Ž

Žvýkám, žvýkám, žvýkačku, žužlám, žužlám Žužu. Žvýkačka se nepolyká, Žužu spolknout můžu. Nejradši však žmoulám Želé, Želé umím spolknout celé.

Ž ž

Žabák si hrál na hasiče, žízeň vodou hasil v břiše.

Žáby, báby, žbluňky, kuňky, žabák vypil čtyři tůňky.

Žába

Žába leze po žebříku

natahuje elektriku

nejde to, nejde to

necháme to na léto.

Žába

Sedí žába v rákosí,

tahá myšku za vousy.

Myška píská,

žába výská.

Kuňky, kuňky, kuňk,

do vodičky žbluňk.

Žába

Žába skáče po blátě,
koupíme jí na gatě,
na jaký, na jaký,
na zelený strakatý.

Žába

Žába žábě ukáže,
že prý kuňkat dokáže.
žabák, který v louži ležel,
hned k těm žábám kuňkat běžel. 

Žába

Žába, kůže kožená,
kuňká, že je vážená.
Jenže žabák na ni kuňkne
a žába do louže žbluňkne.

Žába

Žába

Skáče žába po blátě,
Koupíme jí na gatě.
Na jaké, na jaké?
Na zelené strakaté.

 

Žába

Žába

Žába leze do kaluže,
na rybičku repetá.
Pojď rybičku na sluníčko,
podívej se do světa.
Já jsem rybka,
jako šipka,
nechci býti jako ty.
Je-li tobě kaluž milá,
já si hledím čistoty.

 

Žába

Žába skáče po blátě,

koupíme jí na gatě.

Na jaké, na jaké?

Na zelené, strakaté.

Žába


Žába žábě ukáže,
že prý kuňkat dokáže.
žabák, který v louži ležel,
hned k těm žábám kuňkat běžel. 

ŽÁBA

ŽÁBA SKÁČE PO BLÁTĚ,
KOUPÍME JÍ NA GATĚ,
NA JAKÉ, NA JAKÉ,
NA ZELENÉ STRAKATÉ.

žába

Leze žába do bezu, já tam za ní polezu, kudy ona tudy já budeme tam oba dva.

žába

Leze žába po žebříku, natahuje elektriku,nejde to, nejde to, necháme to na léto.

Žába

Skáče žába po blátě,
koupíme jí na gatě.
Na jaký, na jaký,
na zelený strakatý.

Žába

Žalně svou žalobu žaluje žába žabáku v kalužině.

žába

Žába leze po blátě,
koupíme jí na gatě.
Na jaký, na jaký?
Na zelený strakatý.
 

Žába

Skáče žába po blátě,
koupíme jí na gatě.
Na jaký, na jaký, 
na zelený strakatý.

Žába

Sedí žába na prameni, 
hledá něco ke krmení. 
Moucha ta jí postačí, 
z té se dobře nasvačí.

Žába

Ve vodě i na souši

bydlet se vždy pokouší.

A co umí? Pěkně skákat,

lovit mouchy, také kvákat.

Žába

Žába leze po blátě,
koupíme jí na gatě.
Na jaký, na jaký?
Na zelený strakatý.

žába

Skáče žába po blátě,
Koupíme jí na gatě.
Na jaké, na jaké?
Na zelené strakaté.
 

Žába

Žába leze do kaluže,
na rybičku repetá.
Pojď rybičku na sluníčko,
podívej se do světa.
Já jsem rybka,
jako šipka,
nechci býti jako ty.
Je-li tobě kaluž milá,
já si hledím čistoty.
 

Žába

Skáče žába po blátě,
koupíme jí na gatě.
Na jaký, na jaký, 
na zelený strakatý.

žába

žába leze po žebříku,natahuje elektriku..nejde to nejde to necháme to na léto

žába

Žába žení žabáka,
Žabák ani nekváká.
Žádnou ženu nechtěl mít,
Chtěl v kaluži klidně žít.

Žába

Skáče žába po blátě, koupíme jí na gatě. Na jaký, na jaký, na zelený strakatý.

Žába

Leze žába po žebříku,

natahuje elektriku.

Nejde to, nejde to,

necháme to na léto.

 

Žába

Žába žení žabáka, Žabák ani nekváká. Žádnou ženu nechtěl mít, Chtěl v kaluži klidně žít.

Žába

Sedí žába v rákosí, tahá myšku za vousy. Myška píská, žábá výská, kuňky, kuňky, kuňk, do vodičky žbluňk

Žába

Žába žábě žaluje, na žabáka hubuje,
že ji žene, jak jen může, že je pánem u kaluže.

Žába

Žába žábě ukáže,
že prý kuňkat dokáže.
žabák, který v louži ležel,
hned k těm žábám kuňkat běžel. 

Žába

Žába, kůže kožená,
kuňká, že je vážená.
Jenže žabák na ni kuňkne
a žába do louže žbluňkne.

Žába

Žába kváká: ,,kvaky kvak, Plavu prsa, Plavu znak- ale kdybych měla křídla, létala bych do oblak! "

Žába 2


Žába, kůže kožená,
kuňká, že je vážená.
Jenže žabák na ni kuňkne
a žába do louže žbluňkne.

Žába a čáp

 

Žába a čáp

Klapy klap, klapy klap,

k rybníku se blíží čáp.

Žába skáče do louže,

čáp je chytit nemůže.

Žába a myška

Sedí žába v rákosí,
tahá myšku za vousy.
Myška píská,
žába výská.
Kuňky, kuňky, kuňk,
do vodičky žbluňk.

