej nám trochu kapiček.
Louskáme
Louskáme vlašské oříšky,
co leží v misce na ovoce.
Pak schováme si skořápky,
budou z nich dobré kocábky na Vánoce.
To dáme do nich zapálené svíčky
a přivřenými víčky
budem přihlížet,
kdo první v moři umyvadla
obepluje svět.
Nechcete zpívat u stromečku pořád ty samé koledy? Připravili jsme pro vás několik říkanek, básniček a vánočních lidových koled, které se můžete naučit a překvapit tak Ježíška.
Louskáme
Louskáme
Louskáme vlašské oříšky,
co leží v misce na ovoce.
Pak schováme si skořápky,
budou z nich dobré kocábky na Vánoce.
To dáme do nich zapálené svíčky
a přivřenými víčky
budem přihlížet,
kdo první v moři umyvadla
obepluje svět.
Nechcete zpívat u stromečku pořád ty samé koledy? Připravili jsme pro vás několik říkanek, básniček a vánočních lidových koled, které se můžete naučit a překvapit tak Ježíška.
Louže
Je to jako z bláta do louže.
Lucka
Malá Lucka volá Lenku:
"Hledej v lese podkolenku!"
Malý Ládík popleta,
podkolenku nechal na palouku!
Luční kvítí
Luční kvítí
v louce svítí,
motýl letí,
kdo ho chytí?
Jedna, dva, tři, čtyři, pět,
motýla běž chytat hned!
Lumír
Ten náš Lumi toho umí!
Nad Lumíčka není!
Každá díra pro Lumíra
dobrá k prolezení.
Luňák
Luňák loví luny
a slupne i kuny.
Za svůj zrak se nestydí,
i když skoro nevidí.
Lví rodinka
V Africe kdesi na skalce,
(pro všechny znalce i neznalce)
na sluníčku vyhřívá se rodinka,
lev, lvíček a jeho pyšná maminka.
Táta otvírá hrdě tlamu,
lvíček ten škádlí svoji mámu,
ta se smíchem se ožene.
Štěstí z nich sálá, ne že ne.
Jak slunečnice za sluníčkem,
otáčí hlavu za svým lvíčkem
co zoubky má jak perličky.
„Buď opatrný maličký“
do ouška pošeptá mu tiše.
A pak… Jim začne kručet v břiše!
lvice
V těžké kleci ponejvíce, prochází se sem tam lvice.
Hned vyskočí, hned si lehne, se lvíčetem se proběhne.
Protože i máma je, se lvíčkem si pohraje.
Lvíče
Malé lvíče u Trebíče
našlo v trávě petrklíče,
čtyři míče, čtyři biče,
čtyři rýče, čtyři tyče.
Tři klíče a tři míče
hodilo do Botiče.
Lyžaři
Zalyžařivšísi lyžař potkal nezalyžařivšísi lyžařku.