Žába a myška

Žába a myška
Sedí žába v rákosí,
tahá myšku za vousy.
Myška píská,
žába výská.
Kuňky, kuňky, kuňk,
do vodičky žbluňk.

Žába a myška

Žába a myška

Sedí žába v rákosí,
tahá myšku za vousy.
Myška píská,
žába výská.
Kuňky, kuňky, kuňk,
do vodičky žbluňk.

 

Žába a myška

Sedí žába v rákosí,
tahá myšku za vousy.
Myška píská,
žába výská.
Kuňky, kuňky, kuňk,
do vodičky žbluňk.

Žába a myška

Sedí žába v rákosí,
tahá myšku za vousy.
Myška píská,
žába výská.
Kuňky, kuňky, kuňk,
do vodičky žbluňk.

Žába a myška

Sedí žába v rákosí, 
tahá myšku za vousy. 
Myška píská, 
žába výská. 
Kuňky, kuňky, kuňk, 
do vodičky žbluňk.

Žába a myška

Sedí žába v rákosí,
tahá myšku za vousy.
Myška píská,
žába výská.
Kuňky, kuňky, kuňk,
do vodičky žbluňk.

 

Žába a myška

Sedí žába v rákosí,
tahá myšku za vousy.
Myška píská,
žába výská.
Kuňky, kuňky, kuňk,
do vodičky žbluňk.

Žába a myška

Sedí žába v rákosí, tahá myšku za vousy. Myška píská, žába výská. Kuňky, kuňky, kuňk, do vodičky žbluňk.

Žába běží do Luže

Žába běží do Luže,
vyhlíží tam kaluže.
Žabák žábu dožene,
do kaluže vyžene.

Žába běží do Luže

Žába běží do Luže, vyhlíží tam kaluže.
Žabák žábu dožene, do kaluže vyžene.

Žába běží do Luže

Žába běží do Luže, Vyhlíží tam kaluže. Žabák žábu dožene, Od kaluží vyžene.

Žába kuňká

Voda žbluňká, žába kuňká.
Toto klouže, žluňk do louže.

Žába leze do bezu

Žába leze do bezu,
já tam za ní polezu.
Kudy ona, tudy já,
až ji chytím, bude má.

Žába leze do kaluže,
na rybičku repetá.
Pojď, rybičko, na sluníčko,
podívej se do světa.

Já jsem rybka jako šipka,
nechci býti jako ty,
je-li tobě kaluž milá,
já si hledím čistoty.

Sukýnku mám vybílenou,
blýská se mi jako sníh,
koupila ji má matička
za milión stříbrných.

Žába leze do bezu

Žába leze do bezu

Žába leze do bezu, já tam za ní polezu.

Kudy ona, tudy já, až jí chytím, bude má.

Žába leze do bezu

Žába leze do bezu,
já tam za ní polezu.
Kudy ona, tudy já,
až ji chytím, bude má.

Žába leze do kaluže,
na rybičku repetá.
Pojď, rybičko, na sluníčko,
podívej se do světa.

Já jsem rybka jako šipka,
nechci býti jako ty,
je-li tobě kaluž milá,
já si hledím čistoty.

Sukýnku mám vybílenou,
blýská se mi jako sníh,
koupila ji má matička
za milión stříbrných

Žába leze po blátě

Žába leze po blátě,
koupíme jí na gatě.
Na jaký, na jaký?
Na zelený strakatý.

ŽÁBA LEZE PO ŽEBŘÍKU

ŽÁBA LEZE PO ŽEBŘÍKU

 

Žába leze po žebříku

natahuje elektriku,

nejde to, nejde to,

necháme to na léto.

Žába leze po žebříku

Žába leze po žebříku (napodobujeme lezení nahoru) 
Natahuje elektriku (rozhazujeme ruce do stran) 
Nejde to, nejde to (kroutíme rukama) 
Necháme to na léto.(tleskání)

Žába leze po žebříku

Žába leze po žebříku, (napodobujeme lezení nahoru)
natahuje elektriku. (rozpažujeme)
Nejde to, nejde to, (kroutíme rukama)
necháme to na léto.(tleskání)


 

Žába leze po žebříku

ŽÁBA

Žába leze po žebříku,              (ruce před sebe a jako že lezeme po žebříku,

natahuje elektriku                    rukama jako lezeme po žebříku,

nejde to, nejde to,                    rukama NE NE NE,

necháme to na léto.              máchneme několikrát rukama před sebou)

 

Žába skáče po blátě

Žába skáče po blátě,
koupíme jí na gatě.
Na jaké, na jaké?
Na zelené strakaté.

Žába skáče k rybníčku,
koupíme jí sukničku.
Z rákosí, z rákosí,
až si gatě obnosí.

Žába skáče po blátě

Žába skáče po blátě, 

koupíme jí na gatě. 

Na jaké, na jaké? 

Na zelené, strakaté! 

 

Žába skáče po blátě

Žába skáče po blátě,
koupíme jí na gatě.
Na jaký? Na jaký?
Na zelený, strakatý.

Žába skáče po blátě

Žába skáče po blátě

 

Žába skáče po blátě,

koupíme jí na gatě.

Na jaký, na jaký?

Na zelený strakatý.

Žába skáče k rybníčku,

koupíme jí sukničku.

Z rákosí, z rákosí,

až si gatě obnosí.

Žába skáče po blátě

Žába skáče po blátě, 
koupíme jí na gatě. 
Na jaký, na jaký? 
Na zelený strakatý. 
Žába skáče k rybníčku, 
koupíme jí sukničku. 
Z rákosí, z rákosí, 
až si gatě obnosí.

Žába skáče po blátě

Žába skáče po blátě,             (děti skáčou na čemkoliv)

koupíme jí na gatě.

Na jaký, na jaký,

Na zelený strakatý.

 

Žába skáče k rybníčku,

koupíme jí sukničku.

Z rákosí, z rákosí,

Až si gatě obnosí.

Žába skřehoce

Žába skřehoce v černém potoce, 
syn se jí žení v turecké zemi, 
bere si Hanku z černého zámku, 
Hanka střapatá, košilka zlatá. 
A ty malé rybičky, to jsou její družičky, 
a ten velký kapr, to je její bratr, 
kráva bez chvosta, to je starosta, 
kůň bez jazyka, to je muzika.

Žába u rybníka

Žába u rybníka

Žába sedí u rybníka,

nohy cvičí, voda stříká.

Kvaky, kvaky, kvaky, kvak,

je to, žabky, je to tak.

Žába v bezu

Leze žába do bezu, já tam za ní polezu, 
kudy ona, tudy já, budeme tam oba dva, 
až jí chytím bude má, na pekáči smažená.

Žába v louži

Žába v louži u rybníka učí plavat botu, 
kapelník jim k tomu břinká na prkýnka z plotu. 
Brekeké, brekeké, bota všechno poplete, 
nežli tempa pochopí, tak se v louži utopí.

Žába v louži u rybníka

Žába v louži u rybníka učí plavat botu,
kapelník jim k tomu břinká na prkýnka z plotu.
Brekeké, brekeké, bota všechno poplete,
nežli tempa pochopí, tak se v louži utopí.

Žába velmi strádá

Žába velmi strádá,
když má suchá záda.
Žába žije v mokřinách,
žere mouchy, žádný strach.

Žába žení žabáka

Žába žení žabáka,
žabák ani nekváká.
Žádnou ženu nechtěl mít,
chtěl v kaluži klidně žít.

Žába žení žabáka

Žába žení žabáka, žabák ani nekváká.
Žádnou ženu nechtěl mít, chtěl v kaluži klidně žít.

Žabák

Houpy, houpy, houpy, co si žabák koupí,
koupí on si za kačku, velikánskou klouzačku.
Po klouzačce do rybníčka,
veze klobouk pro vodníčka.

 

 

 

Žabák

Žabák s žábou v rákosí

o všem možném klábosí.

Pak si dají závody

ve skákání do vody.

 

Žabák loupežník

Žába leží v kaluži, má veliký žal,

měla velkou žížalu, tu ji žabák vzal.

Žába leží v kaluži, pláče ze žalu,

že má žabák v žaludku její žížalu.

Žabák loupežník


Žába leží v kaluži, má veliký žal,
měla velkou žížalu, tu ji žabák vzal.
Žába leží v kaluži, pláče ze žalu,
že má žabák v žaludku její žížalu.

Žabák loupežník

Žába leží v kaluži, má veliký žal,
měla velkou žížalu, tu ji žabák vzal.
Žába leží v kaluži, pláče ze žalu,
že má žabák v žaludku její žížalu.

ŽABÍ BESEDA

Kmotra? – Copak? Pojďme! – Kampak?

Vařit. – Copak? Ryby, raky. Ryby, raky, ryby,

raky. Dáš nám? – Taky. Taky, taky, taky, taky.

(Na střídačku – skupiny -Skáčeme jako žába.)

Žabí koncert

Žabí koncert

Kuňky, kuňky, kuňky, kuňky,

voda žbluňká žbluňky, žbluňky.

Na zem deštík dopadá,

je to zkrátka paráda.

Žabí koncert

Za šera a za rosy hrají žáby v rákosí, jedná hraje, druhá zpívá, po notě jim třetí kývá: ,,Žáby, žabky žábaté, ať se nikdo nezmate ! Na blankytě ve výši měsíček nás uslyší; na ty naše zlaté strunky dá si hrát za korunky, jářku, žabky žábaté, ať mu pěkně zahráte !" Vyšel měsíc nad lesy, posvítil jim v partesy; hvězdy malé i ty větší, poslouchaly zpovzdálečí žabí zpěv i muziku na pokraji rybníku. Zvoní půlnoc do ticha, měsíc k horám pospíchá, muzikantům na rybníce schovává se víc a více, ale žáby z rokytí : ,,Pantatíčku, platiti !" Pantatíček kulatý neměl s sebou dukáty. Nedal za hru ani babky, ale těšil milé žabky: ,,zítra až se navrátím, dvakrát tolik zaplatím."

Žabí škola

Každá žába zatouží umět skákat do louží.

Žabák žabám ukáže, že to dávno dokáže.

Žabák žáby naučí skákat do všech kaluží.

Žabí veselka

Mnoho let u potoka, žila žába ropucha, je to velmi stará žába, všech žabiček je to bába. Sídlí přímo u pramene, spává dole pod kamenem, vytřeštěné má své oči, sleduje, jak svět se točí.



 

Žabí veselka

Mnoho let u potoka,
žila žába ropucha,
je to velmi stará žába,
všech žabiček je to bába.

Sídlí přímo u pramene,
spává dole pod kamenem,
vytřeštěné má své oči,
sleduje, jak svět se točí.

Ráda dýchá čerstvý vzduch,
stářím přišla o svůj sluch,
už neslyší její uši,
co se děje, sotva tuší.

Tuze se tím soužila,
všechno slyšet toužila,
nechápala, co se děje,
šla vyhledat čaroděje.

Dlouhou cestou žába skáče,
nešťastná je, tuze pláče,
čaroděje všude hledá,
hluchota jí prý spát nedá.

A když čaroděje našla,
pro radu si k němu zašla,
řekla mu o tom svém sluchu,
vše o neslyšícím uchu.

Žába prosí: „Čaroději,
vím, že kouzla se tu dějí,
vyčaruj mi velká ouška,
vždyť to pro tebe je muška!“

Čaroděj však sotva tuší,
jaké k žábě patří uši,
tak čaruje, různě kouzlí,
vtom má žába uši oslí!

Po skončení jeho kouzla,
má co chtěla, uši osla!
To však ještě netuší,
že ty k ní moc nesluší.

„Já zas slyším! To jsem ráda!“
raduje se šťastně žába.
„Děkuji ti za tvou službu,
dobře splnil jsi mi tužbu!“

Vrací se zas k potoku,
posadí se u toku
a když ve vodě se vidí,
za své uši moc se stydí!

Lítost k žábě hnedka vstoupí.
„Vypadám, jak osel hloupý!
To snad nejsem, ani já!
Co si nyní počít mám?“

Vyčítá si žába sobě,
uši prohlíží si obě,
šklebí se jí všechny žabky,
legrácky si tropí z babky.

Smutek žábu plakat láká,
s lítostí zklamaně kváká,
i když opět všechno slyší,
přesto od všech žab se liší.

Brzy jí však vytře zrak
žabák, jménem Žabokvak,
v oslích uších se mu líbí,
žábu v mrku si oblíbí.

Hned se jí tam začne dvořit,
přátelství se začne tvořit,
stará ropucha je ráda,
že si našla kamaráda.

Jejich láska stojí za to,
veselka je krátce nato,
nakonec ta stará žába,
přece jen se šťastně vdává!

Ba jo, děti, je to tak,
vzal si žábu Žabokvak,
je z nich šťastný žabí pár,
už jsou spolu roků pár!

Žabí závody

Za kamenem u rybníčku,
čeká žabák na žabičku.
Skočí spolu do vody,
mají žabí závody.

Nožičkama kopají,
odpočinek neznají.
Ručičkama kmitají,
polohy si střídají.

Žabka plave popředu,
to já také dovedu.
Žabák plave pozadu,
to já ještě nesvedu.

Plavou tam a zase zpět,
u břehu jsou vždycky hned.
Vylezou a skočí šipku,
předběhnou i hbitou rybku.

Žabička

Žabička zelená zjara celá blažená

Na travičce poskakuje, nožičky si protahuje.

Kvaky kvaky, kvaky kvak

je to žabka, je to tak.

Žabička

Leze leze žabička,
zelená jak travička,
za ní leze druhá,
barevná jak duha.
Nakonec k nim přijde skokan
a ten skáče jako klokan.

Žabička

Skáče, skáče žabička,

okolo malého rybníčka.

Rozhlíží se kolem sebe,

kde je asi modré z nebe?

Nebe není pro žabičky,

ty radši skočí do vodičky.

Žabička

Jedna kapka, druhá kapka, žabička se nebála,
krém si vzala do batůžku, na cestu se vydala.

Žabička

Žabička zelená z jara celá blažená, vypere si košiličku, usuší ji na sluníčku.

Kvaky, kvak, kvaky, kvak, je to žabka, je to tak!



Více zde: http://kalamajka.webnode.cz/basnicky-na-rozcviceni/

Žabička maličká

Žabička maličká, 
vypere si košiličku, 
usuší ji na sluníčku, 
kvaky kvak kvaky kvak, 
dělejte to taky tak .

Žabka

Skáče žabka do oblak,
umíš skočit také tak?
Usmívá se zlehýnka,
má zelená stehýnka.

žabka

Skáče žabka po předu a chviličku po zadu, vyskočí si nahoru a sková se pod vodu.

ŽABKA

ŽABKA 

 

Vařila žabka kaši,

volala: Pojďte braši,

pěkně mi tu pomáhejte,

na kaši si pochutnejte.

Tomu dala do hrníčku,

tomu dala na mističku,

tomu dala plnou lžičku,

tomu dala jen kapičku,

snědli kaši za chviličku.

Maličkému nic nedala,

jenom na něj zavolala:

Ty jdi spát, ty jdi spát,

když si nechtěl pracovat.

Žabka

Skáče žabka do oblak, 
umíš skočit také tak? 
Usmívá se zlehýnka, 
má zelená stehýnka.

Žabka

Skáče, skáče žabička, okolo malého rybníčka(skáčeme jako žabičky okolo kolečka, které můžeme vytvořit pomocí lana, obruče - rybník)
rozhlíží se kolem sebe, kde je asi modré nebe? (koukáme se kolem sebe a pak ukážeme vzhůru k nebi)
Nebe není pro žabičky, ty radši skočí do vodičky! (a skočíme všichni do vodičky - rybníka).

Žabka

U našeho rybníčku,

uviděl jsem žabičku.

Mšla fráček zelený,

skákala přes kameny.

Žabka a kaše

Vařila žabka kaši, 
volala: Pojďte braši, 
pěkně mi tu pomáhejte, 
na kaši si pochutnejte. 
Tomu dala do hrníčku, 
tomu dala na mističku, 
tomu dala plnou lžičku, 
tomu dala jen kapičku, 
snědli kaši za chviličku. 
Maličkému nic nedala, 
jenom na něj zavolala: 
Ty jdi spát, ty jdi spát, 
když si nechtěl pracovat.

žabka ukazuje

Každá žabka ukazuje, jak se po vodičce pluje. Kope pěkně nožkama , kulí při tom očkama.

Žabky

Kdo mě budí ze spánku? Slyším zpívat studánku.

Celý den nám pěkně zpívá, že by byla voda živá?                                                    

Ano, ano, je to tak- živá voda, kvaky, kvak!                                                    

Cožpak mají vodní kapky stejný hlásek jako žabky?

Žádné kvaky,kvaky,kvak!

Studánka je plná žab!



 

Žabky

Žabky

Kdo mě budí ze spánku? Slyším zpívat studánku.

Celý den nám pěkně zpívá, že by byla voda živá?                                                    

Ano, ano, je to tak- živá voda, kvaky, kvak!                                                    

Cožpak mají vodní kapky stejný hlásek jako žabky?

Žádné kvaky,kvaky,kvak!

Studánka je plná žab!

 

ŽABKY

ŽABKY 
                        Kmotra  - copak?
                        Půjdem - kampak?
                        Vařit - copak?
                        Ryby, raky, ryby, raky - dáš nám taky, dáš nám taky?


 

Žabky

Kdo mě budí ze spánku? Slyším zpívat studánku.

Celý den nám pěkně zpívá, že by byla voda živá?                                                    

Ano, ano, je to tak- živá voda, kvaky, kvak!                                                    

Cožpak mají vodní kapky stejný hlásek jako žabky?

Žádné kvaky,kvaky,kvak!

Studánka je plná žab!



 

Žabky

Jedna žabka, dvě žabky,

pozorují své babky,

jak sedí na sluníčku,

hřejou se na teplíčku.

 

ŽABKY

Pode vsí se rybník svítí,

je v něm plno žab,

kmotr čáp tam chodívává,

na žabičku šláp.

Žabky na procházce

U rybníka po kraji
žábě nožky klouzají,
ale potom hop a hop
přes trávu a přes příkop.
Ale běda dál se nedá –
je tu čáp, už zobák zvedá!
Skákej žábo, co máš sil,
aby tě čáp nechytil!
Ještě skok – ten největší –
ve vodě jsi v bezpečí.

žabky ťapky

Co dělají žabky, když padají kapky? Co dělají? To dělají: v blátě ťapky, capky!

Žabky v dešti

Co dělají žabky,
když padají kapky?
Co dělají? To dělají:
v blátě ťapky, capky!

Žabky v dešti

Žabky v dešti

Co dělají žabky,
když padají kapky?
Co dělají? To dělají:
v blátě ťapky, capky!

Žabky v dešti

Co dělají žabky, 
když padají kapky? 
Co dělají? To dělají: 
v blátě ťapky, capky!

Žabky v dešti

Co dělají žabky,
když padají kapky?
Co dělají? To dělají:
v blátě ťapky, capky!

 

Žáby

Žáby skáčou do vzduchu,
líbí se jim na suchu.
Žáby skáčou do rybníka,
líbí se jim, jak to stříká.

Žáby

Žáby

Skáčou žáby do vzduchu,
líbí se jim na suchu.
Skáčou žáby do rybníka,
líbí se jim, jak to stříká.

 

Žáby

Žáby skáčou do vzduchu,
líbí se jim na suchu.
Žáby skáčou do rybníka,
líbí se jim, jak to stříká.

žáby

Skáčou žáby do vzduchu, líbí se jim na suchu, skáčou žáby do rybníka, líbí se jim, jak to stříká.

žáby

Skáčou žáby po blátě, koupíme jim na gatě, na jaké, na jaké, na zelené strakaté.

Žáby

Žáby skáčou do vzduchu, 
líbí se jim na suchu. 
Žáby skáčou do rybníka, 
líbí se jim, jak to stříká. 

Žáby

Žáby skáčou do vzduchu, 
líbí se jim na suchu. 
Žáby skáčou do rybníka, 
líbí se jim, jak to stříká. 

Žáby

Žáby skáčou do vzduchu, líbí se jim na suchu. Žáby skáčou do rybníka, líbí se jim, jak to stříká.

Žáby

Skokani, rosničky, kuňky   

do tůně dělají žbluňky!   

Žbluňk! do tůně, voda cáká   

na žábu i na žabáka.

Koupili si nové plavky.

Na skákání? Chyba lávky!                    

 Že prý se v těch kalhotkách    

dají zvěčnit na fotkách..  

Pulci, s palečkama v puse,

fandí žábám v jednom kuse.

A babičky ropuchy

zašívají punčochy.  

Žáby skáčou do vzduchu

Žáby skáčou do vzduchu, 
líbí se jim na suchu. 
Žáby skáčou do rybníka, 
líbí se jim jak to stříká.

Žáby skokanky

Žáby skokanky

Žáby skáčou do vzduchu,
líbí se jim na suchu.
Žáby skáčou do rybníka,
líbí se jim, jak to stříká.

Žáby skokanky

Žáby skokanky

Kdo umí skákat?

No přece žáby.

Do vody skáčou,

velice rády.

Žáby v rákosí

Za šera a za rosy, 
sedí žáby v rákosí. 
Jedna hraje, druhá zpívá, 
do noty jim třetí kývá.

Žáček

Draku, ty jsi vážně drak?

Hudry, hudry, je to tak.

A máš zuby dračí?

Mám dva a to mi stačí.

A co s těmi zuby jíš?

Princezen mám plnou spíž.

I ty lháři – každý to ví, že jsi jenom papírový!

Žáček, žačka

Kdo si myslí, že učení

vlastně žádná práce není,

snad nechodil do školy!

Je to také zaměstnání -

prvouka, počty, psaní

i domácí úkoly.

Třeba může tahle knížka,

k svátku nebo od Ježíška,

s abecedou pomáhat.

Nebo příští povolání

mohou slečny, mladí páni

podle ní si zatím přát...

Žáčkové

Žáčkové jdou do školičky,

dají knížky do mošničky.

Čuš, čuš, čuš,

čtou a píší už!

Žák 1.A

Žák 1.A

 

Až půjdu do školy,

Tam do té velké,

Budu mít aktovku,

Do ní se vejde:

Penál a sešity,

Knihy a barvičky,

V ruce si ponesu

Pytlíček na cvičky.


Ve třídě každý již

Své místo má,

Těším se, až budu žák 1.A


 

Žaloba

Žalně svou žalobu žaluje žába žabáku v kalužině.

Žalobníček

Žalovala bobřička na bobřího bratříčka.
Vem si mami na něj pásek,
nastříkal mi na ocásek !
Máma řekla : "Fuj, fuj, fuj,
Ty mi tady nežaluj !
Co bys byla za bobříka,
když Ti vadí, že to stříká ?
Třesky, plesky, huš huš huš,
když jsi mokrá, tak se suš !

Žalovala žába

Žalovala žába žábě, Že má život těžký, Že jí bolí obě nohy, Že nemůže pěšky.

Žalovala žába žábě

Žalovala žába žábě, že má život těžký,
že ji bolí obě nohy, že nemůže pěšky.

Žaludy a bukvice v říjnu

V říjnu hodně

žaludů a bukvic

oznamuje zimy víc.

Žaluji užovku

Žaluji užovku,
že líže žemlovku.
Žaluji žížalu,
že žloutne od žalu.

Žblunk!

Voda, voda, vodička,

koupe se v ní holčička,

ryba, rybka, rybička,

plave tam i kachnička, 

malá žabka, žabička,

udělala žblunky žblunk!

Železniční

Š Š nebo Nejdřív rukou do rukávu
vjedu jako mašinka,
ještě semhle strčím hlavu,
kuk a je tu maminka.
 

Š Š nebo Teďka vsunu svoje nožky
do tunelů nohavic,
pak je schovám do ponožky,
ještě, že jich nemám víc.

Někomu víc vyhovuje š-šat, někdo radši normální slova - proto ta variace :-)

Železniční přejezd bez závor

Máme doma chytré štěně.
Nepobíhá potřeštěně,
kde trať cestu překříží,
po značce se rozhlíží.

„Pozor, pejsku“, říká značka,
„tady chodit není hračka!
Vláček do hor, vláček z hor,
JEZDÍ TUDY BEZ ZÁVOR.“

Železniční přejezd se závorami

Neboj, Vrko, jen pojď blíž!
Snad se vláčku nebojíš?
Tady vláček ani vlak
nesmí jezdit jenom tak!

Cesta je tu hlídaná
od rána až do rána –
ještě je vlak za horou,
UŽ JI ZAVŘOU ZÁVOROU!

Želva

K čaroději přišla želva

že chce začarovat ve lva

aby mohla běhat tryskem

hustou trávou, horkým pískem.

Zapomněla ale, že lvi

žijí jinak nežli želvy

lev je zkrátka divné zvíře

běhá světem bez krunýře

nejí listí, nejí trávu

nemá, kam by schoval hlavu.

Kdy to kouzlo ztratí moc?

Nejpozději do Vánoc.

Želva


Že tu želvu nedoženu? Že tu želvu doženu!
Že tu želvu želvovatou, že ji odtud vyženu!

Želva

Že tu želvu nedoženu? Že tu želvu doženu!
Že tu želvu želvovatou, že ji odtud vyženu!

Želva

Znám já želvu Ivetu,
chystá se do Tibetu.
Po horách se jí moc stýská,
je to velká alpinistka.

Jen uvidí kopeček,
už se na něj šplhá.
Nevadí jí sníh a mráz,
nevadí jí mlha.

Želva

Nech tu želvu, Žeryku!

Želva není žádná žoužel.

Želva je živočich, že ano, Žaneto?

Když je žár, želva leží na pobřeží,

užívá si života.

Že má úžeh? Želva stěží.

Cože, Žaneto?

Ženich želvy je želvoun?

Želvoun, želvák, nebo želv?

Dej želvě žemli, ať žvýká.

Ať žijí želvy, ať žije život!

želva

Žirafák žaluje na malou opici
že hází žaludy na žirafici,
i želva se rozzlobí,to se nedělá
žirafák na ni dlouhý nos udělá.
Želva se posadí pod lavičku
pohrozí ty,ty,ty,žalobníčku,
můj želvák by nikdy nežaloval
on by tu opici pěkně prohnal.
Žirafák povídá,to bych rád viděl
jak běží želvák,já bych se styděl,
želvu to naštvalo,tak volá opici
ať shodí kokosák na žirafici.
Žirafa za chvíli byla by praštěná
a to tak žádný žirafák nenechá,
tak želvu i želváka na záda otočí
na to i opice vykulila oči.

Vy jste se asi všichni trochu ťukli
kokosy spadly z palmy a hned pukly,
žirafák otáčí želvy zas na bříško
na nebi usměje se sluníčko.

Želva

Želva

Želva je na zeleninu,

má ji ráda tuze,

na písku i v lesním stínu,

nelituje chůze.

Želva

Želva ve svém krunýři

pomalu si zamíří,

kam chce právě dneska jít.

Krunýř, ten má jako byt.

Venku prší? Tak se schová,

pak vystrčí hlavu znova.

Želva

Že tu želvu nedoženu? Že tu želvu doženu!
Že tu želvu želvovatou, že ji odtud vyženu!

Želva

Želví pra pra prababička motá přízi do klubíčka, že pro pra pra pravnoučky uštrikuje kloboučky.

Želva a ježek

Stala se tu příhoda,

želva ježka pomlouvá.

Říká želva, že ježek kouše,

od rána si prý zuby brouše.

"Nelži, želvo, že ježek kouše,

vždyť neublíží ani mouše."

Žena maže muži lyže

Žena maže muži lyže.
Lyžovat nemůže a tak mu pomůže.

Žežulička

Žežuličko, kde jsi byla,
žes tak dlouho nekukala?
Seděla jsem na buku,
volala jsem kukuku!

Žežuličko

Žežuličko, kde jsi byla? Žes tak dlouho nekukala.. kuku, kuku..,
Seděla jsem na větvičce, volala jsem na myslivce… kluku, kuku, kluku, kuku,kuku.

Žil vrabčáček

 žil vrabčáček (mávání křídly - ruce na ramena),

..baráček (střecha nad hlavou), ...

pršelo (prsty znázorňujem kapky deště), ...

ty vrabčáčku... (tytyty),

střecha na baráčku - (střecha nad hlavou), ...

se chce radovat  (ruce v bok a vytáčení), ...

pracovat  (tleskáme)

Žirafa

V Africe je rozhledna
stojí tam už od ledna.
Rozhlíží se po kraji,
žirafa jí říkají.

Žirafa

Žirafa
V Africe je rozhledna
stojí tam už od ledna.
Rozhlíží se po kraji,
žirafa jí říkají.

Žirafa

Žirafa

Žirafa je tuze dlouhá,

do nebe jí hlava čouhá.

Pije vodu z potoka,

hledí na svět zvysoka

 

Žirafa

Žirafa má dlouhý krk,
proto chodí zpříma,
když je hodně unavená
tak ve stoje dřímá.
Okusuje listy stromů,
s plným bříškem jde pak domů.

Žirafa

V Africe je rozhledna
stojí tam už od ledna.
Rozlíží se po kraji,
žirafa jí říkají.

Žirafa

Víte, co umí žirafa?

Nemňouká ani nehafá,

nehýká ani nemečí,

zato je ze všech největší.

Žirafa

Žirafa má dlouhý krk,

ta je vyšší nežli smrk.

Zato malá žirafátka

nepřeskočí ani vrátka.

Ještě musí hodně růst,

přežvykují koutkem úst.

Že jim strava dobře svědčí,

každý den jsou o kus větší.

Naroste jim dlouhý krk,

budou vyšší nežli smrk.

žirafa

V Africe je rozhledna, stojí tam už od ledna. Rozhlíží se po kraji,žirafa jí říkají.

Žirafa

Tohle zvíře z Afriky

má krk dlouhý, veliký.

Okusuje listy stromu

a ovoce baští k tomu.

Žirafa

Žirafa je tuze dlouhá,

do nebe jí hlava čouhá.

Pije vodu z potoka,

hledí na svět zvysoka



 

Žirafa

V Africe je rozhledna,
stoji tam uz od ledna.
Rozhlizi se po kraji,
zirafa ji rikaji.

Žirafa

Když je hlava žirafy v pátém patře na kafi, kopýtka má zdá se mi, pořád ještě v přízemí.

Žirafa

V Africe už od ledna stojí velká rozhledna, rozhlíží se po kraji, žirafa ji říkají.

Žirafa

V Africe už od ledna stojí velká rozhledna, rozhlíží se po kraji, žirafa ji říkají.

Žirafy se od všech zvířat

Žirafy se od všech zvířat
velmi snadno odliší,
mají totiž dlouhé krky,
a jsou ze všech nejvyšší.

Žito

Žito, žito, žito,

až dozraješ,

posečou tě

a pak budeš bito!.

 

Žížala

Žížala tu líně běží,
potom na pažitě leží
a má kůži béžovou,
vyžehlenou-jak novou.

Žížala


Žížala tu líně běží,
potom na pažitě leží
a má kůži béžovou,
vyžehlenou-jak novou.

Žížala

Žížala tu líně běží, potom na pažitě leží
a má kůži béžovou, vyžehlenou – jak novou.

Žížala

Růžová je, leze z hlíny, kos má na ni laskominy.

Žížala

Žížala se, milí drazí,

dole v zemi jen tak plazí.

K užitku je? Vy jste chytří!

Ano, správně - hlínu kypří!

Žížala

Na zahrádce hrabaly

chodbičku dvě žížaly.

Od pórku až k petrželi,

ke květáku, potom k zelí.

Šlo jim to jak o závod,

skončily až u jahod.

Trvalo to jenom chvíli,

celý záhon pěkně zryly.

Žížala a kos

Šla žížala na procházku,
vedla brouka na provázku.
Přilít kosák a měl hlad,
chtěl si s nimi povídat.

Žížala však čula zradu,
utíkala na zahradu.
Kosák zobl - zobl hned,
a sezobl provázek.

Žížala tu líně běží

Žížala tu líně běží,
potom na pažitě leží
a má kůži béžovou,
vyžehlenou - jak novou

Žížalí úkryt

Žížalí úkryt

Jedna malá žížala
pod kámen se schovala,
aby chudák kos
otloukl si nos,
tedy zobák, tralala...

Žížalička

Žížalička lezla líně
do kolečka po pěšině
Lezla lezla to si dala
na uzel se zavázala
Kdo ten uzel rozváže?
Na koho prst ukáže!

Žížalička

Žížalička leze líně,
do kolečka po pěšině.
Lezla, lezla to si dala,
na uzel se zavázala.

Žížalička lezla

Žížalička lezla líně dokolečka po pěšině.
Lezla, lezla, ta si dala. Na uzel si zavázala.
Kdo ten uzel rozváže, na toho prst ukáže.

Žížalky

Žížalky

Když po dešti je mokrá zem,
žížalky hned lezou ven.
Všechny totiž láká,
jak voda pěkně cáká.

 

Žížalky

Když po dešti je mokrá zem,
žížalky hned lezou ven.
Všechny totiž láká,
jak voda pěkně cáká.

 

Žížaly a kos

Žížalo, žížalo, obávej se nemálo.
Vidím kosa létat kolem.
Raději se schovej honem.
Zalez rychle pod kámen,
jinak je s tebou ámen!

Žluna

Zeptala se žluna datla,

jestli se snad nepomátla,

když viděla kukačku

sedět v hnízdě u špačků.

,, Copak ty jsi nevěděla,

že tohle kukačka dělá?

Jak uvidí hnízdo v lese,

hned do něho vejce snese.

ŽLUTÁ


ŽLUTÁ - TO JE SLUNÍČKO,
ZELENÁ JE TRÁVA,
ČERVENÁ JE JABLÍČKO
UŽ TO UMÍM - SLÁVA.
MODRÁ TO JE OBLOHA,
HNĚDÁ TO JE HLÍNA,
KDYŽ SI RUCE UMAŽEŠ,
TAK JE NA NICH ŠPÍNA.
KDYŽ SI RUCE UMYJEŠ,
TAK JSOU ZASE ČISTÉ,
TEĎ UŽ SPOUSTU BAREV ZNÁŠ,
TO JE ZCELA JISTÉ.

Žlutá

Když sluníčko zlatě svítí,

usmívá se žluté kvítí:

pampeliška u silnice,

na zahrádce slunečnice.

Kanárek si prozpěvuje,

ve své kleci poletuje,

ve váze jako pán

trůní žlutý tulipán.

Žluté jsou...

Žluté jsou banány,
s dlouhými slupkami.
Žluté jsou sýry,
i v sýrech díry.
Žluté jsou piškoty,
kulaté dobroty.

Žně

Už je léto, už jsou žně, už na pole jedeme!

Až to žito požneme, snopy navážeme.

Už jsme žito požali, už se z pole sváží,

už se žluté kobližky na dožínky smaží.

Žně

Už je léto, už jsou žně, už na pole jedeme! Až to žito požneme, snopy navážeme. Už jsme žito požali, už se z pole sváží, už se žluté kobližky na dožínky smaží


 

Žně


Už je léto, už jsou žně, už na pole jedeme!
Až to žito požneme, snopy navážeme.
Už jsme žito požali, už se z pole sváží,
už se žluté kobližky na dožínky smaží.

ŽNĚ

Žně začaly, slunce pálí,

ženci už jsou na poli,

už to žito pokosili,

vymlátili obilí.

 

Už to žito naložili,

už je domů sváží,

už se žluté kobližky

na dožínky smaží.

Žofie

Déšť svaté Žofie

švestky ubije.

Žofka

Žofka žlutý župan má,
žlutý knoflík na něj dá.
Nežli župan umaže,
každému ho ukáže.

Žofka

Žofka žlutý župan má, Žlutý knoflík na něj dá. Nežli župan umaže, Každému ho ukáže.

Žralok

Na pláži se děti hrají
plno písku tady mají.
Hrad si z písku postavily
trvalo to jenom chvíli.

Pak se zase opalují,
s balónkem si pohazují,
na lehátku plavaly
a vlny je houpaly.

Velká ryba zuby cení,
děti jsou moc vyděšení.
Žraloka hned poznaly,
radši z vody spěchaly.

Žralok

Žravý žralok žral a žral,

žraločatům žrádlo bral.

Žralok

Plave žralok v moři,
co potká, to boří.
Vzteky je on rudý,
cení ostré zuby.

Stalo se mu dneska,
že mu frnkla treska.
Nu což, žralok počká
– snad se jídla dočká.

Žuch, žuch, žuchajda

Žuch, žuch, žuchajda,
župy, župy, župajda!
Lížu želé, žvýkám žužu,
žaludy žvýkat nemůžu.

Žuch, žuch, žuchajda

Žuch, žuch, žuchajda, župy, župy, župajda!
Lížu želé, žvýkám žužu, žaludy žvýkat nemůžu.

Žvaní žabák u louže

Žvaní žabák u louže

že mu lyže neklouže

dnes že není počasí

takže lyže nemusí

Lyžovat chtěl přes louže

na stéblu, co neklouže

dolyžoval žel, žel, žel

to stéblo byla petržel

žabák žvaní u louže

že mu lyže neklouže

žabák žvaní u louže

že mu lyže neklouže.

Žvatlá želva blažená

Žvatlá želva blažená,
že má žemle Božena.
Žampióny, žlutý žloutek,
pažitku - to je pochoutek.

Žvatlá želva blažená

Žvatlá želva blažená,

že má žemle Božena.

Žampióny, žlutý žloutek,

pažitku – to je pochoutek.

Žvatlání

Žvatlá naše Hančí,

že dešťovka tančí.

Žvatlá náš Jeníček,

že tančí deštíček.

ŽŽŽ

ŽŽŽ - u pumpy, žžž - u žumpy.
Boženka upadla, bála se žihadla